Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sonda Cassini ukončuje poslední misi na Titanu, bude zničena

Jeden z 62 měsíců obíhajících kolem planety Saturn
Jeden z 62 měsíců obíhajících kolem planety Saturn
Foto: NASA

Washington - Výzkumná sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Cassini se dnes naposledy přehnala kolem největšího měsíce planety Saturn. Její mise se tak blíží ke konci.

K měsíci Titan se ráno SEČ přiblížila na vzdálenost 979 kilometrů. Saturn a jeho 62 známých měsíců sonda zkoumala od července 2004, ale její palivové nádrže jsou už podle NASA téměř prázdné a aparát spěje k zániku.

Cassini se dnes k Titanu přiblížil během své mise po 127. a naposledy. Průletem satelit ubral na rychlosti a ohnul svou dráhu kolem Saturnu, aby poprvé zamířil do prostoru mezi planetou a jejími prstenci.

První průlet zatím neprobádanou mezerou širokou 2400 kilometrů by se měl uskutečnit už 26. dubna, a po něm bude následovat přes dvacet dalších.

Sonda bude během průletu zkoumat přítomnost ledu a chemické složení prstenců. To by mělo přispět ke znalostem o jejich vzniku. Předmětem zkoumání bude i atmosféra Saturnu a velikost jeho pevného jádra.

V polovině září Cassini zanikne v atmosféře Saturnu, aby vyloučila jakoukoli možnost šíření mikrobů zanesených ze Země. Pokud by totiž sonda narazila do některého z měsíců, mohla by kontaminace poškodit možný vývoj tamního mikrobiálního života.

Témata:  NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) vesmir Saturn

Související

Aktuálně se děje

18. ledna 2025 9:55

Leon Tsoukernik po kolapsu bojuje o život. Policie prozradila novinky

Příbuzní Leona Tsoukernika a jeho přátelé, včetně těch slavných, se zajímají především o jeho zdravotní stav a doufají v zázrak. Nesmí se však zapomínat, že kolaps známého podnikatele, respektive okolnosti události, řeší i policie. Jak pokročilo vyšetřování? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.