reklama

Před dvěma dny, 21. října 2015, oslavil druhý díl filmové sci-fi trilogie Roberta Zemeckise z roku 1989, Návrat do budoucnosti, zajímavé výročí – právě do tohoto dne se díky cestě časem hlavní hrdinové ve filmu podívali. A právě i v souvislosti s tímto výročím se oživil zájem laické i odborné veřejnosti o problematiku cestování časem.

Podle Ralpha je v relativistické fyzice cestování časem teoreticky možné. Zejména pak, pokud jde o cestování do budoucnosti. K tomu by totiž bylo možné využít takzvaného paradoxu dvojčat: pokud by jedno z dvojčat zůstalo na Zemi a druhé cestovalo vesmírem při rychlostech blízkých rychlosti světla, po návratu by zjistilo, že dvojče na Zemi zestárlo mnohem více.

Jinými slovy, pokud by člověk takto dostatečně rychle a dlouho cestoval vesmírem, mohl by se vrátit na Zemi, kde by uplynuly desítky let, zatímco sám by prožil jen zlomek tohoto času.

Jak Ralph ale podotýká, s cestováním zpět do minulosti by pak měl daleko větší problém. Ačkoliv by podle teorie Alberta Einsteina mohlo k něčemu podobnému dojít při cestování tzv. červí dírou, tedy velmi zjednodušeně řečeno jakýmsi tunelem či zkratkou ve vesmíru, žádná červí díra doposud nebyla objevena a, jak Raplh připomíná: „Nikdo ve skutečnosti neví, jestli červí díry mohou ve vesmíru existovat."

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama