reklama

Navzdory mnohaletému pátrání a snahám astronomům se zatím nepodařilo najít známky toho, že vesmír spolu s námi obývají další inteligentní bytosti. Vědci z projektu SETI, který se zabývá hledáním mimozemských civilizací, nyní proto oznamují, že své hledání značně rozšíří. Bude to ale k něčemu?

Hledání se doposud omezovalo na systémy, které by odpovídaly podmínkám naší Země. To by se ale podle vědců z projektu SETI mělo nyní změnit. Své hledání rozšíří o 20 tisíc dálích systémů. Nebude se ovšem jednat o systémy s hvězdami podobnými Slunci, ale o takzvané červené trpaslíky – hvězdy, které jsou menší než Slunce a relativně chladné.

Dříve se předpokládalo, že je tento typ hvězd pro planety s životem nepříznivý, jelikož zóna, ve které by se pro vznik podmínek pro život musela planeta nacházet, by byla velmi úzká. Planeta by také kvůli nízké teplotě červených trpaslíků musela obíhat tak blízko hvězdě, že by zřejmě obíhala ve vázané rotaci – jedna strana by tak neustále čelila své hvězdě, kdežto druhá by byla odkloněna.

Kanadští vědci podle serveru Science Alert ale poukazují na fakt, že pokud my hledáme mimozemské civilizace, je stejně tak dobře možné, že mimozemské civilizace hledají nás. Navrhují tedy, aby vědci při jejich hledání předpokládali, že vesmír prohledávají podobně jako my.

„Jedním ze způsobů, jak vědci zkoumají vzdálené planety, je pozorováním jejich stínu při přechodu přes jejich domovskou hvězdu," uvádí server. Podle této studie je pravděpodobné, že mimozemští pozorovatelé postupují stejně. Právě při přechodu přes hvězdu, tedy v momentě, kdy planeta v rámci svého oběhu při pozorování překryje hvězdu, je nejvíce osvětlená.

Vědci jsou takto schopni poznat podmínky na planetě a spolu s dalšími daty určit, zda by mohla být obyvatelná. „Pokud na některé z těchto planet žijí inteligentní pozorovatelé, mohli již Zemi dávno identifikovat jako obyvatelnou a je možné, že dnes od nich dostáváme signály," uvádí autoři studie.

Podle mnohých odborníků ale možná máme mimozemský život přímo před nosem. Doktor Simon Foster, solární fyzik z Královské univerzity v Londýně, se domnívá, že by se v budoucnu existence mimozemského života mohla stát obecně přijímanou vědeckou teorií.

Foster vysvětluje, že z astrobiologie se již stal uznávaný vědecký obor. „I když se nám Země jeví jako nádherná, ve skutečnosti v obrovském vesmíru není ničím speciálním. A tedy – pokud život může existovat tady, není důvod, proč by nemohl existovat i jinde ve vesmíru," vysvětluje.

Podotýká, že je možné, že život existuje i v rámci naší Sluneční soustavy, jen jsme jej zatím nebyli schopni nalézt. Foster dále uvádí, že ačkoliv může mimozemský život mít mnoho exotických podob, nejjednodušší je se při jeho hledání soustředit na místa, která mají podobné podmínky, jako Země.

„To znamená hledání tekuté vody," tvrdí a dodává, že právě proto se vědci při svém hledání potenciálních obyvatelných planet soustředí na takové planety, které jsou od své hvězdy vzdáleny v ideální vzdálenosti, která by umožnila existenci vody v kapalném stavu.

Podle vědců je poměrně vysoká šance, že ve sluneční soustavě nežijeme sami. Nejžhavějším adeptem na místo pro život je prý jeden z měsíců planety Saturn, Titan. Tento satelit má podle výzkumníků všechny podmínky pro to, aby zde mohl být život.

Vědci rovněž objevili planetu, již pojmenovali Gliese 581g ze souhvězdí Vah. Ta je prý velmi podobná Zemi, ačkoli je od nás vzdálená skoro dvě stě miliard kilometrů.

V odborném časopisu Astrobiology byl publikován článek, ve kterém vědci ke každé planetě a každému měsíci přiřadili dva indexy – index obyvatelnosti planety (The Planetary Habitability Index), který bere v potaz faktory jako složení atmosféry, přítomnost vody a jiné, a index podobnosti se Zemí (Earth Similarity Index), který se zabývá hustotou či vzdáleností planety od hvězdy.

Profesor z univerzity ve Washingtonu Dirk Schulze-Makuch říká – „Nejdůležitější otázka byla, jestli dokážeme někde najít podmínky srovnatelné se Zemí.“