Atomová bomba v osmém století? V minulosti se na Zemi něco stalo, nikdo dodnes neví co

Existuje jen málo věcí z naší historie, o kterých skoro nic nevíme. Archiváři a kronikáři zapisovali vše, co se na planetě odehrálo, od bitev přes popis obyčejného života až po anomálie, které tehdy nedokázali vysvětlit. V roce 775 našeho letopočtu se ale odehrála událost, která je z hlediska vědy významnější, než jakékoliv jiné, přesto ji dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. A jakékoliv dobové záznamy chybí.

Skupina japonských vědců z University v Nagoya pod vedením profesora Fusa Miyake zjistila, že naši planetu v osmém století ovlivnila vesmírná událost. Při rozboru materiálu z japonských cedrů odborníci nalezli anomálie v jednom z izotopů uhlíku, konkrétně v uhlíku 14, který vzniká při dopadu kosmického záření na Zemi.

V roce 775 cedry zachytily silný energetický tok, který způsobil, že obsah radioaktivního izotopu vzrostl o více než procento. Z matematického hlediska se zdá, že nejde o nic převratného, opak je ale pravdou. Množství uhlíku totiž běžně kolísá na bázi několika promile, nikdy však ne o celé procento. Až na rok 775.

Pro představu se jedná o takové množství, jako kdyby v atmosféře vybuchla jaderná bomba nebo explodovala atomová elektrárna. Obě možnosti jsou ale vyloučeny, protože lidé tehdy radiaci neznali. Jediné možné vysvětlení je, že záření přišlo z kosmu. I to má ale háček.

Způsobit takto silné anomálie může například ohromná sluneční erupce. Ta by ale zničila atmosféru na naší planetě. Vyloučena je také možnost, že by u naší planety vybuchla supernova. Nejen, že by si toho tehdejší kronikáři z celého světa museli všimnout, zbytky supernovy by ale i dnes musely být zachytitelné.

Odborníci podle časopisu Nature zkrátka vyloučili možnost pozemského zavinění, protože lidstvo tehdy nemělo možnost, jak izotopy uhlíku ovlivňovat. Neznalo je. Stejně tak jsou vyloučeny výbuchy supernovy a sluneční erupce. Na rozdíl od současných vesmírných anomálií se tato musela odehrát v těsné blízkosti planety Země, vzhledem k její síle si to totiž odborníci jinak vysvětlit nedokáží.

Někteří lidé se domnívají, že by tak silná radiace mohla být způsobena vesmírnou bitvou mimozemských civilizací, která se odehrála poblíž naší planety. Ačkoliv zní tato teorie zajímavě, s největší pravděpodobností bude i ta mylná. Opět lze totiž očekávat, že by si lidé všimli podivných záblesků na obloze.

Vědci mají několik teorií, kterými odhadují, co se tehdy mohlo stát. Podle jedné z nich mohlo jít o vzdálenější výbuch hypernovy, která uvolnila velké množství gama záření. Jiná teorie se odkazuje na Anglosaskou kroniku, která v roce 774 popisuje podivný rudý úkaz nad Anglií. Ten by mohl doplnit teorii o hypernově, která se zhroucením přeměnila v černou díru.

Teorie o gama paprscích zatím zůstává tou nejreálnější, na jakou vědci dosud přišli. Potvrzovala by i to, že si lidé ničeho nevšimli, proto gama záření je běžným okem neviditelné. S určitostí ale zatím nedokáží přesně říct, co se skutečně v roce 775 odehrálo, a konspirační teoretici proto i nadále věří v kosmickou bitvu o planetu Zemi.

Témata:  vesmir,  Země 1,  historie