reklama

1. září 1985 v 0:38 se na obrazovkách v lodi Knorr objevily záběry lodi, kterou přes 70 let nikdo neviděl. Expedice pod vedením amerického oceánologa Roberta Ballarda objevila vrak Titaniku, nejslavnější lodi všech dob

Objev legendární lodi byl ale jen "vedlejším produktem". Původně totiž expedice pátrala po něčem úplně jiném. Předmětem zkoumání byly ztracené jaderné ponorky Thresher a Scorpion. Americké námořnictvo, které hradilo velkou část nákladů výpravy, ale zprávu o nalezení Titaniku uvítalo. Využilo ji jako vhodnou krycí historku pro utajení své operace.

Sázka na Ballarda se Američanům vyplatila. Odborník po univerzitě sloužil v druhé polovině 60. let u amerického námořnictva a později se jako rezervista zapojoval do vojenských operací. Ballard, jehož na průzkum moře přitáhl román Dvacet tisíc mil pod mořem, získal doktorát z mořské geologie, a používal pro průzkum mořského dna videokamery.

Právě kamery měly ve srovnání s běžně nasazovanými sonary řadu výhod. Díky této metodě pak objevil právě například ztracené ponorky, vrak lodě Bismarck, letadlové lodě Yorktown, nebo právě Titanic.

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem.

Od té doby se ale objevila řada teorií vysvětlující, co přesně za zkázou lodi stálo. Senan Molony, který se tragickou událostí zabývá už přes 30 let, nově přišel s důkazem, že v podpalubí došlo ještě před vyplutím Titaniku k fatálnímu požáru. 

V září 2010 přišla s další „neprůstřelnou“ verzí vnučka druhého důstojníka Titanicu Charlese Herberta Lightollera. Paní Louise Patten nabyla přesvědčení, že za ztroskotání lodi mohl kormidelník Robert Hitchins, který v panice otočil nejdřív kormidlem na opačnou stranu, než mu přikázal první důstojník William Murdoch. Hitchins stejně jako někteří členové posádky se údajně nepřeorientoval na nový způsob ovládání parníků, který byl jiný než u plachetnic.

Stejně tak se v roce 1997 objevilo další vysvětlení – za všechno mohly „ošizené“ nýty. Byly údajně vyrobeny z méně kvalitního materiálu a pod tlakem vody se lámaly a praskaly. Jenže o rok po fantastickém objevu se ozval předseda newyorské Společnosti pro zachování Titanicu George Tulloch a prohlásil, že po důkladném prozkoumání na vědecké bázi procento strusky v nýtech dokonce odpovídá nejen normám z roku 1912, ale i těm z letopočtu 1998.

Ať už za potopením lodi stálo cokoliv, veřejnost bude mít unikátní příležitost spatřit ji naživo. Britská cestovní kancelář Blue Marble Private chystá výlety k vraku Titaniku, cena vychází v přepočtu na 2,6 milionu Kč na osobu. První "zájezd" se uskuteční v roce 2018 a už je vyprodán.

"Vrak Titaniku vidělo mnohem méně lidí, než kolik jich bylo ve vesmíru nebo vystoupilo na Mount Everest," píše Blue Marble Private na svých internetových stránkách. V minulosti uspořádala podobné cesty firma Deep Ocean Expeditions, která tak učinila naposledy v roce 2012.

Loading...

1 komentář (Poslední 01.07. 13:37) Napište svůj názor

reklama