Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se hledají mimozemšťané? Lidem pomáhají tato obří zařízení

UFO
UFO
Foto: Pixabay

Lidé dodnes neví, jestli jsou ve vesmíru sami. Rozhodně ale nelení a snaží se prakticky bez ustání monitorovat okolní vesmír a pátrat po jakýchkoliv náznacích, které by mohly svědčit o existenci jiných mimozemských civilizací. Slouží jim k tomu poměrně rozsáhlá a složitá soustava teleskopů, z nichž ty největší dosahují úctyhodných velikostí.

Největší astronomickou observatoř na světě ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array; Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava) tvoří soustava 66 parabolických antén o průměru 12 a sedm metrů, které se mohou přesouvat pomocí obřích transportérů (antény váží kolem 100 tun). Mohou být rozmístěny na ploše o průměru od 150 metrů až po 16 kilometrů a dohromady fungují jako jeden obří radioteleskop o velikosti menšího města.

ALMA se nachází na náhorní planině Chajnantor v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce asi 5100 metrů. Jde o společný projekt USA, Kanady, Japonska, Chile, Tchaj-wanu a Evropské jižní observatoře (ESO), jejíž součástí je i ČR. Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů evropského řídícího střediska ALMA.

Pozoruje záření přicházející z vesmíru v milimetrovém a submilimetrovém pásmu, tedy na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Umožňuje tak pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než Hubbleův vesmírný dalekohled. V provozu je od března 2013.

Nepohyblivý teleskop Arecibo je dalším z řady teleskopů pátrajících po mimozemských civilizacích. Byl vybudován v letech 1959 až 1963 nedaleko portorického města Arecibo. Z tohoto unikátního zařízení o průměru 305 metrů bylo v roce 1974 odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru.

Využívá se například ke zkoumání změn v atmosféře a hlavně k výzkumu vesmíru a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací. Je hlavní částí projektu SETI@home, který se možnými zprávami z kosmu za pomocí osobních počítačů v domácnostech nebo ve firmách po celém světě zabývá.

Effelsberg je německý radioteleskop o průměru 100 metrů se nachází nedaleko Bonnu. Do provozu byl uveden v roce 1972 a je zaměřen na sledování pulsarových systémů.

FAST (Five-hundred meter Aperture Spherical Telescope) je radioteleskop s největší talířovou anténou na světě, která má průměr 500 metrů.Reflektor parabolické antény se skládá ze 4450 panelů trojúhelníkového tvaru. Podle odborníků se očekává, že teleskop objeví tisíce nových galaxií a zařízení by mělo přispět mimo jiné k pátrání po mimozemských civilizacích. Kvůli stavbě čínská vláda z oblasti přesídlila na 9000 obyvatel.

Největší pohyblivý radioteleskop o průměru sběrné plochy 100x110 metrů Green Bank je umístěn ve Virginii v USA. Spuštěn byl v roce 2000 a jeho montáž umožňuje monitorovat celou oblohu bez omezení.

Obří Magellanův dalekohled (GMT) se v současnosti staví v Chile a měl by být hotov do roku 2021. Plně operační by ale měl být až v roce 2024. Jeho hlavním cílem bude "objevovat planety podobné Zemi", teleskop bude sestaven ze sedmi obřích zrcadel o průměru 8,4 metru. Celkový průměr Obřího Magellanova dalekohledu bude dosahovat 25 metrů.

Největší samostatný radioteleskop na světě, který nemá parabolický tvar a jehož průměr činí 576 metrů, je RATAN-600. Postaven byl v roce 1974 v Karačajevsku-Čerkesku v tehdejším Sovětském svazu. Slouží k pozorování objektů pohybujících se podél místního poledníku, byl používán například pro sledování radiových emisí Slunce.

Témata:  vesmir mimozemšťané / UFO

Související

Aktuálně se děje

11. května 2025 22:34

MS v hokeji 2025: Česko se postavilo Norsku, zdolalo ho 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Jaká budoucnost nás čeká?

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.