Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bahno zabránilo Mongolům zničit ve 13. století Evropu, zjistili vědci

Mongolský bojovník, autor: William Cho, CC BY-SA 2.0
Mongolský bojovník, autor: William Cho, CC BY-SA 2.0
Foto: Wikimedia Commons

Curych - Evropa ve 13. století prohrávala s armádou Mongolů, vše vypadalo, že kočovníci vyplení velkou část starého kontinentu. Jenže v Maďarsku se z ničeho nic začali stahovat zpátky domů. Výzkumnici našli důvod, který pravděpodobně zachránil většinu Evropy.

Špatné počasí mělo zahájit velký úprk Mongolů z Maďarska. Ukazuje to, že změny klimatu můžou kompletně ovlivnit historii, řekli vědci. Na počátku 13. století se mongolská říše rozšířila po celé Eurasii až do Ruska a východní Evropy.

Jakmile se ale v roce 1241 dostali do Maďarska, začali z ničeho nic ustupovat zpátky do Ruska. O různé teorie není nouze, historikové ale nikdy nedokázali najít jediný důvod, proč se zastavilo takto úspěšné tažení, jak píše server sciencenews.org.

Ulf Büntgen z výzkumného ústavu v Birmensdorfu a Nicola Di Cosmová z Princetonu tvrdí, že mají vysvětlení. Údaje o počasí, které se dají vyčíst z letokruhů poukazuje na to, že do roku 1241 bylo počasí teplé a suché, což Mongolům vyhovovalo. Od dalšího roku už se výrazně ochladilo a srážky se zvýšily, to způsobilo četné záplavy a hlavně vytvořilo bahnitý terén, ve kterém se velmi špatně mongolské kavalerii pohybovalo a navíc přišli o pastviny pro své koně.

Témata:  historie Mongolsko

Související

Aktuálně se děje

8:25

Tomáš Vartecký se jde léčit. Upřímná zpověď o velkých problémech

Loni to nebyla hudba, čím Tomáš Vartecký plnil stránky médií. A hudba to není ani na začátku letošního roku, kdy na sociálních sítích zveřejnil zásadní oznámení. Vartecký prozradil, že se potýká s velkými problémy, které si vynutily přerušení činnosti. Podle některých médií nastupuje do léčebny. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.