reklama

Střední tank T-34 a jeho modernizovaná verze T-34/85 byl považován již v době svého vzniku za nejlepší tank ve své třídě. Sověti si ovšem uvědomovali jeho nedostatky a v roce 1942 v závodě 183 v Nižnym Tagilu nástupce legendárního stroje. Konstruktéři vycházeli ze zkušeností a konstrukce T-34 a chtěli zachovat to nejlepší ze starého tanku, včetně zaměnitelnosti mnoha dílů pro oba stroje. Zároveň chtěli u T-44 použít zkušeností z bojů a nové technologie. 

V první řadě byla zachována koncepce podvozku, který se během války naprosto osvědčil. Místo odpružení Christie však byly použity torzní tyče podobně jako u německých tanků Panther nebo Tiger. Čelo tanku bylo ještě více sklopené než u T-34 a byl posílený pancíř, který dosahoval až 120 milimetrů na čele věže a 90 milimetrů na čele korby. Nový byl i průzor řidiče.

 Úplně přepracován byl interiér tanku. Motorový prostor byl daleko menší a motor byl orientován napříč místo podélně, jak bylo zvykem dosud. Dvanáctiválcový dieselový motor V-44 byl nové konstrukce a měl výkon 520 koní. Oproti jeho předchůdci V-2 z T-34 byl i menší. Nová byla i převodovka, se kterou byly v T-34 obrovské problémy.

Oproti T-34/85 ubyl jeden člen posádky, radista-střelec a tu nyní tvořili pouze čtyři muži. Ti měli ve vozidle více prostoru. Otáčení věže bylo elektrické. Stroje byly vybaveny kanónem ráže 85 milimetrů ZiS-S-53 se zásobou 58 nábojů a dvěma kulomety DTM ráže 7,62 milimetrů se zásobou munice 2750 nábojů.  Konstruktéři se pokoušeli do věže tanku namontovat i děla ráže 100 milimetrů a 122 milimetrů, ale ukázalo se, že tank by potřeboval až příliš rozsáhlé úpravy a omezovalo by to jeho pohyblivost.

Ta byla u nového stroje fenomenální. V manévrovacích schopnostech T-44 svého předchůdce překonával ve všech ohledech. Díky větším nádržím měl tank i velmi slušný dojezd 350 kilometrů. I přes posílení čelního pancíře se podařilo udržet hmotnost tanku na 31,9 tunách. Tank byl tedy o 100 kilogramů lehčí než T-34/85. Rychlost byla velmi slušných 60,1 kilometru v hodině na silnici. V testech na polygonu v Kubince T-44 jasně ve výkonech překonal německý Panther.

Výroba T-44 začala v červenci 1944 v Charkově a do konce války bylo vyrobeno 190 tanků. Stroj již do bojů nezasáhl, ale zúčastnil se vítězné přehlídky Rudé armády v Moskvě 24. června 1945. Ostrého a jediného nasazení se T-44 dočkal až v roce 1956 při potlačení povstání v Maďarsku. V pozdějších letech stroj sloužil především jako školní k výcviku posádek a techniků. Mimo Sovětský svaz nebyl stroj vyvezen. To je i důvod proč patří k méně známým typům.

Brzy po zavedení do výzbroje bylo jasné, že T-44 je typ pouze přechodný. Vyvíjený T-54/55 měl daleko větší potenciál a vzhledem k tomu, že byl vyzbrojen kanónem ráže 100 milimetrů i větší bojovou hodnotu. Ostatně mnoho prvků z T-34 a T-44 byli konstruktéry využity i při jeho vývoji. Výroba T-44 byla ukončena v roce 1947 a celkem dala 1823 kusů. Tank se ukázal jako velmi spolehlivý a během své služby byl několikrát modernizován. Z výzbroje sovětské armády byl vyřazen až na konci 70. let.

O co chudší měl T-44 bojovou kariéru, o to bohatší byla a dosud je jeho filmová kariéra. Několik desítek strojů bylo totiž přestavěno do podoby německých Tigerů a Pantherů a v této podobě si zahrály v mnoha válečných filmech. Nejslavnější je asi filmová epopej režiséra Jurije Ozereva Osvobození, Bojovali za vlast Sergeje Bondarčuka nebo Blokáda, popisující obložení Leningradu. Stejnou roli si zahráli i ve filmu Otakara Vávry Sokolovo z roku 1974. Naposledy se T-44 v roli Tigra objevil ve slavném snímku Pád Třetí říše z roku 2004.

Dodnes se zachovalo mnoho T-44 rozesetých v muzeích nebo na pomnících po celém bývalém Sovětském svazu. Vedle muzea v Kubince je jeden jako exponát i v muzeu v pevnosti Brest. Plně pojízdný T-44 udržuje muzeum Stalinovi linie nacházející se několik kilometrů od běloruského Minsku. T-44 se sice nestal tak rozšířeným typem jako jeho předchůdce T-34, ale má za sebou jistě pozoruhodnou a zajímavou kariéru, která stojí za pozornost.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama