reklama

B-58 začal vznikat na začátku 50. let na požadavek amerického letectva. V té době nebyly k dispozici rakety s dlouhým doletem a nahradit je měl právě Hustler. Ten měl sovětskou protileteckou obranu překonat díky svojí rychlosti a velkému dostupu a sovětští stíhači mu neměli vůbec stačit. Stroje měly vymazat z povrchu země sovětský velkoměsta v čele s Moskvou.

Convair B-58 Hustler měl delta křídlo o rozpětí 17,3 metrů. Délka stroje byla 29,5 metru. Hmotnost prázdného stroje byla 25 201 kilogramů a maximální vzletová 80 235 kilogramů. Stroj dostal čtyři nejmodernější proudové motory General Electric J79-GE-5A, každý o tahu 69,3 kN. Ty dávaly stroji maximální rychlost 2,2 Machu (2600 kilometrů v hodině) v 12 000 metrech nad zemí. Dostup měl Hustler 19 300 metrů. To byly takové výkony, že mu v době vzniku nemohla stačit žádná sovětská stihačka. Dolet byl 7593 kilometrů bez doplnění paliva.

Výzbroj B-58 tvořila jedna termonukleární bomba B53 se sílou 9 megatun nebo čtyři menši atomové bomby B61 se silou 0,3 až 340 kilotun (pro srovnání Hirošimská bomba Little Boy měla sílu 12 až 20 kilotun). Pokud byly na palubě čtyři bomby byl však omezen dolet stroje, neboť musela být odstraněna část nádrží. Bomba a část zásob paliva se nacházeli v aerodynamickém odhoditelném podtrupovém podvěsu. Na obranu stroje před případným útokem stíhačů sloužil šestihlavňový 20 milimetrový kanón M61A1 Vulcan. Ten byl umístěn v zádi stroje, byl vybaven radarem a byl dálkově ovládán z kabiny.

Stroj byl prošpikován tehdejší nejmodernější technikou a senzory. Jen radarů měl stroj šest.  Posádka byla poprvé informována se stavem letu a o případných poruchách hlasovým varováním. Aby mladí piloti vnímali, co jim stroj říká, byl vybrán ženský hlas, který posádky přezdívaly „Sexy Sally“. Posádku tvořili tři muži. Pilot, navigátor/bombometčík a operátor elektronických systémů. Posádka byla umístěna v tandemových oddělených kabinách. V případě nouze byl stroj vybaven unikátním nouzovým zařízením. Každý člen měl k dispozici záchranou kapsuli. Teoreticky mohli přežít katapultáž z výšky 21 000 metrů při rychlosti 2 Machů.

Prototyp Hustleru poprvé vzlétl v roce 1956. Vývoj stroje byl extrémně náročný a muselo být vyrobeno 30 předsériových strojů, než se podařilo vychytat všechny problémy s aerodynamikou a stabilitou stroje. V roce 1959 byl vývoj konečně dokončen a trup dosahoval dostatečné pevnosti a aerodynamických tvarů. Do služby Hustler vstoupil v roce 1962. Vývoj vyšel na 3 miliardy dolarů (20 miliard v dnešních cenách) a jeden stroj vyšel na 12,44 milionu (80 milionů dnes). To bylo třikrát tolik jako jeden bombardér B-52. Původně mělo být dodáno 220 strojů, ale produkce se zastavila na 116. Byly jimi vyzbrojeny dvě bombardovací křídla.

Brzy po zavedení do výzbroje se však začaly vršit problémy se strojem. Hustler byl velmi náročný na údržbu a na jednu letovou byla potřeba mnoho hodin údržby. Stroj měl dokonce vlastní speciální sadu nástrojů na údržbu a pozemní personál musel projít speciálním školením. Jedna letová hodina stroje pak vyšla na tehdy závratných 1440 dolarů (B-52 měla jednu hodinu ve vzduchu za 1025 USD).

Stroj měl také strašlivé letové vlastnosti. Letadlo mělo špatně umístěné těžiště a bylo velmi nestabilní a často hrozilo propadnuti a ztráta ovladatelnosti. Start a přistání byla doslova adrenalinová záležitost. Obé muselo být kvůli obrovskému kontejneru prováděno pod velmi vysokým úhlem a vysokou rychlostí. Vysoká rychlost a velké množství paliva vedlo k jeho přelévání při akceleraci nebo naopak zpomalení stroje a ten se opět mohl stát nekontrolovatelným. Ze 116 vyrobených Hustlerů bylo během nehod ztraceno 26 strojů, tedy plných 22,6 % z celého stavu.      

Pro budoucnost stroje však bylo horší, že fakticky ztratil smysl. Sovětská protiletadlová obrana byla posílena raketami SAM -2 a stíhačkami MIg-21, které byly schopny Hustlery sestřelit. Navíc se ukázalo, že stroj je oproti B-52 daleko méně flexibilní a nejde v něm použít konvenční munice. Pokud by bylo potřeba provést úder na Moskvu stroj by musel několikrát doplňovat palivo, což opět byla nevýhoda. Definitním hřebíčkem do rakve Hustleru bylo zavedení balistických mezikontinentálních raket. Tím ztratil „ničitel sovětských měst“ smysl.

Hustler získal ve své krátké kariéře devatenáct rychlostních rekordů. Rychlostní rekord na trase Tokio-Aljaška-Londýn, tedy na vzdálenost 12 920 kilometrů, který B-58 zvládl v roce 1963 za 8 hodin, 35 minut a 20,4 sekundy rychlostí 1510 kilometrů, platí dodnes. Ani to jej však nemohlo zachránit před vyřazením za služby. V roce 1970 byly stroje přeřazeny do rezervy a v roce 1977 většina z nich sešrotována. Projekt na změnu bombardéru na dopravní stroj pro 52 pasažérů se nakonec neuskutečnil. Dodnes se v různých muzeích v USA zachovalo osm kusů tohoto jistě velmi zajímavého stroje.

Loading...

3 komentáře (Poslední 28.08. 08:48) Napište svůj názor

reklama