Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další milník v dobývání Měsíce? Sonda Čandrájan-2 zvládla obtížný manévr

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Karel Bařina, EuroZprávy.cz

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se dnes ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.

Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Sonda provedla asi půlhodinový manévr a "perfektně" se připojila na požadovanou oběžnou dráhu, uvedla dnes indická agentura. V dalších dnech se chystá na několik dalších manévrů, které by ji měly dostat blíž k povrchu Měsíce.

#ISROToday (August 20, 2019) after the Lunar Orbit Insertion (LOI), #Chandrayaan2 is now in Lunar orbit. Lander Vikram will soft land on Moon on September 7, 2019 pic.twitter.com/6mS84pP6RD

— ISRO (@isro) August 20, 2019

Přistávací modul se má od sondy oddělit 2. září a asi o pět dní později by měl přistát na relativně rovném povrchu mezi dvěma krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil.

Úspěšnost měkkých přistání na Měsíci je podle ISRO jen 37 procent. Přistávací modul k dosednutí využije pokročilé umělé inteligence, jež bude srovnávat snímky povrchu pořízené těsně před přistáním s dříve pořízenými obrázky, podle kterých se přistání plánovalo.

Asi čtyři hodiny po dosednutí by mělo z modulu vyjet na povrch lunární vozítko. To má šest kol a na Zemi váží 27 kilogramů. Pohybovat se bude rychlostí jeden centimetr za sekundu a za svou životnost, která je jeden lunární den, urazí asi půl kilometru. Cestou má provádět chemickou analýzu odebraných vzorků.

Vozítko má za cíl prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise Čandrájan-2 z roku 2008. Podle vědců by mohly zásoby vody a minerálů v kráterech z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Data získaná sondou Čandrájan-2 očekává rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), a to pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země. "Celý svět čeká na naše data," uvedl dnes představitel indické vesmírné agentury. "Chystáme se poprvé přistát na místě na jižním pólu a NASA už oznámila, že na jižním pólu plánuje projekt jakéhosi lidského osídlení. Budeme tedy poskytovat vstupní data programu, který se zásadně týká celého lidstva," dodal.

Témata:  Měsíc Indie vesmir sonda Čandrájan-2

Související

Aktuálně se děje

18. dubna 2026 20:37

Agáta Hanychová poslala vzkaz Ornelle Koktové. Ani nemá smysl se snažit

Agáta Hanychová a Ornella Koktová se před několika týdny opravdu nerozešli v dobrém. Čas ale umí v mnoha případech zahojit rány. V tomhle případě se ale s touto variantou nepočítá. Alespoň to tak vyplynulo ze slov Hanychové. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

OBRAZEM: Úchvatné fotky, jaké lidstvo ještě nevidělo. Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové snímky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.