Futuristické auto syna krále kečupů bylo nádherné. Předběhlo dobu o dekády!

Na rozdíl od jiných mladíků na to Rust měl. A nejen talentově, ale i hmotně.  Roku 1938 ve svých dvaceti čtyřech letech koupil automobil Cord 810. Ten měl pouze posloužit jako základ pro Rustovu vlastní konstrukci. Cord měl totiž silný a kvalitní podvozek a Rust na něm chtěl postavit vlastní konstrukci.

Základní design vozu si navrhl mladý muž sám. Na dotažení detailů si najal legendárního automobilového designera Maurice Schwartze. Vůz, který oba muži navrhli neměl ve své době obdoby. Při jeho konstrukci byly použity tehdy moderní a „lehké“ materiály, tedy ocel a hliník. Přesto vozidlo vážilo 2083 kilogramů. Hliníkové panely karoserie byly ruční práce.

Karoserie dvojdveřového sedanu Phantomu Corsair, jak Rust vozidlo pojmenoval, mělo aerodynamickou konstrukci s plně zakrytými koly a odpružení každého kola a tlumičem. Na délku měl vůz 6,02 metru, na šířku 1,9 metru a na výšku jen 1,4 metru. Monstrum bylo poháněno osmiválcem  Lycoming 80º. Ten měl původně výkon pouze 125 koní, ale Heinzovým technikům se jej podařilo vylepšit a z motoru „vymáčkli“ 190 koni.

Supermoderní novinkou byla automatická převodovka. Podle Heinzových výpočtů měl Corsair dosáhnout rychlosti 209 kilometrů v hodině, ale maximálně dosažená byla rychlost 185 kilometrů v hodině. Phantom Corsair byl přeplněn tehdejší nejlepší technikou elektronikou. Dveře auta neměla kliky, ale tlačítka elektrického zamykání. Okna byla zabarvena na zeleno, aby chránila před oslněním. Ovládání nemělo žádné páky ale tlačítka.

Na palubní desce vedle klasických přístrojů byl kompas a výškoměr. Vedle nich byla kontrolka zapnutí rádia, světel a dovření všech dveří. Palubní deska byla upravena tak, aby při nárazu nedošlo u pasažéru k velkým zraněním hlavy. Zvláštní bylo i uspořádaní sedadel. Ve předu bylo místo pro čtyři pasažéry, přičemž jeden seděl vlevo od řidiče a dva napravo. Zadní sedadlo bylo pro dva a bylo stísněné, protože se vedle pasažérů nacházela palubní zásoba nápojů. Stroj měl však i jeden velký problém: přes nízká a malá okna bylo špatně vidět.

Rust byl nejenom nadaný konstruktér, ale i obchodník. Phantom Corsair se tak objevil nejen v populárním technickém filmové seriálu pro kina Popular Mechanics, ale i v hollywoodské komedii   The Young in Heart z roku 1938. Corsair skutečně reklamu potřeboval. Jeho cena totiž měla být 24 000 dolarů (dnes 380 000 dolarů). Po zavedení sériové výroby měla cena klesnout na 14 000 dolarů. Reklamní brožury už byly dokonce vytištěny.

Ze všeho však sešlo. Roku 1939 byl Rust Heinz zabit při autonehodě a rodina v jeho práci odmítla pokračovat. V 50. letech prototyp prodala komikovy Herbu Shrinerovi. Ten černý stroj nechal přelakovat na černo a upravil střechu tak, aby šla odstranit a ze stroje se stal kabriolet.

V 70. letech se podařilo stroj koupit známému majiteli kasin a milovníku aut Williamu Harrahovi, který auto nechal renovovat do původní podoby. Po jeho smrti se část jeho sbírky stala základem National Car Museum v Renu. Zde můžeme auto budoucnosti z roku 1938 obdivovat do dnes.

Témata:  auto,  Phantom Corsair,  USA,  historie,  technika