Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Raketa Falcon 9 vynesla do vesmíru 105 družic, na palubě je i družice z ČR

Dragon Space-X
Dragon Space-X
Foto: SpaceX

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX dnes z floridského mysu Canaveral vynesla na oběžnou dráhu 105 družic. Na její palubě je i česká stopa v podobě nanodružice VZLUSat-2. Po startu, živě přenášeném on-line, první stupeň rakety hladce přistál na pozemní ploše na Floridě.

Raketa Falcon 9 odstartovala v 16:25 SEČ z rampy 40. Šlo o třetí start v programu sdílených misí Small Satellite Rideshare společnosti SpaceX. S nákladem dnešní mise Transporter-3 se v programu na oběžnou dráhu dostaly už přes tři stovky družic. První stupeň rakety, který byl součástí dnešní mise, si úspěšně odbyl desátý start.

K pasažérům tentokrát patří také zhruba čtyřkilová nanodružice VZLUSat-2 vyvinutá v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ). Jde o družici k ověření nových technologií, jejím hlavním přístrojem jsou dvě kamery sloužící k podrobnému pozorování a pořízení detailního snímku Země. Je to devátá tuzemská družice a třetí družice kategorie CubeSat z Česka. Podle zástupců VZLÚ bylo vynesení české družice několikrát odloženo, původně se měla vydat na oběžnou dráhu už loni v lednu.

Nanodružice nese na palubě také dva detektory gama záření a detektor částic 2SD pro mapování kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze, za kterými stojí tuzemské vědecké týmy.

Detektor částic 2SD vyvinuli vědci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Na oběžné dráze Země je od roku 2019 už jeden detektor částic 2SD, na kterém pracovali tuzemští vědci. Nynější přírůstek podle ČVUT vedle měření počtu částic a jejich individuální identifikace dokáže také určit směr jejich letu a jejich energii. Studium vesmírného počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze má v budoucnu pomoci ochránit přístroje i lidské posádky před kosmickým zářením.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pak spolupracovali na dvojici detektorů gama záření. Vědci chtějí postupně vytvořit flotilu detektorů, které by postupně pokryly celou oblohu. Díky získaným datům by lokalizovali místa, odkud záblesky gama záření pocházejí, a prováděli další měření a pozorování. První z těchto detektorů byl na oběžnou dráhu vynesen loni v březnu.

Program Small Satellite Rideshare společnost SpaceX vyhlásila v srpnu 2019. Program umožňuje menším zákazníkům vynést na oběžnou dráhu jejich zařízení. Mise Transporter-1 loni v lednu do vesmíru vynesla 143 družic, druhý start v červnu 2021 dopravil na oběžnou dráhu 88 družic.

Témata:  raketa Falcon 9

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 18:12

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.