Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sociální sítě pohlcují Čechy. Denně na nich tráví necelé tři hodiny

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Průměrná doba, kterou Češi tráví na sociálních sítích, se letos zvýšila o šest minut na rekordních 165 minut denně. Proti předcovidovému roku 2019 jde o nárůst o 22 minut. Roste využívání ve všech věkových kategoriích včetně seniorů nad 60 let, kde využívá sociální sítě denně 60 procent lidí. Vyplývá to z pravidelného průzkumu AMI Digital Index, prezentovaném na dnešní tiskové konferenci.

Alespoň příležitostnou zkušenost se sociálními sítěmi má zhruba 95 procent internetové populace nad 15 let. Nejvíce lidí využívá Facebook a YouTube s podílem 89 procent. Zhruba 57 procent lidí využívá Instagram, který dlouhodobě posiluje. Na čtvrtém místě je s 37 procenty Pinterest a 28 procent uživatelů má Twitter.

"Po odeznění covidu jsme očekávali spíše stagnaci, nebo mírný pokles v používání sociálních médií. Čísla z letošního května nicméně ukazují skokový nárůst na historicky nejvyšší úroveň, a to nejen v Česku, ale i na Slovensku, kde je denní průměr tři a čtvrt hodiny," uvedla ředitelka pro digitální strategii AMI Digital Kateřina Marešová.

Před pěti lety bylo na sociálních platformách každý den zhruba 69 procent lidí, letos je to 82 procent. Ve věkové skupině 15 až 29 let využívá sociální sítě denně či téměř denně 94 procent uživatelů.

Lidé na sociálních sítích hledají nejvíc zábavu (86 procent), kontakt s přáteli (85 procent) nebo je využívají jako zdroj informací (77 procent).

Témata:  sociální sítě

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 12:45

Karel Šíp dostal naloženo. Ringo Čech se opřel do jeho druhé rodiny

Vztah Karla Šípa a Františka Ringo Čecha neměl před mnoha desítkami let právě nejlepší začátek, ale časem se z obou slavných mužů stali přátelé. Ringovi to ale nebrání v tom, aby se do váženého kolegy opřel. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.