Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Teleskop Cheops se vydal na vesmírnou misi, bude zkoumat exoplanety

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.nasa.gov

Nový teleskop Cheops Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla dnes úspěšně do vesmíru ruská raketa Sojuz-ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guayaně.

Jde o další zařízení, které se zaměří na planety mimo Sluneční soustavu, nebude však hledat nové, nýbrž zkoumat již známé exoplanety.

⏰ After liftoff 40 minutes ago... we are going to wait a couple of hours until the separation of #Cheops from the #Soyuz upper stage!Meanwhile, let's refresh the #science of the mission and how it will improve our knowledge of #exoplanets ???Thread ? https://t.co/wPyn7S8zzm

— ESA_CHEOPS (@ESA_CHEOPS) December 18, 2019

Start rakety, která kromě Cheopsu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země ještě čtyři družice, se z jihoamerického kosmodromu podařil po jednodenním odkladu. Odlet z Kourou byl v úterý zrušen hodinu a 25 minut před plánovaným zažehnutím motorů Sojuzu zřejmě kvůli chybě softwaru.

Teleskop ESA Cheops (CHaracterizing ExOPlanets Satellite) má podobně jako dalekohled Kepler americké vesmírné agentury NASA pozorovat planety při přechodu před mateřskou hvězdou a shromažďovat data. Mezi oběma misemi je ale zásadní rozdíl.

Kepler, který loni spotřeboval potřebné palivo a dosloužil, sledoval najednou přes 150.000 hvězd a pátral po nových exoplanetách. Během devíti let činnosti jich našel přes 2600. Celkem bylo doposud zaregistrováno více než 4000 těchto vesmírných těles.

Mise Cheopsu se na rozdíl od Keplera soustředí na analýzu již objevených exoplanet, které obíhají kolem jasných hvězd nejbližších Sluneční soustavě. Teleskop bude například zaznamenávat změny v jasu sledované hvězdy, které způsobují přechody planety před hvězdou z pohledu od Země. To umožní určovat velikost, případně hustotu dané planety.

Cheops bude létat v nadmořské výšce asi 700 kilometrů a bude řízen ze Španělska. Má zkoumat několik stovek exoplanet, které jsou větší než Země a menší než Neptun. Výsledky jeho bádání podle agentury TASS umožní vybrat kandidáty na podrobnější pozorování pomocí evropského Extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), budovaného v Chile, a vesmírného dalekohledu Jamese Webba, připravovaného NASA společně s ESA a s Kanadskou vesmírnou agenturou (CSA). Vypuštění tohoto teleskopu je prozatím plánováno na březen 2021.

Podle švýcarského astronoma Didiera Queloze, který se podílel na objevení první exoplanety a letos dostal Nobelovu cenu za fyziku, je součástí projektu i zjistit možnost existence planety podobné Zemi, schopné udržet život. "Jsme jedním z mnoha planetárních systémů. Všechno je to o našem místě ve vesmíru a snaze pochopit to," řekl vědec agentuře AP.

Raketa Sojuz-ST-A dnes spolu s Cheopsem vynesla na oběžnou dráhu italskou družici COSMO-SkyMed určenou ke sledování Země, a to jak k vědeckým, tak i k vojenským účelům. Součástí nákladu nosné rakety byly také tři vědecké minisatelity.

Témata:  ESA vesmir teleskop Kepler teleskop Cheops

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 18:12

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.