Válka na Ukrajině může určit směr světového vývoje
Podle serveru National Interest výsledek války na Ukrajině „spoluurčí“ směr světového vývoje. Ve svém komentáři to uvedl analytik Andreas Umland ze Stockholmského centra pro východoevropská studia.
Podle serveru National Interest výsledek války na Ukrajině „spoluurčí“ směr světového vývoje. Ve svém komentáři to uvedl analytik Andreas Umland ze Stockholmského centra pro východoevropská studia.
Ukrajinci podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) dále pokračují v ofenzívním úsilí v Kurské oblasti v Rusku. Ačkoli někteří vojenští blogeři zmiňovali, že se Rusům daří jejich postup zastavit, ukrajinské jednotky vpadly i do dalších částí oblasti. Podle některých informací obsadily město Sudža.
V noci na úterý vypustila ruská armáda nad Ukrajinou 38 útočných dronů a dvě balistické rakety Iskander-M. Informovalo o tom ukrajinské letectvo, jak uvádí server Ukrajinska pravda.
Ukrajinci se v Kurské oblasti začínají zakopávat. Pro Rusy to neznamená nic dobrého – odrazit ukrajinský postup bude daleko náročnější, jakmile se vojáci vrhnou do zákopů.
Ukrajinská armáda je první armádou cizího státu od druhé světové války, které se podařilo vtrhnout na ruské území a vyvolat tak mimořádnou situaci na federální úrovni. Do budoucna ale Kyjev musí učinit náročné rozhodnutí – co s nabytým územím?
Ruské úřady se v neděli zmínily o rozsahu ukrajinského průlomu při přeshraniční operaci, která trvá už několik dní. Ministerstvo obrany na telegramu uvedlo, že armáda zastavila postup Ukrajinců ve třech obcích, které se nachází zhruba 30 kilometrů od společné hranice.
Ukrajinci se poprvé zmínili o cíli probíhající přeshraniční operace, při které vojáci pronikli do ruské Kurské oblasti. Ukrajinský představitel pod podmínkou zachování anonymity uvedl, že cílem je destabilizace Ruska.
Speciální vojenská operace na Ukrajině se mění na protiteroristickou operaci na vlastním území Ruské federace. Moskva v sobotu zahájila vojenské manévry v Bělgorodské, Brjanské a Kurské oblasti, jejichž cílem je zastavit několik dní trvající přeshraniční ofenzivu ukrajinských jednotek.
USA v pátek oznámily další vojenskou pomoc Ukrajině, informovalo o ní americké ministerstvo zahraničí. Nový balík pomoci v hodnotě 125 milionů dolarů (téměř 2,9 miliardy korun) obsahuje rakety Stinger, dělostřeleckou munici či protitankové zbraně.
Rusko nadále reaguje na dění posledních dní, kdy do Kurské oblasti postoupily přes společnou hranici ukrajinské jednotky a postoupily o mnoho kilometrů do vnitrozemí. Jak informovala agentura TASS, ve třech oblastech byl zaveden režim protiteroristické operace.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že do Kurské oblasti vysílá další síly a zbraně. Zatímco ukrajinská armáda zřejmě pozvolna postupuje, Moskva už boje přestala popírat a dokonce vyhlásila výjimečný stav.
Intenzivní ukrajinské útoky na území Ruska v úvodu srpna pokračují. Tentokrát ze vzduchu. I ruské úřady přiznávají, že v noci na pátek došlo k masivnímu útoku ukrajinských dronů na Lipeckou oblast. Dokonce tam byl vyhlášen nouzový stav.
Ukrajinské jednotky postoupily deset kilometrů za hranici Ruské federace. Potvrdilo to několik zdrojů obeznámených se situací. Ukrajincům se údajně podařilo zabrat 45 kilometrů čtverečních území, které zahrnují jedenáct sídel. Bojuje se na předměstích měst Korenovo a Sudža.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev z „další velké provokace“. Stalo se tak poté, co z Kurské oblasti u ukrajinských hranic přišly informace o ukrajinském průniku.
Ukrajina musí cílit zbraněmi dlouhého dosahu na protivzdušnou obranu v ruském týlu či na okupovaných územích, pokud chce naplno využít dodané stíhačky F-16. Upozornili na to experti z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Ukrajinské síly potopily na Krymu ruskou ponorku a poškodily protiletadlový raketový systém S-400, uvedl v sobotu generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Ruská armáda pomalu postupuje a proráží ukrajinskou obranu ve směru na Pokrovsk na západě Doněcké oblasti. Podle dostupných informací zde mají Ukrajinci problémy s obsazováním brigád a nedostává se jim ani důležitého vybavení, zpoždění nabraly dodávky vojenské pomoci ze Západu – a především Spojených států.
Rusko v noci na středu podniklo několik vln útoků drony na ukrajinské hlavní město Kyjev, což bylo podle vojenské správy města jeden z nejrozsáhlejších útoků tohoto druhu od začátku války.
Ruské letectvo ztratilo o víkendu kromě stíhacího bombardéru Suchoj Su-34 také nadzvukový strategický bombardér Tu-22M3. Zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky potvrdil webu Ukrainska Pravda, že útočné drony zasáhly stroj na vojenském letišti na severu Ruska.
Na Ukrajině probíhá nová vlna mobilizace a tamní úřady se snaží znepříjemnit život těm, kteří se chtějí odvodu vyhnout. Zásilky s povolávacím rozkazem budou chápány jako převzaté už v moment doručení. Ignorace výzev povede k zařazení osoby do seznamu hledaných.
USA a několik dalších členských zemí NATO poskytnou Ukrajině v nadcházejících měsících desítky systémů protivzdušné. Vyplývá to z nové dohody, o které informuje agentura AP. Dohodu v úterý na úvod washingtonského summitu oznámil americký prezident Joe Biden.
Ukrajinská protivzdušná obrana tvrdí, že v noci na sobotu sestřelila 24 z celkových 27 ruských dronů cílených na 12 oblastí na Ukrajině. Z žádného z míst nebyly bezprostředně hlášeny žádné oběti. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Česko poskytlo od konce února 2022 vojenskou pomoc za téměř 7 miliard korun. Vyplývá to z odtajněného seznamu, jehož zveřejnění umožnila vláda na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Veškerý vojenský materiál darovaný ze skladů Armády České republiky byl vždy vládou z bezpečnostních důvodů schválen v utajeném režimu.
7. června 2026 21:01
7. června 2026 19:15
7. června 2026 18:06
7. června 2026 16:43
7. června 2026 15:22
7. června 2026 14:07
7. června 2026 12:48
7. června 2026 11:35
7. června 2026 10:24
7. června 2026 9:05
7. června 2026 5:00
6. června 2026 21:35
6. června 2026 20:15
6. června 2026 18:56
6. června 2026 17:38
6. června 2026 16:21
Televizní dokument mapující život moderátora Leoše Mareše u příležitosti jeho padesátin vzbudil mezi televizními diváky velký ohlas. Kromě kladných hodnocení se však objevila i řada nejasností a spekulací.
Zdroj: Libor Novák
Mezi ústavními činiteli se rozhořel ostrý spor o to, kdo má Českou republiku reprezentovat na vrcholných setkáních mezinárodních organizací. Tato politická bitva, která se vede již delší dobu, se týká zejména nadcházejícího a hojně diskutovaného summitu NATO. Kvůli chybějící koordinaci a neshodám mezi vládním kabinetem a Pražským hradem se prezident Petr Pavel výjimečně zúčastní pondělního zasedání vlády.