I Česko se připravuje na dvě velké astronomické události letošního roku. Ve středu a v noci na čtvrtek se očekává zatmění Slunce i maximum meteorického roje Perseid. Pro zájemce o pozorování bude klíčová předpověď počasí.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Nad Českem se v noci na dnešek objevila úchvatná polární záře. Mohla za ni silná víkendová sluneční erupce. Úkaz byl podle expertů velmi silný a přechodně ji šlo pozorovat i z větších měst.
Středa je dnem předposledního úplňku v roce 2025. Nepůjde o obyčejný úplněk, lidé jsou v očekávání úplňku s přízviskem "super". Měsíc se totiž ve večerních hodinách ocitne v přízemí.
Česko v neděli opět po šesti letech zažilo úplné zatmění Měsíce, který se navíc zbarvil do ruda. K úchvatné podívané přispělo i počasí, podmínky pro pozorování byly na většině území republiky výborné.
Česko čeká na konci prvního zářijového týdne zatmění Měsíce, ale na zajímavý světelný úkaz by podle některých tvrzení mělo dojít už v následujících hodinách. V Evropě má být k vidění polární záře.
Meteorický roj Perseid patří k nejoblíbenějším letním astronomickým událostem. Letos vrcholí v noci z 12. na 13. srpna. Přestože pozorování částečně ovlivní svit Měsíce, hvězdárny po celé republice připravují speciální pozorovací akce doplněné koncerty, přednáškami nebo třeba degustací vína.
V noci na dnešek ještě Měsíc dorůstal do úplňku, během následující noci už bude ubývat. Je to podruhé za několik dní, kdy se zraky astronomů obrací k noční obloze.
Milovníci astronomie se o nadcházejícím víkendu mají na co těšit. V sobotu se totiž odehraje zatmění Slunce, které bude možné pozorovat ze střední Evropy. Na jev upozornila například Česká astronomická společnost.
Po meteorologickém začíná dnes i astronomické jaro. Ve čtvrtek 20. března je den jarní rovnodennosti. Mohl by být i o den dříve, anebo naopak o den později. Kdy se zase dočkáme jiného začátku jednoho ze čtyř ročních období?
Milovníci astronomie letos měli důvod se těšit na březen, protože dojde k úplnému zatmění Měsíce a částečnému zatmění Slunce. Z Česka ovšem bude možné pozorovat jen jeden z těchto jevů.
Druhý úplněk letošního roku se blíží, protože nastane již zítra. Během února ale nepůjde o jedinou zajímavou podívanou na obloze.
Milovníci astronomie se na první únorový den těšili už dlouho dopředu. Trojice objektů na večerní obloze se postarala o hezkou podívanou.
Noc z dneška na zítřek bude svým způsobem magická, protože na obloze spatříme první letošní úplněk. Vidět je toho ale v úvodu roku mnohem více, upozorňují experti na hvězdnou oblohu.
Nad Rakouskem ve čtvrtek večer proletěl velmi jasný meteor neboli bolid, který byl vidět i z Česka, potvrdil Astronomický ústav AV ČR v tiskové zprávě. Podle expertů šlo zřejmě o malý úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.
Milovníkům astronomie dnes začne asi nejvíce vzrušující období během letošního října. Na obloze se totiž objeví kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která bude podle Astronomického ústavu AV ČR nejzajímavějším objektem na říjnové obloze.
Ve středu 14. srpna se noční obloha stala středem zájmu astrofotografů, když Jupiter a Mars vytvořily úchvatnou podívanou, při níž se zdály být tak blízko sebe, že připomínaly "dvojplanetu". Tato vzácná nebeská konjunkce se znovu odehraje až v roce 2033.
Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.
Podruhé v historii pozorování vesmíru zaznamenalo lidstvo opakující se radiové vlny původem z jiné galaxie. Z jednoho místa doputovaly k Zemi minimálně šestkrát. Jedná se o vzkazy mimozemšťanů, nebo se najde rozumné vysvětlení tohoto jevu?
25. prosince 1758 potvrdil německý sedlák Johann Palitzsch hypotézu anglického astronoma Edmunda Halleyho, že „jeho“ kometa se k Zemi vrací v pravidelných intervalech. Podle jiných vědců je možným původcem života na naší planetě.
Astronomové nedávno objevili nový extrémně vzdálený objekt nacházející se daleko za oběžnou dráhou Pluta. Trpasličí planetka obíhá kolem Slunce v extrémně protáhlé elipse a dostala název 2015 TG387 a přezdívku Goblin. Podle expertů by mohla bát dalším vodítkem k „Planetě X“.
Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se světskou mocí jako byli císařové a králové, spory o podobu církve s nejrůznějšími reformátory a heretiky nebo střety s různými filosofickými či vědeckými teoriemi. Málokdo by ale čekal, že nadvládu církve nad vědou asi nejvíce poškodí věda tak nenápadná jako astronomie.
Řím - Italští vědci tvrdí, že se hluboko v půdě Marsu nachází velké solné jezero, kde může existovat život. Rezervoár vody je široký asi dvacet kilometrů a leží pod vrstvou ledu poblíž jižního pólu rudé planety.
11. srpna 2026 21:15
11. srpna 2026 20:00
11. srpna 2026 18:48
11. srpna 2026 17:31
11. srpna 2026 16:54
11. srpna 2026 16:03
11. srpna 2026 14:55
11. srpna 2026 14:26
11. srpna 2026 14:07
11. srpna 2026 13:20
11. srpna 2026 12:32
11. srpna 2026 11:34
11. srpna 2026 10:48
11. srpna 2026 10:01
11. srpna 2026 9:15
11. srpna 2026 8:29
Udělat něco naprosto bezchybně není jednoduché. Vzhledem k neutuchající popularitě Pelíšků by člověk řekl, že tvůrcům legendární komedie se to povedlo. Sami herci ale vědí, že některé scény provázely menší či větší přešlapy.
Zdroj: Dan Šrámek
Česko v úterý přijalo další smutnou zprávu. Ve věku pouhých 51 let zemřel bývalý generální ředitel České pošty Roman Knap. Příčinou smrti byla blíže nespecifikovaná vážná nemoc.
