Chorvatsko se stane další zemí, kam budou Češi moci vycestovat bez větších omezení již 22 dní po první dávce vakcíny. Opatření začne platit v příštím týdnu, až obě strany doladí technické detaily. Po dnešním jednání s chorvatskými představiteli v Záhřebu to uvedl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.
Chorvatský premiér Andrej Plenković uvedl na twitteru, že nabídl Česku a Slovensku pomoc s pacienty s covidem-19. Chorvatsko je ochotno postarat se o desítku pacientů z Česka a obdobný počet ze Slovenska, vyplývá z Plenkovičova vyjádření o dnešním telefonátu s šéfy české a slovenské vlády.
Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Objevily se po ničivém zemětřesení o síle 6,4 stupně, které způsobilo smrt sedmi lidí i rozsáhlé hmotné škody, píše agentura AP.
Chorvatsko dnes zasáhlo další zemětřesení, tentokrát o síle 6,3 stupně. Znát bylo i v Česku. Podle chorvatských médií si v nejvíce zasažené oblasti vyžádalo nejméně sedm obětí na životech a mnoho zraněných, kromě toho způsobilo velké materiální škody. Úřady podle agentury AP zatím potvrdily pět mrtvých a nejméně 20 zraněných. Otřesy přitom Chorvatsko zaznamenalo už v pondělí. Česko zašle do Chorvatska pomoc. České úřady neinformovaly, že by mezi oběťmi byli i čeští občané.
Chvění v důsledku silného zemětřesení v Chorvatsku dnes pocítili i lidé na území Česka, včetně Prahy. Ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, seizmolog a vulkanolog Aleš Špičák řekl ČTK, že jev na českém území nebyl nebezpečný. Chorvatsko dnes zasáhlo zemětřesení o síle 6,3 stupně. Podle zpráv médií si v nejpostiženější oblasti vyžádalo nejméně jednu oběť, mnoho zraněných a způsobilo velké materiální škody.
Zemětřesení o síle kolem 5,1 stupně zasáhlo dnes ráno oblast města Sisaku ve střední části Chorvatska. Způsobilo materiální škody, žádní zranění lidé nejsou hlášeni. Informoval o tom na svém webu deník Večernji list. Zemětřesení s intenzitou 5,3 stupně letos v březnu způsobilo velké škody v metropoli Záhřebu, o život tehdy přišel jeden člověk.
Spiklenecké teorie o koronaviru nacházejí na Balkáně živnou půdu. Podle průzkumu na toto téma věří některé z nich více než tři čtvrtiny tamních obyvatel, což je až třikrát více než ve zbytku Evropy.
Chorvatsko si pro svou dovolenou do konce října vybralo 518.000 Čechů, návštěvnost se tak dostala na 66 procent ve srovnání s loňskem. I přes sezonu poznamenanou pandemií koronaviru zůstala země u Jadranu u českých turistů nejoblíbenější zahraniční destinací.
Chorvatsko bylo jednou z mála evropských zemí, kterým se podařilo v květnu snížit počet nových případů covidu-19 na nulu. Nyní je příkladem, jak letní turismus spustil druhou vlnu nákazy zasahující většinu kontinentu, píše americký deník The Wall Street Journal.
Na chorvatsko-maďarské hranici byl dnes krátce po půlnoci zadržen český autobus, který vezl zhruba 50 pasažérů z dovolené v Chorvatsku. Důvodem byl incident řidiče s maďarskou policistkou, uvedlo na dotaz ČTK velvyslanectví České republiky v Budapešti.
Chorvatsko by se nejspíš nemuselo ani po 7. září po aktuálním vyhodnocení zařadit na seznam nebezpečných zemí s vysokým rizikem koronavirové nákazy. Situace v přímořském státu je obdobná jako v Česku. V pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) to dnes řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. V Chorvatsku je nyní podle odhadů nejméně 60.000 turistů z ČR. Testy na koronavirus po návratu mít nemusí.
Čechům ve Francii a Chorvatsku hygienici doporučují vyhýbat se místům s větším počtem osob, jako jsou bary nebo noční podniky, nosit roušky, dodržovat odstupy a častěji si mít ruce. Testy povinné nebudou nejméně do 7. září, řekli dnes hlavní hygienička Jarmila Rážová a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
Na chorvatsko-slovinské hranici se dnes čeká na odbavení i dvanáct hodin. Průtahy způsobil překotný odjezd zahraničních turistů z Chorvatska poté, co řada evropských zemí vydala varování před cestou do této destinace kvůli tamnímu prudkému nárůstu počtu případů koronavirové nákazy. Informovala o tom rakouská tisková agentura APA.
Nákaza koronavirem se za týden do středy 19. srpna prokázala u 35 Čechů, kteří pobývali v Chorvatsku. Je to polovina počtu z předchozího týdne. Od začátku prázdnin je takových případů 142. V zahraničí se pravděpodobně nakazilo celkem 320 lidí, za poslední týden se počet zvýšil zhruba o třetinu.
Chorvatsko za poslední den zaznamenalo 219 případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku epidemie v zemi. Oznámil to dnes krizový štáb. V úterý hlásily úřady 199 infikovaných. Sousední Slovinsko proto od čtvrtka zařadí Chorvatsko do skupiny rizikových zemí, stejný krok již v pondělí učinilo Rakousko.
Kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem vydalo dnes Rakousko nejvyšší stupeň varování před cestami do Chorvatska. Platit začne od pondělí, informovalo na twitteru rakouské ministerstvo zahraničí. Chorvatsko ve středu zaznamenalo nejvyšší počet nově nakažených od počátku epidemie, uvedla agentura DPA. Také v Rakousku počet nakažených roste, dnes oznámilo nejvíce případů od 10. dubna.
Nákaza covidem-19 se za týden do středy 12. srpna prokázala u 71 Čechů, kteří pobývali v Chorvatsku. Od začátku prázdnin jich je 107, v zahraničí se celkem pravděpodobně nakazilo kolem 250 lidí. Podle odborníků je podíl importovaných nákaz zanedbatelný, od začátku července se počet nových případů covidu-19 v tuzemsku zvýšil o 7000.
Slovinsko v noci znovu zařadilo Česko mezi středně rizikové státy z hlediska rizika nákazy koronavirem. Po vstupu do země je pro Čechy až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Pokud zemí jen projíždějí, omezení se na ně nevztahuje, tranzit ale nesmí přesáhnout 12 hodin, informovalo na webu české ministerstvo zahraničí.
Za poslední týden bylo pozitivně testováno 24 Čechů, kteří se pravděpodobně nakazili covidem-19 v Chorvatsku. Z Rakouska si jich nákazu přivezlo pět, ze Srbska čtyři. Celkem se za týden na přelomu července a srpna nakazilo v zahraničí 52 osob.
Lotyšsko a Estonsko vrátily Českou republiku na seznam bezpečných zemí z hlediska rizika nákazy koronavirem. Cestování do těchto států je tak pro Čechy opět bez omezení, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nejsou signály o tom, že by některá země chtěla Česko přeřadit mezi rizikovější státy. Ze zemí Evropské unie už cestování Čechů omezuje pouze Kypr, který vyžaduje předložení negativního testu na covid-19 ještě před odletem na ostrov.
V Chorvatsku se podle zatím posledních údajů přes víkend proti předchozím dnům výrazně snížil denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem, což však média přisuzují nižšímu počtu provedených testů. Jutarnji list upozornil, že Chorvatsko minulý týden patřilo mezi šest zemí EU s nejvyšším růstem infikovaných.
Tři velké a lidnaté země - Spojené státy, Brazílie a Indie - dnes oznámily desetitisíce nových případů koronavirové infekce covid-19 za jediný den. V USA se počet infikovaných v pátek zvýšil podle agentury Reuters o rekordních téměř 69.000, pomalu tam přitom znovu začíná růst i denní počet zemřelých s covidem-19. Rovněž rekordních 27.114 nově infikovaných zaznamenala Indie, která už eviduje dohromady přes 800.000 nakažených. V Brazílii přibylo za minulých 24 hodin 45.048 dalších případů nákazy a 1214 nových úmrtí. Svůj rekordní denní přírůstek 140 nakažených oznámilo Chorvatsko.
Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
22. září 2026 21:57
22. září 2026 20:41
22. září 2026 19:38
22. září 2026 18:22
22. září 2026 17:15
22. září 2026 16:09
22. září 2026 15:23
22. září 2026 14:36
22. září 2026 13:50
22. září 2026 13:04
Češi před více než dvaceti lety seděli u televizních obrazovek a vybírali si mezi nimi. Cesty Anety Langerové a Šárky Vaňkové se následně rozdělily, ale v současnosti by se mohly opět spojit. Prozradila to jedna z nich.
Zdroj: Jiří Hrubý
Méně časté výměny řidičských průkazů, rychlejší cestování těžšími obytnými vozy a účinnější vymáhání pokut přes hranice. Ministerstvo dopravy informovalo, že poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o silničním provozu. Navrhuje prodloužit platnost nově vydávaných řidičských průkazů z deseti na patnáct let a zvýšit povolenou rychlost vybraných obytných automobilů na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla z 80 na 100 km/h.
