Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel, že by americký prezident Donald Trump měl v tuto chvíli oficiální plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V reakci na otázku zpravodaje agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že zatím žádný takový dokument neexistuje a že veškeré spekulace, které se objevují v médiích, nejsou oficiálním plánem Spojených států.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil při rozhovoru s agenturou Reuters strategický plán, který má Spojeným státům nabídnout přístup k ukrajinským zásobám vzácných zemin a dalších kritických minerálů. Tento krok je součástí snahy přilákat zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve naznačil ochotu podpořit Ukrajinu výměnou za ekonomickou spolupráci.
Bývalý americký prezident Donald Trump vyloučil možnost deportace prince Harryho, jehož imigrační status se stal předmětem soudního sporu ve Washingtonu. Trump uvedl, že se britským královským uprchlíkem nehodlá zabývat a nepodnikne žádné kroky k jeho vyhoštění.
Dva vlivní muži, americký prezident Donald Trump a nejbohatší člověk světa Elon Musk, se ocitli v ostrém střetu s principy demokracie a ústavního pořádku. Zatímco Trump od prvních dnů v úřadu vede neúnavný boj proti ministerstvu spravedlnosti a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), Musk využívá svou platformu X k šíření propagandy a manipulaci veřejného mínění.
Americký exprezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC). Obvinil jej z „nelegitimních a nepodložených kroků“, které podle něj směřují proti Spojeným státům a jejich spojenci Izraeli. Uvedl to server BBC.
Vztahy mezi Spojenými státy a Jižní Koreou procházejí zkouškou. Rostoucí jaderná hrozba ze strany Severní Koreje a možné změny v přístupu Washingtonu vyvolávají otázky ohledně budoucnosti jihokorejské obrany. Ačkoliv Jižní Korea v 70. letech svůj jaderný program pod tlakem USA opustila, současná situace by mohla přimět Soul k jeho znovuobnovení.
Donald Trump po svém návratu do Bílého domu okamžitě zahájil realizaci své zahraničněpolitické doktríny „Amerika na prvním místě“. Jedním z prvních kroků, které podnikl, bylo podepsání souboru exekutivních příkazů, mezi nimiž bylo i úplné zmrazení veškeré americké zahraniční pomoci. Ministr zahraničí Marco Rubio se sice snažil situaci částečně zmírnit nejasným memorandem, které umožnilo dočasné pokračování některých programů, ale škody už byly způsobeny.
Evropská unie se nachází na rozcestí, kdy musí rozhodnout o budoucím směřování své obranné politiky. V pondělí se v Bruselu sejdou lídři členských států, aby projednali financování, vojenskou výrobu a otázku evropské strategické autonomie. Hlavním bodem jednání bude spor mezi Francií, která prosazuje financování výhradně evropských zbrojních programů, a většinou ostatních členských států, které upřednostňují nákup zbraní ze Spojených států, píše Politico.
Donald Trump během svého prvního prezidentského období v letech 2017 až 2021 výrazně otřásl světovým politickým děním. Jako šéf Bílého domu prosazoval kroky, ke kterým by se jeho předchůdci neodvážili, a mnohdy šokoval nejen své odpůrce, ale i spojence. Nyní se triumfálně vrací k moci – silnější, ambicióznější a odhodlanější než kdy dřív.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa naplánovala schůzky týkající se Ukrajiny a Ruska, ale neposkytl žádné bližší podrobnosti. Podle serveru Meduza Trump novinářům na vojenské základně Joint Base Andrews v neděli řekl, že Spojené státy vedou jednání s různými stranami, včetně Ukrajiny a Ruska. Jeho slova ale zůstala neurčitá, protože neupřesnil, kdo přesně se jednání zúčastní, kdy a kde se uskuteční, ani jaké konkrétní body budou na programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odletěl na jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle deníku Times of Israel s ním chce řešit překreslení mapy Blízkého východu, které by mělo vést k posílení bezpečnosti Izraele.
V USA pokračuje vyšetřování středeční tragické letecké nehody ve Washingtonu. Podle zjištění vyšetřovatelů se dopravní letoun společnosti American Airlines snažil před srážkou s armádním vrtulníkem Black Hawk znovu zvednout. Informovala o tom CNN. Ukazovat to mají předběžná data z černých skříněk.
Nové záběry, které mohou pomoci objasnit tragickou středeční leteckou nehodu v americkém Washingtonu, v pátek zveřejnila americká média. Ačkoliv oficiální vyšetřování potrvá měsíce, prezident Donald Trump začíná mít jasno. Vojáci podle jeho slov letěli s helikoptérou moc vysoko.
Důležitý moment pro vyšetřování středeční tragické letecké nehody ve Washingtonu nastal ve čtvrtek večer místního času. Úřady potvrdily, že byly nalezeny černé skříňky. Na palubě havarovaných letounů, tedy stroje společnosti American Airlines a armádního vrtulníku Black Hawk, bylo celkem 67 osob. Panuje přesvědčení, že havárii nikdo nepřežil.
Po tragické letecké nehodě, při níž se ve středu večer při přistávacím manévru na Reaganově národním letišti ve Washingtonu srazil civilní letoun s vojenským vrtulníkem americké armády, pokračují záchranné složky v pátrání po obětech. Obě letadla se po srážce zřítila do řeky Potomac a podle šéfa hasičů a záchranných složek ve Washingtonu Johna Donnellyho nejsou známky o přeživších, píše CNN.
Ukrajinský zpravodajský portál Strana.ua zveřejnil 26. ledna údajný plán administrativy Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině během 100 dní. Tento dokument, jehož autenticitu nelze podle webu Meduza ověřit, popisuje časový harmonogram a podmínky potenciální mírové dohody. Současně turecký novinář Abdulkadir Selvi v deníku Hurriyet informoval, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla začít v dubnu nebo květnu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako možným mediátorem.
Evropské vlády se rozdělují na čtyři hlavní skupiny, které se liší přístupem k Trumpovi, což znemožňuje Evropě mít jednotnou politiku vůči USA. Tento rozkol však může nakonec pomoci evropské bezpečnosti. Největší nadějí je, že menší skupina pragmatických, obranně zaměřených zemí—Polsko, severské země, pobaltské státy a možná Británie—pomůže prosazovat evropské bezpečnostní zájmy vůči "Trumpovi 2.0", píše server Foreign Policy.
Donald Trump představuje hrozbu pro americké demokratické zřízení. Dokud pouze vyjadřoval své názory, bylo to zcela legitimní. Ve chvíli, kdy je však začal prosazovat silou exekutivních příkazů, aniž by bral ohled na Kongres či vůli amerických občanů, posunul se od demokratického lídra k autoritářskému vládci – ne nepodobnému Vladimiru Putinovi.
Latinskoamerické země čelí tlaku protiimigrační politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, která prosazuje masové deportace. Kolumbie, zpočátku odmítající deportační let, ustoupila až po uvalení tvrdých sankcí. Země Latinské Ameriky se tak začínají dostávat do pasti, z níž bez dostatečné kooperace nedokážou uniknout.
Princ Harry loni v listopadu amerického prezidenta nevolil, ale tušil, co může nastat, pokud zvítězí Donald Trump. To se také stalo, republikánský politik se minulý týden vrátil do Bílého domu. A na Trumpa už lidé apelují, aby opět otevřel kauzu Harryho žádosti o víza.
Tisíce lidí zaplavily podle webu Aussiedlerbote v sobotu ulice německých měst, aby demonstrovaly proti vzestupu pravicového extremismu a strany AfD. V Berlíně účastníci podvečerního pochodu vytvořili symbolické „moře světel“ a dali jasně najevo svůj odpor vůči posunu politické scény doprava. Organizátoři zdůraznili, že jakákoli spolupráce s AfD je nepřijatelná, a varovali před „povstáním slušných lidí“, pokud k ní dojde.
Prezident USA Donald Trump v neděli oznámil, že Spojené státy uvalí široce zaměřené sankce a cla na Kolumbii, poté, co tato země odmítla přijmout americká vojenská letadla, která měla přepravit migranty zpět. Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social uvedl, že Spojené státy okamžitě uvalí 25% clo na veškeré kolumbijské zboží dovážené do USA a že toto clo zvýší na 50 % během jednoho týdne.
V roce 2017 svět zažil silné diplomatické protesty, když Donald Trump rozhodl o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody o klimatu. O osm let později, kdy stejný krok podnikl jako prezident podruhé, reakce byly výrazně tišší. Tento kontrast zdůrazňuje změnu v přístupu klimatických aktivistů a odborníků, kteří nyní zvažují jiné strategie, jak jednat ve světě, kde politický posun doprava mění priority vlád i voličů, píše Politico.
29. srpna 2025 21:45
29. srpna 2025 20:27
29. srpna 2025 19:05
29. srpna 2025 17:47
29. srpna 2025 16:36
29. srpna 2025 15:14
29. srpna 2025 13:55
29. srpna 2025 12:48
29. srpna 2025 11:38
29. srpna 2025 10:14
29. srpna 2025 8:56
29. srpna 2025 4:00
28. srpna 2025 21:57
28. srpna 2025 21:04
Václav Vydra prozradil novinky o zdraví Jany Bouškové, o které máme v posledních měsících informace právě jen od manžela. Boušková se totiž potýkala s vážnými zdravotními problémy. Nyní to ale pomalu začíná vypadat na obrat k lepšímu.
Zdroj: Dan Šrámek
Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) se ve čtvrtek sešli na pravidelném setkání hlavy státu a předsedy vlády na Pražském hradě. Řešila se situace na Ukrajině či Blízkém východě, tématem byl i státní rozpočet na příští rok.
