Eskalace konfliktu na Ukrajině způsobí v krátkodobém horizontu především zdražení řady komodit, především ropy, zemního plyny, ale například i pšenice. To následně způsobí zdražení potravin a energií, tedy další růst inflace. Celkově se tak ekonomika dočasně ocitne ve stagflačním vývoji, kdy zároveň roste inflace a brzdí ekonomický růst.
Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisuje více než deset procent. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to popřel.
Růst ekonomiky Evropské unie v posledním čtvrtletí loňského roku v mezičtvrtletním srovnání zpomalil na 0,4 procenta z tempa 2,2 procenta ve třetím kvartálu. Ve zpřesněné zprávě o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil údaje z rychlého odhadu z konce ledna.
Zatímco v předchozích měsících byla inflace v Česku podle metodiky EU spíše průměrná, v lednu se dostala nad průměr celé EU. V lednu totiž harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v ČR stoupl na 8,8 procenta z prosincových 5,4 procenta.
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií. Ve své zprávě o tom dnes informovalo americké ministerstvo práce.
Slovensko opět zhoršilo výhled letošního růstu ekonomiky, a to na 3,5 procenta z dosavadních 4,2 procenta. Zdůvodnilo to kromě jiného dopady nakažlivější koronavirové varianty omikron či výpadky v dodávkách komponentů ve výrobě.
Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší, hlavně kvůli vysoké inflaci a nedostatku některých zdrojů. Ve své zimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí o čtyři procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než předpovídala na podzim.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní na 3,7 procenta. V předchozí listopadové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,9 procenta. Růst ekonomiky podpoří obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností.
Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
Česká ekonomika loni stoupla o 3,3 procenta, zatímco o rok dříve klesla o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky. Vyplynulo to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na svém webu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v lednu zpomalil na 4,9 procenta z prosincových 5,3 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který dnes zveřejnil německý statistický úřad Destatis. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,9 procenta.
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu čtvrtletí, kdy růst činil 2,2 procenta.
Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání zřejmě opět výrazně zvýší úrokové sazby, nejpravděpodobněji o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z odhadů většiny analytiků, které ČTK oslovila. Základní úroková sazba by v takovém případě stoupla na 4,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od ledna 2002. Důvodem růstu sazeb je nadále rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Česká ekonomika loni stoupla v průměru o 2,9 procenta. Vyplývá to z odhadu analytiků oslovených ČTK. Odhady se přitom pohybují od 2,6 do 3,5 procenta. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí a za celý loňský rok v úterý 1. února. Předloni ekonomika klesla o 5,8 procenta, šlo o nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl dnes fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.
Podnikatelská nálada v Německu se po šesti měsících propadů v lednu začala opět zlepšovat. V dnes zveřejněném průzkumu to uvedl mnichovský institut Ifo. Náladu podle ankety povzbudila zejména lepší očekávání podnikatelů, ačkoliv současnou situaci hodnotí ve srovnání s prosincem hůře. Podnikatelská nálada podle indexu Ifo vzrostla na 95,7 ze zpřesněné prosincové hodnoty 94,8 bodu.
Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na hodnotu 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni.
Ekonomická úroveň Česka loni klesla na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny a na této úrovni by měla zůstat i v letošním roce. Předloni byla úroveň ČR na 88 procentech. Česko by i tak na tom mělo bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko. Vyplývá to z odhadů v makroekonomické prognóze ministerstva financí (MF).
Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu, píše s odkazem na své zdroje web časopisu Der Spiegel. Nově ho odhaduje na 3,6 procenta místo v říjnu uváděných 4,1 procenta. Stejnou informaci následně potvrdily zdroje z německého kabinetu i agentuře Reuters. Údaj by se měl objevit ve výroční hospodářské zprávě, kterou příští týden představí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 2,7 procenta, uvedl dnes ve své předběžné zprávě spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce zřejmě zpomalí na čtyři procenta z loňských 5,5 procenta, což bylo maximum za více než 40 let. V příštím roce pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zřejmě zpomalí ještě více a dosáhne 3,5 procenta. Hlavním důvodem budou nové vlny infekce covidu-19, problémy na trhu práce, omezení v dodavatelských řetězcích a rostoucí inflace. Ve svém výhledu to dnes uvedla Organizace spojených národů (OSN).
Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení.
Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
14. února 2026 16:00
14. února 2026 15:21
14. února 2026 13:47
14. února 2026 12:34
14. února 2026 11:23
14. února 2026 10:12
14. února 2026 8:59
14. února 2026 4:00
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Zdroj: David Holub
První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.
