Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MMF zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 4,4 procenta

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl dnes fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.

Loni ekonomika podle aktualizovaného výhledu vzrostla o 5,9 procenta. To je v souladu s říjnovou prognózou.

Aktualizace výhledu neobsahuje data za všechny země světa. Mise MMF v listopadu předpověděla, že tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,5 procenta z loňské hodnoty 2,6 procenta. Ministerstvo financí minulý týden zhoršilo výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco prognóza z listopadu počítala s růstem o 4,1 procenta.

Globální ekonomika vstupuje do letošního roku ve slabší pozici, než fond očekával. Začala se šířit nová varianta koronaviru omikron a země kvůli tomu znovu zavádějí omezení pohybu. Rostoucí ceny energií a narušení dodávek způsobily také vyšší inflaci, a to jak ve Spojených státech, tak i v mnoha rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách. Vyhlídky ekonomického růstu zhoršuje pokračující útlum realitního sektoru v Číně a také pomalejší oživení soukromé spotřeby.

Vyšší inflace patrně vytrvá déle, než MMF předpokládal ve svém říjnovém výhledu. Důvodem jsou přetrvávající potíže dodavatelských řetězců a vysoké ceny energií. Inflace by letos mohla začít postupně klesat spolu s tím, jak bude slábnout nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a jak budou prostřednictvím své měnové politiky reagovat na inflaci největší země.

Podle fondu ale existuje řada rizik, která mohou současný výhled zhoršit. Případné nové varianty covidu-19 by mohly prodloužit pandemii a vyvolat nové hospodářské problémy. Narušení dodavatelských řetězců, nestabilita cen energií a lokální tlaky na růst mezd představují značné riziko pro další vývoj inflace a měnové politiky. Zvýšení úrokových sazeb v rozvinutých zemích pak může představovat riziko pro finanční stabilitu a tok kapitálu, vývoj kurzů měn a pro fiskální pozici rozvíjejících se a rozvinutých ekonomik.

Mohou se ale objevit i další rizika. Vysoké nebezpečí představuje geopolitické napětí a velké přírodní katastrofy, varoval MMF.

Prognóza měnového fondu je podmíněna tím, že nepříznivá zdravotní situace ve většině zemí do konce letošního roku klesne na nízkou úroveň, celosvětově se zlepší míra proočkovanosti a léčba covidu-19 bude účinnější. Důraz na účinnou globální strategii v oblasti zdraví je podle zprávy teď důležitější než kdy jindy. V souvislosti s tím, že bude potřeba upřednostnit výdaje na zdravotnictví a sociální oblast, bude zásadní mezinárodní spolupráce, která umožní přístup k likviditě a případně urychlí řádnou restrukturalizaci dluhu.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

7. června 2025 16:40

Ben Cristovao vyprodal Eden. Už dnes čeká fanoušky koncert roku

Pražský stadion Eden, největší koncertní prostor v Česku, se dnes večer promění ve scénu jednoho z nejambicióznějších hudebních projektů posledních let. Ben Cristovao, který právě slaví 15 let na scéně a v neděli osmatřicáté narozeniny, zde vystoupí před vyprodaným hledištěm plným 33 tisíc fanoušků. Jde o milník, který z českých zpěváků dokázal doposud jen Marek Ztracený, který Eden zaplnil třikrát po sobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.