Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MMF zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 4,4 procenta

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl dnes fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.

Loni ekonomika podle aktualizovaného výhledu vzrostla o 5,9 procenta. To je v souladu s říjnovou prognózou.

Aktualizace výhledu neobsahuje data za všechny země světa. Mise MMF v listopadu předpověděla, že tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,5 procenta z loňské hodnoty 2,6 procenta. Ministerstvo financí minulý týden zhoršilo výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco prognóza z listopadu počítala s růstem o 4,1 procenta.

Globální ekonomika vstupuje do letošního roku ve slabší pozici, než fond očekával. Začala se šířit nová varianta koronaviru omikron a země kvůli tomu znovu zavádějí omezení pohybu. Rostoucí ceny energií a narušení dodávek způsobily také vyšší inflaci, a to jak ve Spojených státech, tak i v mnoha rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách. Vyhlídky ekonomického růstu zhoršuje pokračující útlum realitního sektoru v Číně a také pomalejší oživení soukromé spotřeby.

Vyšší inflace patrně vytrvá déle, než MMF předpokládal ve svém říjnovém výhledu. Důvodem jsou přetrvávající potíže dodavatelských řetězců a vysoké ceny energií. Inflace by letos mohla začít postupně klesat spolu s tím, jak bude slábnout nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a jak budou prostřednictvím své měnové politiky reagovat na inflaci největší země.

Podle fondu ale existuje řada rizik, která mohou současný výhled zhoršit. Případné nové varianty covidu-19 by mohly prodloužit pandemii a vyvolat nové hospodářské problémy. Narušení dodavatelských řetězců, nestabilita cen energií a lokální tlaky na růst mezd představují značné riziko pro další vývoj inflace a měnové politiky. Zvýšení úrokových sazeb v rozvinutých zemích pak může představovat riziko pro finanční stabilitu a tok kapitálu, vývoj kurzů měn a pro fiskální pozici rozvíjejících se a rozvinutých ekonomik.

Mohou se ale objevit i další rizika. Vysoké nebezpečí představuje geopolitické napětí a velké přírodní katastrofy, varoval MMF.

Prognóza měnového fondu je podmíněna tím, že nepříznivá zdravotní situace ve většině zemí do konce letošního roku klesne na nízkou úroveň, celosvětově se zlepší míra proočkovanosti a léčba covidu-19 bude účinnější. Důraz na účinnou globální strategii v oblasti zdraví je podle zprávy teď důležitější než kdy jindy. V souvislosti s tím, že bude potřeba upřednostnit výdaje na zdravotnictví a sociální oblast, bude zásadní mezinárodní spolupráce, která umožní přístup k likviditě a případně urychlí řádnou restrukturalizaci dluhu.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

3. února 2026 21:19

Karlos Vémola otevřeně promluvil. Změnila ho vazba i Michal David, vysvětlil, o co v drogové kauze jde

Karlos Vémola se rozhodl prolomit mlčení a v rozhovoru pro CNN Prima NEWS se vyjádřil ke své aktuální kauze, která ho spojuje s distribucí drog. Známý bojovník jakoukoli vinu rezolutně odmítá a celou situaci označuje za jedno velké nedorozumění. Podle svých slov je z celého obvinění v šoku a věří, že se brzy vysvětlí, proč byl do tohoto případu vůbec zatažen.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?