Většina členů Bankovní rady České národní banky souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů. Členové bankovní rady se také shodovali na tom, že tento faktor je dočasný.
Německé firmy v průměru očekávají, že se jejich podnikání nevrátí k normálu dříve než za 11 měsíců. Ve svém červencovém průzkumu to zjistil německý hospodářský institut Ifo. Obzvlášť nepříznivě dopadla koronavirová krize na podniky ve službách, které doufají v návrat normálních časů až za 11,7 měsíce, uvedl dnes institut.
Za priority rozpočtu na příští rok, o kterém dnes bude jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), označil premiér Andrej Babiš (ANO) zrušení superhrubé mzdy, zvýšení důchodů a investice.
Evropu čekají další hospodářské otřesy, protože plány na ukončování bezprecedentní podpory zaměstnanců zavedené během koronavirové pandemie by mohly uvrhnout miliony domácností do dluhové pasti.
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje při přípravě rozpočtu na příští rok vláda, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním. Schillerová to řekla v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny (LN).
Nezaměstnanost v Česku stoupla v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Ty na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279.673 uchazečů o zaměstnání, nejvíc od února 2018.
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní sazby daně z příjmu je podle většiny ekonomů a daňových odborníků, které oslovila ČTK, krok správným směrem, který mimo jiné zaměstnancům měsíčně přinese stovky až tisíce korun navíc a zpřehlední daňový systém.
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 205,1 miliardy korun z červnových 195,2 miliardy korun. Loni ke konci července byl schodek 9,7 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí (MF). Letošní červencový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci července nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 76,2 miliardy korun.
Negativní dopady koronavirové krize pocítilo v podnikání 60 procent samostatně výdělečně činných lidí, tedy přes půl milionu podnikatelů. Výrazná většina je označila za dočasné, ale 28 procent podnikatelů soudí, že dopady nelze překonat ani s pomocí nějakého vládního programu.
Zpravodajská stanice CNN Prima News po čtvrt roce fungování zatím dosahuje průměrného podílu celodenní sledovanosti 0,37 procenta mezi diváky nad 15 let. Vyplývá to z měření ATO-Nielsen Admosphere. Je tak pod úrovní podílu 1,5 procenta, kterého chce Prima dosáhnout do jednoho roku od zahájení vysílání. Podle mluvčího stanice Matěje Štýse jsou i přes větší konkurenci současné výsledky lepší než počáteční sledovanost u ostatních zpravodajských stanic.
Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.
Vláda neplánuje zavádět ekonomická omezení pro regiony, které se na tzv. semaforu rizika šíření koronaviru ocitnou v nejzávažnější, tedy červené skupině. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Uvedl také, že kraje dostanou před zveřejněním mapy prostor, aby proti klasifikaci vznesly své případné výhrady.
Většina velmi bohatých Američanů, kteří se v rámci kampaně Giving Pledge zavázali k darování většiny svého jmění na dobročinné účely, hromadí stále větší bohatství. Řada z nich také věnované peníze posílá do svých rodinných nadací a fondů, které prostředky rozdělují pomalu a dárci díky nim rovněž požívají značných daňových výhod.
Zástupci Svazu průmyslu a dopravy dnes vyzvali vládu, aby podpořila firemní a veřejné investice, stimulovala inovace a urychlila digitální transformaci firem a státu. Takzvané desatero opatření pro obnovu a posílení dlouhodobého růstu české ekonomiky dnes předali premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO). Novinářům to po jednání řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Stát a energetická společnost ČEZ dnes uzavřely připravované smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024.
Stát by měl vytvořit tým odborníků, kteří budou řešit aktuální problémy gastronomického odvětví. Jasně by formulovali potřeby sektoru a konstruktivně podle toho jednali. ČTK to dnes řekl spolumajitel největší restaurace v ČR Červený Jelen v Praze a pěti restaurací v Plzni Luboš Kastner. Gastronomie na rozdíl od hotelnictví či lázeňství zůstává podle něj ze strany státu nepodpořená, ačkoliv zaměstnává zhruba 150.000 lidí.
Po koronavirové krizi organizátoři rozluček se svobodou sledují pomalý návrat poptávky. Zájem je zejména o sobotní termíny od českých skupin. Chybějí cizinci, a to včetně Slováků. Ačkoliv běžně jsou počty dámských a pánských rozluček vyrovnané, v současné době je pořádají o něco více ženy. Rezervace však lidé proti stavu před pandemií nedělají s tak velkým předstihem. Vyplývá to z ankety ČTK mezi pořadateli těchto akcí.
Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
Názory lidí na ekonomickou situaci České republiky se podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) prudce zhoršily. Zatímco v březnu ji jako dobrou hodnotila téměř polovina lidí, aktuálně je to necelá čtvrtina.
Cena zlata se dál zvyšuje, dnes pokořila další maximum za devět let a dostala se nad 1860 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři očekávají, že centrální banky sáhnou k dalším opatřením ke zmírnění dopadů pandemie, což většinou znamená další tisk peněz. Vzhůru se vydala i cena stříbra, která dosáhla sedmiletého maxima, zejména díky předpokládanému oživení průmyslové aktivity.
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
14. února 2026 16:00
14. února 2026 15:21
14. února 2026 13:47
14. února 2026 12:34
České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.
Zdroj: Libor Novák
Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.
