Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dopady koronakrize zažilo 60 procent podnikatelů, některé nezachrání ani vládní pomoc

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Negativní dopady koronavirové krize pocítilo v podnikání 60 procent samostatně výdělečně činných lidí, tedy přes půl milionu podnikatelů. Výrazná většina je označila za dočasné, ale 28 procent podnikatelů soudí, že dopady nelze překonat ani s pomocí nějakého vládního programu.

Vyplývá to z mimořádného zjišťování Českého statistického úřadu k dopadům krize na trh práce ve druhém čtvrtletí. U zaměstnavatelů pocítilo dopady 43 procent zaměstnanců, nepřekonatelné jsou pro necelou pětinu pracujících.

Dopady současné situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek pociťuje 514.000 podnikatelů. Výrazněji se projevily u podnikajících žen, z nichž dopady pocítilo 64 procent oproti 58 procentům mužů. Ženy také považují situaci za závažnější - dopady jsou vážné pro téměř třetinu podnikatelek, zatímco u podnikajících mužů je to jedna čtvrtina. Nejvíce pocítily dopady mladé ženy, podíl byl okolo 75 procent.

Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo ve 2. čtvrtletí tohoto roku 43 % zaměstnanců a krize se dotkla i 60 % samostatně výdělečně činných. Velká většina postižených označovala dopady za dočasné.?https://t.co/HmvSLGSYSs#čsú #koronavirus #ekonomika pic.twitter.com/ztCexhRXsR

— ČSÚ (@statistickyurad) August 3, 2020

Obavy vyjadřovali nejčastěji podnikatelé ve Středočeském kraji a v Praze. Pro 72 procent sebezaměstnaných lidí jsou dopady spíše dočasné a bude je možné překonat například s pomocí nějakého vládního programu. Pro 143.100 podnikatelů jsou ale dopady vážné a ohrožují jejich podnikání.

S vážnými negativními důsledky se potkaly lidé podnikající v posledním článku distribuce zboží, tedy ve velkoobchodu a maloobchodu a v údržbě a opravě aut a motocyklů. Podstatně méně se s dopady koronakrize setkali lidé se základním vzděláním, a to zejména ženy.

Statistici v polovině července uvedli, že mezi zaměstnanci pocítilo dopady krize od dubna do května 45 procent lidí. Dnes ve výsledcích za celé druhé čtvrtletí uvádí ČSÚ 43 procent postihnutých, tedy 1,868 milionu pracujících. Nejčastěji pociťovali negativní dopady zaměstnanci s bydlištěm ve Středočeském kraji (54,3 procenta). Projevuje se zde silná ekonomická vazba s Prahou, kam pravidelně vyjíždí za prací vysoký počet Středočechů. Vysoký je i podíl zaměstnanců s pocitem ohrožení v Libereckém kraji (53,9 procenta), za kterým následuje Praha (49,3 procenta). Nejméně se cítili ohrožení zaměstnanci v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Absolutně nejvyšší počet zaměstnanců zasažených krizí byl ve zpracovatelském průmyslu (711.400 lidí), vysoký byl i v obchodu a vzhledem k mimořádným podmínkám pocítil dopady i poměrně vysoký počet zaměstnanců ve školství, uvedli statistici. Kritická situace je v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech a zejména v ubytování, stravování a pohostinství.

Koronavirus se v Česku začal šířit 1. března. Kvůli tomu trval v zemi od 12. března do 17. května nouzový stav. Většina obchodů měla zavřeno, veřejnost měla zákaz vstupu do stravovacích zařízení, hotelů, penzionů, na sportoviště. Zastavil se cestovní ruch. Na podporu ekonomiky vláda připravila řadu podpůrných programů, například půjčky se státní zárukou COVID, podporu pro lázeňský sektor, příspěvek na komerční nájem nebo podporu zaměstnanosti.

Témata:  podnikatelé ekonomika Český statistický úřad průmysl

Související

Aktuálně se děje

1. února 2026 13:42

31. ledna 2026 19:17

Vévodkyně Kate má na své straně tajnou zbraň královské rodiny

Vévodkyně Sophie z Edinburghu se v posledních letech vypracovala v jednu z nejdůležitějších postav britské monarchie. 20. ledna oslavila 61. naroteniny a je stále častěji označována za „tajnou zbraň“ královské rodiny. Její význam podtrhuje zejména hluboké přátelství s princeznou Kate, kterému odborníci přisuzují klíčovou roli pro stabilitu budoucího královského páru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.