Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize v gastronomii: Stát kašle na restaurace? Hotely a lázně dostaly mnohem víc peněz

Restaurace, ilustrační fotografie
Restaurace, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Stát by měl vytvořit tým odborníků, kteří budou řešit aktuální problémy gastronomického odvětví. Jasně by formulovali potřeby sektoru a konstruktivně podle toho jednali. ČTK to dnes řekl spolumajitel největší restaurace v ČR Červený Jelen v Praze a pěti restaurací v Plzni Luboš Kastner. Gastronomie na rozdíl od hotelnictví či lázeňství zůstává podle něj ze strany státu nepodpořená, ačkoliv zaměstnává zhruba 150.000 lidí.

"Hotely a lázně dostaly o hodně více (peněz) než restaurace. A já se ptám proč. A je to možná tím, že se necítíme dostatečně dobře zastoupeni," řekl Kastner.

Po vyhlášení nouzového stavu provozovatelé restaurací, kaváren a barů založili Asociaci APRON, která podle Kastnera dobře popsala potřeby sektoru. Problémem podle něj ale za nouzového stavu i po něm byl, že ministerstva jednala jen s určitými asociacemi a svazy. Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) se však podle něj více soustředí na požadavků hotelů. 

Z aktuální podpory je podle Kastnera pro restauratéry nejvyužívanější program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Červnový průzkum AHR ukázal, že v Praze program využívá 93 procent provozovatelů gastro provozů a v ostatních krajích zhruba 82 procent. Podle Kastnera je poptávka stále utlumená, a proto by měla vláda program prodloužit. "Potřebujeme vědět, do kdy a za jakých podmínek bude podpora pokračovat," dodal.

Dočasný Antivirus by se měl na podzim změnit na legislativně ukotvený kurzarbeit, který nekompenzuje mzdu lidem, kteří nepracují, ale dorovnává mzdu zaměstnancům, kterým byl kvůli menší poptávce snížen úvazek. Legislativní předlohu připravuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), která by ji podle svého pondělního vyjádření chtěla předložit do několika týdnů.

Diskutovat by se podle Kastnera mělo také o dočasném snížení DPH, nebo alespoň snížení sazby u jídla s sebou, za které se nyní platí daň 15 procent. U stravovacích služeb sazba květnu klesla na deset procent.

Provozovatelé gastronomických provozů mohou žádat o příspěvek na komerční nájem. Podle průzkumu AHR program COVID nájemné využilo 53 procent restauratérů v Praze a zhruba 31 procent v ostatních krajích. Stejně jako ostatní odvětví mohou podnikatelé z gastronomie žádat o půjčku se státní zárukou, aktuálně ve třetí vlně programu COVID. Podle ČMZRB k 7. červenci obory ubytování, stravování a pohostinství získaly z těchto programů 12 procent a jsou třetím nejčastěji podpořeným odvětvím.

Veřejnost měla kvůli zamezení šíření koronaviru zakázán vstup do stravovacích zařízení od 14. března. Restaurace, kavárny a hospody mohly občerstvení vydávat jen přes okénko nebo rozvozovou službu. Zahrádky s obsluhou se mohly otevřít 11. května, vnitřní prostory od 25. května. Vnitřní prostory stravovacích provozů musely být do konce června zavřeny mezi 23:00 a 06:00.

Témata:  restaurace ekonomika koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 21:05

Klempíře opravila i Česká televize: StarDance k nám patří, kvalitu pochválila i BBC

Diskuse o podobě veřejnoprávního vysílání nabraly nový směr poté, co ministr kultury Oto Klempíř zpochybnil místo taneční soutěže StarDance v programu České televize. Podle jeho názoru jde o licencovaný formát, který je typickým produktem komerčních stanic, a do televize veřejné služby by proto úplně patřit neměl. Ministr zdůraznil, že na obrazovkách ČT by viděl raději původní dramatickou tvorbu než přejaté zahraniční show.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi na burzách nevěří, přesto panuje mírný optimismus

Akciové trhy v Asii dnes mírně rostou, zatímco ropa odmazává svůj předchozí dnešní cenový nárůst. Předchozí ztráty maže i zlato. To svědčí o tom, že burzy příliš nevěří tomu, že Spojené státy zítra skutečně podniknou fatální úder na Írán. Americký prezident Donald Trump o víkendu Teheránu nebývale ostře a expresivně pohrozil, že pokud nedojde k otevření Hormuzského průlivu, USA zničí i jeho klíčové cíle, včetně civilních, jako jsou elektrárny či mosty, a že v zemi „rozbombardují úplně všechno“.