Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize v gastronomii: Stát kašle na restaurace? Hotely a lázně dostaly mnohem víc peněz

Restaurace, ilustrační fotografie
Restaurace, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Stát by měl vytvořit tým odborníků, kteří budou řešit aktuální problémy gastronomického odvětví. Jasně by formulovali potřeby sektoru a konstruktivně podle toho jednali. ČTK to dnes řekl spolumajitel největší restaurace v ČR Červený Jelen v Praze a pěti restaurací v Plzni Luboš Kastner. Gastronomie na rozdíl od hotelnictví či lázeňství zůstává podle něj ze strany státu nepodpořená, ačkoliv zaměstnává zhruba 150.000 lidí.

"Hotely a lázně dostaly o hodně více (peněz) než restaurace. A já se ptám proč. A je to možná tím, že se necítíme dostatečně dobře zastoupeni," řekl Kastner.

Po vyhlášení nouzového stavu provozovatelé restaurací, kaváren a barů založili Asociaci APRON, která podle Kastnera dobře popsala potřeby sektoru. Problémem podle něj ale za nouzového stavu i po něm byl, že ministerstva jednala jen s určitými asociacemi a svazy. Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) se však podle něj více soustředí na požadavků hotelů. 

Z aktuální podpory je podle Kastnera pro restauratéry nejvyužívanější program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Červnový průzkum AHR ukázal, že v Praze program využívá 93 procent provozovatelů gastro provozů a v ostatních krajích zhruba 82 procent. Podle Kastnera je poptávka stále utlumená, a proto by měla vláda program prodloužit. "Potřebujeme vědět, do kdy a za jakých podmínek bude podpora pokračovat," dodal.

Dočasný Antivirus by se měl na podzim změnit na legislativně ukotvený kurzarbeit, který nekompenzuje mzdu lidem, kteří nepracují, ale dorovnává mzdu zaměstnancům, kterým byl kvůli menší poptávce snížen úvazek. Legislativní předlohu připravuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), která by ji podle svého pondělního vyjádření chtěla předložit do několika týdnů.

Diskutovat by se podle Kastnera mělo také o dočasném snížení DPH, nebo alespoň snížení sazby u jídla s sebou, za které se nyní platí daň 15 procent. U stravovacích služeb sazba květnu klesla na deset procent.

Provozovatelé gastronomických provozů mohou žádat o příspěvek na komerční nájem. Podle průzkumu AHR program COVID nájemné využilo 53 procent restauratérů v Praze a zhruba 31 procent v ostatních krajích. Stejně jako ostatní odvětví mohou podnikatelé z gastronomie žádat o půjčku se státní zárukou, aktuálně ve třetí vlně programu COVID. Podle ČMZRB k 7. červenci obory ubytování, stravování a pohostinství získaly z těchto programů 12 procent a jsou třetím nejčastěji podpořeným odvětvím.

Veřejnost měla kvůli zamezení šíření koronaviru zakázán vstup do stravovacích zařízení od 14. března. Restaurace, kavárny a hospody mohly občerstvení vydávat jen přes okénko nebo rozvozovou službu. Zahrádky s obsluhou se mohly otevřít 11. května, vnitřní prostory od 25. května. Vnitřní prostory stravovacích provozů musely být do konce června zavřeny mezi 23:00 a 06:00.

Témata:  restaurace ekonomika koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

6. června 2025 17:57

Hromadná nehoda uzavřela dálnici D10. Několik lidí se zranilo

Hromadná nehoda uzavřela v pátek odpoledne dálnici D10 ve středních Čechách. Střetlo se celkem osm vozidel, pět lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Příčinou a okolnostmi nehody se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.