Rýsují se daňové změny. Kolik budou platit zaměstnanci s nižšími příjmy?

O výši daně pro vysokopříjmové skupiny či zrušení takzvané solidární daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat, podle Schillerové se do debaty zapojí i premiér Andrej Babiš (ANO). Superhrubou mzdu chce zrušit k 1. lednu příštího roku.

Schillerová zopakovala, že za nejčistší by považovala zavedení pouze jedné sazby ve výši 15 procent. Sociální demokraté ale upozorňují na rozpočtový dopad takového rozhodnutí. Ministryně a Hamáček se dohodli na tom, že ze zrušení superhrubé mzdy mají profitovat hlavně lidé s nízkými a středními příjmy.

Ministryně minulý týden představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se minulý týden dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby - není zatím jasné jaké. Návrh bude součástí rozhodování o státním rozpočtu na příští rok.

S @jhamacek jsme si potvrdili, že zrušíme nesmyslný výpočet daně z příjmů ze superhrubé mzdy, a to k 1.1.2021. Blízko je i dohoda na nové sazbě daně. Pro nízko a středně příjmové zaměstnance chceme 15 %. Oproti stávajícímu efektivnímu zdanění 20,1 % je to snížení daně o čtvrtinu. pic.twitter.com/i6OeoyZMmF

Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka. Za nejrozumnější Hamáček považuje daň z příjmu zaměstnanců 19 procent a zavedení progresivního zdanění.

V neděli předseda ČSSD uvedl, že by patnáctiprocentní daň z příjmu znamenala propad příjmů 90 miliard korun. Schillerová už dříve řekla, že část by se vrátila do rozpočtu na dani z přidané hodnoty, protože by lidé s vyšší výplatou více utratili, takže by šlo o 76 miliard Kč. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard Kč.

Po dnešním jednání s Hamáčkem plánuje ministryně financí rozepsat návrhy výdajových stránek jednotlivých kapitol rozpočtu na příští tok. Na přelomu srpna a září pak podle nové ekonomické prognózy odhadne ministerstvo příjmy. Jednání s ministry o rozpočtu na příští rok začne Schillerová v první polovině září.

V České republice je podle Schillerové 4,5 milionu zaměstnanců. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v prvním čtvrtletí 34.077 korun. Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, činil 29.333 Kč. Podle statistiků 80 procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15.761 Kč a 53.850 Kč.

Témata:  daně,  Alena Schillerová,  Jan Hamáček,  platy,  zaměstnanci,  ekonomika