Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise dnes zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů.
V Česku ubývá lidí, podle kterých je ČR součástí informační války vedené Ruskem proti západním zemím. Jejich podíl klesl pod polovinu na 46 procent, stále více lidí naopak na informační válku nemá jasný názor. V průzkumu provedeném zhruba tři měsíce po vpádu ruské armády na Ukrajinu klesla také míra souhlasu se zablokováním dezinformačních webů.
K vypnutí dezinformačních webů vyzvala česká vláda ve svém obecně formulovaném usnesení a je vděčná nevládním organizacím i komerčním firmám, že tyto dezinformační weby vypnuly. Vládě je ale jasné, že vypnutí webů je jen přechodné opatření. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Patrika Nachera.
Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokuje osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby již nepředstavují hrozbu, mimo jiné kvůli očekávanému poklesu návštěvnosti. ČTK to řekl mluvčí sdružení Vilém Sládek.
Internetové sdružení CZ.NIC by mohlo na konci května přestat blokovat osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pominuly totiž důvody jejich pozastavení. Pro případné pokračování blokace bude požadovat příkaz soudu, policie nebo kompetentního orgánu státu. Sdružení to dnes uvedlo v tiskové zprávě.
Příspěvky zpochybňující zločiny spáchané ruskou armádou v ukrajinském městě Buča se na facebooku sdílely častěji, než pravdivé a ověřené informace. Ve své analýze k tomu dospěli odborníci z londýnského Institutu pro strategický dialog (ISD). Ti se zaměřili na deset nejvíce sdílených příspěvků na téma Buča ve 20 zemích. Mezi země, kde se dezinformace o Buči šířily nejvíce, patřilo i Česko a Slovensko.
Součástí informační války vedené Ruskem je Česká republika podle 52 procent jejích obyvatel a Slovensko podle 40 procent Slováků. Zablokování dezinformačních webů v době ohrožení státu schvaluje 41 procent Čechů starších 18 let. Zhruba pětina považuje tento postup za sporný a stejné množství za nepřijatelný.
Úřad práce se ohradil proti šíření nepravdivých tvrzení, že kvůli náporu uprchlíků přestal poskytovat své služby českým žadatelům. Zdůraznil, že dál funguje a vyřizuje pro klienty agendu dávek a zaměstnanosti. ČTK to sdělila mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková.
Česká národní banka společně s Českou bankovní asociací upozornily na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru, které se objevily v souvislosti s krachem Sberbank CZ.
Špičky Evropské unie dnes ve Štrasburku varovaly před ruským vměšováním do západních demokracií a před dezinformacemi. Kreml je podle nich šíří v zahraničí a využívá k ospravedlnění invaze na domácí půdě. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je třeba, aby proti tomuto postupu EU aktivně bojovala.
Premiér Petr Fiala (ODS) hájil dnes ve Sněmovně zablokování osmi webů, označovaných za dezinformační. Dezinformace jsou podle něho součástí moderní hybridní války, kterou vede Ruská federace. Fiala to řekl v odpovědi na interpelaci Karly Maříkové (SPD), která k vypnutí webů postrádá soudní verdikt.
Americká internetová společnost Google přestala ve své službě Google News (Zprávy Google) zobrazovat weby médií financované ruským státem. Platí to mimo jiné pro televizi RT, zpravodajský server Sputnik nebo pro tiskovou agenturu TASS. Nějaký čas ale potrvá, než se změna plně projeví ve všech zemích a systémech, sdělila dnes ČTK česká pobočka Googlu.
Evropská unie dnes začala uplatňovat sankce proti sedmi ruským bankám, které v rámci postihů zaváděných v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vyloučila z mezinárodního platebního systému SWIFT. Zároveň zavedla další dříve schválená omezení včetně zákazu prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize Russia Today (RT) a webu Sputnik kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.
Tuzemští mobilní operátoři zablokovali přístup na šest dezinformačních webů v českém jazyce. Vyhověli tak výzvě vlády a Národního centra kybernetických operací a připojí se k opatřením zamezujícím šíření ruské propagandy v kybernetickém prostoru ČR.
Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě.
Za šíření poplašné zprávy stanul dnes u plzeňského okresního soudu třiašedesátiletý Pavel Hlávka. Obžaloba ho viní z toho, že loni na jaře obviňoval lékaře a zdravotníky Fakultní nemocnice Plzeň, že nechávají umírat covidové pacienty, protože jim nechtějí podávat přípravky ivermektin a isoprinosin. Muž natáčel video na covidovém oddělení nemocnice a domáhal se tam, aby lékaři tento přípravek podali jeho vážně nemocné matce. Sám tam lék přinesl.
Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100.000 respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách.
Líčení západních zemí a Severoatlantické aliance jako agresorů a Ruska jako země, která se pouze brání, je nejčastějším z narativů, které v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinské hranici využívají české kvazi-mediální weby.
Slovenské ministerstvo spravedlnosti i v souvislosti s epidemií nemoci covid-19 navrhlo změnou příslušného zákona trestat až vězením šíření dezinformací. Podporu k prosazení své iniciativy ale nezískalo u všech vládních politiků, předlohu kritizovala i prokuratura.
Takzvané anticovid hnutí loni spojilo lidi, kteří se vymezují proti koronavirovým opatřením, a představitele dezinformační scény. Ačkoliv se konspirace díky jeho činnosti dostaly k větší části obyvatel než obvykle, hnutí se širokou veřejnost v Česku zmobilizovat nepodařilo. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to dnes uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS).
Přibližně dvě pětiny obyvatel Slovenska věří ve čtyři nejpopulárnější konspirace o koronaviru, včetně té, že počty úmrtí po nákaze koronavirem jsou uměle nadhodnocovány. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu veřejného mínění společnosti MNFORCE, agentury Seesame a Slovenské akademie věd (SAV). Ty v rámci projektu od loňska mapují nálady obyvatelstva v souvislosti s koronavirovou krizí.
Systematická dezinformační kampaň v ruských médiích, jejímž prostřednictvím se Moskva na Západě snaží vyvolat pochybnosti a obavy z očkování proti covidu-19, se obrátila proti ní samotné. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská unie. V Rusku v posledních týdnech neustále stoupají denní přírůstky nakažených i mrtvých a překonávají smutné rekordy.
Technologická společnost YouTube začne na své stejnojmenné internetové platformě blokovat veškerá videa s nepravdivými a neověřenými informace o schválených a běžně používaných vakcínách. Firma rovněž smaže kanály některých význačných aktivistů vystupujících proti očkování. Ti podle expertů nesou část zodpovědnosti za to, že v USA i v jiných vyspělých státech uvadá zájem o vakcinace, napsal dnes list The Washington Post.
3. prosince 2024 21:55
3. prosince 2024 21:14
3. prosince 2024 20:09
3. prosince 2024 18:11
3. prosince 2024 17:16
3. prosince 2024 16:59
3. prosince 2024 16:40
3. prosince 2024 15:57
3. prosince 2024 15:51
3. prosince 2024 15:09
3. prosince 2024 14:27
Eva Burešová se hodně proslavila díky televizním seriálům, ale v současnosti se naplno věnuje muzikálům a sólové pěvecké kariéře. Od televize si dává pauzu. Proč se pro ni rozhodla?
Zdroj: Jiří Hrubý
Největší změny zpravidla nastávají na Nový rok, ale Pražská integrovaná doprava je načasovala o měsíc dříve. Zásadní změny nastaly od neděle 1. prosince u spojů mezi hlavním městem a okolím. Novinky jsou to všelijaké, cestující si musí zvykat na linky úplně nové či jedoucí pod novými čísly nebo na jiné autobusy.
