Zvonění dnes ve 13:30 v Česku připomnělo oběti první světové války. Zvony zněly z pražské katedrály svatého Víta i mnoha dalších kostelů po celé zemi. Sirény, o kterých po středečním jednání vlády mluvil premiér Andrej Babiš (ANO), spuštěny nebyly. Hasiči na to nedostali požadavek z Úřadu vlády, řekla ČTK mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová.
V Paříži u Vítězného oblouku se za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zhruba sedmi desítek zahraničních prezidentů a premiérů včetně českého ministerského předsedy Andreje Babiše koná vzpomínková ceremonie u příležitosti stého výročí konce první světové války. V té celkem padlo na deset milionů vojáků a zahynulo okolo osmi milionů civilistů. Na pietu odpoledne naváže Pařížské mírové fórum, kde státníci spolu s dalšími delegáty budou jednat o mírových aktivitách ve světě.
Lidé v Česku si dnes připomenou Den válečných veteránů a sté výročí ukončení první světové války. Na pražském Vítkově se uskuteční pietní akt a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyznamená 17 veteránů, vojáků ve výslužbě či odbojářů. Památku veteránů uctí například také v Brně a v pražské katedrále svatého Víta. Na veterány a oběti války budou Češi vzpomínat i při bohoslužbách a veřejných shromážděních.
Válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu. Politické napětí v Evropě však sílilo již delší dobu a sarajevský atentát byl jen rozbuškou.
Seržant Horacio Reginald Stanley byl jedním z milionů mužů, kteří si na vlastní kůži zažili hrůzy první světové války. Jako jeden z mála ale může po sto letech od této události poskytnout dobové svědectví a popsat pocity vojáků, kteří odcházeli do bitvy, nebo lidí, kteří se z ní vraceli. Pokud přežili.
Bojová látka yperit, označovaná podle charakteristického zápachu jako hořčičný plyn, byla použita v několika konfliktech 20. století včetně obou světových válek, v nedávné době yperit použil i Islámský stát. Jeho smrtící účinky se projevují především leptáním sliznic. Svůj název získal podle belgického města Ypres, kde ho před 100 lety, 12. července 1917, poprvé použili Němci v bojích první světové války.
Den před stým výročím konce první světové války se dnes dopoledne francouzský prezident Emmanuel Macron setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se následně sejde nedaleko místa, kde bylo příměří 11. listopadu 1918 podepsáno. Večer se pak Macron setká s desítkami hlav států a vlád zemí, které se války zúčastnily.
První světová válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Rozpadly se staré monarchie, vznikla řada nových států. Pod vlivem válečných hrůz byla založena Společnost národů (1919), jejímž cílem mělo být předcházet válkám pomocí jednání. Prostor ale kvůli morálnímu i ekonomickému úpadku začaly dostávat totalitní ideologie a již za 20 let se světem přehnala druhá světová válka, jejíž následky byly ještě ničivější.
Historici mívají většinou tendenci při vytváření alternativních dějin spekulovat nad druhou světovou válkou, aniž by vzali v potaz jistou kauzalitu mezi oběma globálními konflikty, které výrazným způsobem změnily svět. Co kdyby první světovou válku vyhrálo Německo? Měli bychom v takovém případě 28. října vůbec, co slavit? Zabránilo by to nástupu fašismu, nacismu, komunismu, druhé světové a následně studené válce? Otázek je mnoho, ale odpovědi se hledají těžko. Informoval o tom Zoommagazin.Iprima.cz.
Vladimir Putin příští měsíc přijede do Francie na oslavy 100. výročí konce války. Oznámil to dnes poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Účast na slavnosti, která je plánována na 11. listopadu, už v srpnu přislíbil americký prezident Donald Trump. V této souvislosti se spekuluje o možné schůzce Trump-Putin, kterou ale Moskva ani Washington nepotvrdily.
Druhý nejkrvavější konflikt přinesl více než 16 milionů mrtvých, zničila mnoho zemí a přivedla k moci režimy, který svět přivedly do další světové války. Přesto i v tomto temném období kromě zbraní jako byl tank, bojová letadla nebo otravné plyny lidstvo vytvořiloi mnohé věci, které život naopak zlepšují, zpříjemňují a zjednodušují.
Plány a představy následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este se rozplynuly po osudném výstřelu G. Principa v Sarajevu v létě 1914. Onen výstřel znamenal pro mnohé konec, ale též pro mnohé začátek. Co se dělo v srdci Čech během a po skončení 1. světové války a jaké byly osudy dětí Františka Ferdinanda?
Rumburk - Vojenská vzpoura, která vypukla v úterý 21. května 1918 v severočeském Rumburku, byla největším protiválečným vystoupením vojáků na českém území během první světové války. Jejími iniciátory a vůdci byli většinou bývalí zajatci z Ruska, kteří se v důsledku brestlitevského míru ze zajetí vrátili a které císařství opět zařadilo do armády. Jednalo se zejména o reakci na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků.
Berlín - Nejslavnějším pilotem první světové války byl Manfred von Richthofen, protivníky zvaný "Rudý baron", který během roku a půl sestřelil osm desítek soupeřů. Nejlepší dohodový stíhač René Fonck poslal k zemi o pět protivníků méně - na rozdíl od von Richthofena ale válku přežil. "Rudý baron" zahynul 21. dubna 1918, když sveřepě pronásledoval stíhačku hluboko nad nepřátelské území. O necelé dva týdny později by oslavil šestadvacátiny.
Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.
Záhřeb - 2018 - volební rok. Tak zní titulek zprávy chorvatské agentury HINA, která se pokusila shrnout, co nás v příštích dvanácti měsících čeká. Nepůjde jen o volby. Jaké další významné události se v následujícím roce odehrají?
Canberra - Potápěči objevili vrak australské vojenské ponorky HMAS AE-1. Zmizela s 35člennou posádkou před 103 lety ve vodách během první světové války.
Praha - Rybáři dnes vylovili z Vltavy v pražském Podolí nebezpečný předmět, podle prvních informací jde o granát z první světové války.
Londýn - Tisíce lidí si dnes v Británii dvěma minutami ticha připomněly oběti 1. světové války. Výročí uzavření příměří mezi Německem a Francií v Compiègne si připomněli i Francouzi či Poláci.
První světová válka často vyvolává představu strašlivé krvavé lázně a bojů v zákopech. Samozřejmě to tak bylo, ale věděli jste, kolik britských dopisů bylo doručeno na frontu? A proč v první linii nikdy nestáli generálové?
Paříž - V blízkosti řeky Yerres v departementu Essonne poblíž Paříže se dnes našli dva dělostřelecké granáty, pocházejí z první světové války.
Brusel - Potápěči u belgického pobřeží nedaleko města Ostende vrak německé ponorky z první světové války, je výborně zachovalý.
Kalinivka (Ukrajina) - U nově zrekonstruované Bratrské mohyly na okraji západoukrajinského Zborova se dnes konala vzpomínková akce u příležitosti 100. výročí bitvy. Přítomni byli představitelé České a Slovenské republiky, potomci legionářů, krajané, zástupci místních úřadů i místní veřejnost.
19. června 2025 22:02
Španělsko otevřeně odmítlo nový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Premiér Pedro Sánchez ve čtvrtek varoval, že tento cíl je podle něj „nepřiměřený“ a mohl by výrazně poškodit hospodářství i sociální systém země. Jeho tvrdý postoj hrozí narušením chystaného summitu NATO, který se má uskutečnit příští týden v Haagu.
Zdroj: Libor Novák
K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek.
