Už v roce 1942 se Britové chystali na konec války. Chápali, že budoucnost cestování je ve vzduchu a tak ustanovili komisi, která měla naplánovat budoucnost letecké dopravy nad celým britským impériem. V jejím čele stál bývalý ministr John Theodore Cuthbert Moore Brabazon, 1. baron Brabazon z Tary. Nikdo netušil, jak dalekosáhlé následky budou doporučení komise mít a k jak velké hospodářské katastrofě povedou.
Roku 1943 začínalo být jasné, že nacistické Německo bude brzy poraženo. Britové proto začali plánovat mírovou výrobu. V ní hrál prim letecký průmysl. Impérium potřebovalo rychlé a spolehlivé spojení a firma Saunders-Roe viděla budoucnost letectví v létajících člunech. Hůře se v odhadu vývoje firma splést nemohla. Saunders-Roe Princess byl skutečně smutnou leteckou kapitolou.
Přání sovětských vůdců bylo rozkazem! A když se Leonid Brežněv na začátku 60. let proletěl ve francouzské Sud Aviation Caravelle, chtěl, aby i Sověti měli podobný stroj. Začal epos legendární Tu-134.
Po i. světové válce byl německý průmysl a vývoj značně omezen Versaillskou smlouvou. Ta Německu zakazovala i vyvíjet a vyrábět velká letadla. Němci se však naučili mezinárodní sankce dokonale obcházet, a proto se v roce 1925 mohli pustit do stavby největšího dopravního letadla na světě. Létající člun Dornier Do X měl být první linkovým letounem schopným spojit Ameriku s Evropu. Vše však skončilo neslavně.
V dnešních dnech hýbá leteckým světem kauza nevysvětlitelných havárii Boeingů 737 MAX. Málo se však ví, že podobně záhadné nehody – dokonce na prvním proudovém dopravním letadle, odbornici řešili již před 65 léty. Vyšetřování se stalo základem a vzorem pro moderní metody používané při hledání příčin leteckých katastrof.
28. května 2026 21:43
28. května 2026 20:21
28. května 2026 19:09
28. května 2026 17:52
28. května 2026 16:55
Internetová společnost Meta, která provozuje dvě z nejpoužívanějších sociálních sítí, oznámila zavedení předplatného. Informovala o tom stanice CNBC. Dobrou zprávou je, že se nebude platit za Facebook či Instagram. Firma bude vybírat peníze za využití svých nástrojů umělé inteligence.
Zdroj: Lucie Podzimková
S koncem května začíná i letošní sezóna samosběrů jahod, která ale bude slabší než v předchozích letech. Jarní mrazy společně se suchem poškodily část úrody a pěstitelé očekávají nižší sklizeň i menší plody. Podle odhadů může být letošní úroda oproti loňsku až o třetinu nižší. Omezenější nabídka se zároveň promítne do cen, které letos na řadě míst vzrostou až o deset procent. Farmáři navíc upozorňují, že letošní samosběry mohou skončit dříve než obvykle.
