Způsob, jakým se lidé vyvinuli neodpovídá současnému modernímu světu, ve kterém žijeme. Důsledky toho jsou tragické a pociťujeme je na našem zdraví, varují vědci. Podle nich je totiž právě současný svět zodpovědný za nemoci, kterými trpíme.
Klimatické změny s sebou nepřináší jen stoupání teplot a hladiny světových vod. Důsledků globálního oteplování je mnohem více, a můžeme je pozorovat i ve svém blízkém okolí. Jsou ale i takové, které zůstaly na okraji veřejného zájmu, a právě tyto změny nás již brzy mohou začít ničit.
Trápí vás vzhled nosu? Nová studie ukazuje, že během evoluce to bylo životní prostředí, které určovalo podobu tohoto charakteristického prvku obličeje. Vědci také konstatovali rozdíly ve tvaru nosu u žen a u mužů
Z dřívějších výzkumů je známo, že obezita je často příčinou různých zdravotních komplikací a někdy i závažných onemocnění. Vědci ale postupně zjišťují, jak tloušťka působí na mozek člověka.
Na zahraničních cestách se mohou přihodit různé věci. Tohle jsou příběhy klientů jedné z pojišťoven v roce 2018.
Představte si, že jste dosáhli příjemného věku 77 let a slyšíte zprávy o školním srazu. Budete mít příležitost setkat se s několika z vašich bývalých spolužáků, se kterými jste se neviděli od vašich čtrnácti let. Budou vypadat hodně jinak, samozřejmě, ale co jejich osobnosti? Budou mít zhruba stejnou osobnost jako tenkrát?
Donedávna lékaři a vědci věřili, že pět kousků ovoce denně je účinná forma boje s řadou kardiovaskulárních chorob a rakovinou. Poslední výzkumy ale ukázaly, že aby byla prevence účinná, je toto množství potřeba zdvojnásobit. Kdyby se tímto pravidlem držel každý, ročně by se zachránily miliony lidských životů.
Vědci se domnívají, že objevili způsob, jak „omladit" lidské buňky, díky čemuž by se mohla zvýšit délka života až na 108 let. Výzkumníci tvrdí, že by mohli prodloužit délku života díky „přeprogramování" těla. Studie na toto téma byla publikována v odborném časopise Cell.
Všichni dobře víme, že fakt, že se někdo lépe učil a měl ve škole dobré známky, nutně neznamená, že je chytřejší. Chytrost a inteligence mohou mít hodně forem – někdo může být například velmi dobrý akademik a vědec, ale může naprosto postrádat inteligenci emoční. Vědci se již dlouhou dobu snaží jednou provždy zjistit, jaké tedy jsou známky inteligence. Odpověď mohou poskytnout závěry několika různých studií, které poskládal server The Independent.
Bulimie a mentální anorexie jsou všeobecně známé poruchy příjmu potravy, v poslední době se ale stále častěji vyskytuje také restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID). O co jde?
Jediné, co existuje, je úspěšná změna myšlení. Všichni máme zkušenost nadšeného rozhodnutí pro velkou změnu. Od zítřka pravidelně běhám, nejím cukr a nestěžuju si. Tak rychle, jak předsevzetí vzniklo, tak se i vracíme do stejných kolejí. Jestli chceme v životě cokoli jinak, musíme o tom jinak přemýšlet.
Tisíce Čechů si rády zpestřují příchod nového roku ohňostrojem. Právě rachejtle a dělbuchy, které silvestrovskou noc provázejí, jsou však nejčastější příčinou novoročních úrazů a popálenin. Rizikové jsou i tradiční vánoční zvyky jako zapalování svíček, prskavek nebo lití olova.
Skrze věrnostní karty a všemožné mobilní aplikace jsou dnes o nás soukromé firmy schopné shromáždit obrovská množství informací. Přestože v krátkodobém horizontu pro nás takový kontrakt může být výhodný, někteří odborníci se začínají obávat dlouhodobých důsledků. Experti varují, že si lidé stále příliš neuvědomují, jakou moc takto do rukou obchodníků dobrovolně odevzdávají.
Známe to všichni. Najíme se a za pár minut máme hlad znovu. Kvůli váze nechceme jíst několikrát po sobě, pocit prázdného žaludku ale také není dvakrát příjemný. Vědci na základě těchto pocitů zjistili, že hlad nemusí vždy souviset zrovna s nedostatkem jídla. Pocit hladu podle nich může vyvolat celá spousta faktorů.
Zimní měsíce s sebou přináší kromě sněhu a teplot hluboko pod nulou i další negativum. Mráz totiž významně poškozuje lidskou pokožku. V některých případech jde jen o vysušenou kůži, jindy se ale může jednat o alergii na chladné počasí.
Na první pohled se dnes může zdát, že tuberkulóza je v rozvinuté společnosti minulostí. Opak je ale pravdou, jde totiž o jednu z nejstarších a nejrozšířenějších vážných chorob světa. Podle vědců se každou sekundou nakazí jeden pacient a zárodky nemoci v sobě nosí až třetina populace. Kde se ale nemoc vzala?
V Londýně se letos stalo obětí vraždy či zabití nejvíce lidí za posledních deset let. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnil zpravodajský web BBC.
Kávu nebo banány dnes koupíme prakticky na každém rohu a úspěšně zapomínáme na dobu, kdy se na podobné potraviny a pochutiny stály dlouhé fronty. Za pár let by se ale situace mohla otočit, podle vědců jde totiž o artikl, který světu velmi rychle dochází.
Zhruba pětina dospělých Čechů nyní alespoň občas pomáhá svým stárnoucím a nemocným členům rodiny s domácností a dalšími denními aktivitami. Intenzivně a dlouhodobě to dělá přibližně 22 procent z nich, tedy asi 400.000 lidí. Někteří kvůli tomu mají problémy s prací. Nemají přitom dost informací o tom, jakých sociálních služeb by mohly využít. Ukázal to průzkum Fondu dalšího vzdělávání ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho výsledky dnes na konferenci o podpoře pečujících a seniorů novinářům představila analytička fondu Nicol Staňková.
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
Rčení jako "zabít dvě mouchy jednou ranou" nebo "dělat pokusného králíka" zlehčují podle neziskové organizace PETA násilí na zvířatech. Tito aktivisté bojující za práva zvířat nabízejí humánnější varianty těchto ustálených výrazů, které jsou součástí mnoha jazyků. Nicméně u veřejnosti se iniciativa ochránců zvířat rozhodně nesetkala s nadšeným ohlasem, napsal na svých internetových stránkách německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Nejvíce pojistných událostí vzniká první den pracovního týdne. Potvrdily se tak glosy, které pondělí vykreslují jako den smutku, úzkostí a depresí. Uvedla to pojišťovna Allianz, která zkontrolovala statistiky pojistných událostí od roku 2015.
Přírodní katastrofy mohou zdevastovat celé města. Z ulic udělat sutiny plné těl a toxického materiálu. Moderní války, vedle rozsáhlého ničení, skrývají i nebezpečí nevybuchlé munice, min a pasti. Kdo odstraní trosky a co se stane s odpadem?
13:14
19. dubna 2025 21:02
19. dubna 2025 20:10
19. dubna 2025 19:58
19. dubna 2025 19:29
19. dubna 2025 18:43
19. dubna 2025 17:25
19. dubna 2025 16:17
Felix Slováček slíbil fanouškům všemi milované dcery Anny Slováčkové, že se jednoho dne dočkají místa posledního odpočinku, kde budou moci uctít její památku. Hrob má vzniknout na místě, o kterém saxofonista mluvil už loni v jedné epizodě populární televizní talk show
Zdroj: Dan Šrámek
Policie se zabývá řáděním muže, který na Tachovsku svým jednáním ohrozil hned několik osob. Jen zázrakem se nikomu nic nestalo. Podezřelý byl obviněn z pokusu o těžké ublížení na zdraví a z poškození cizí věci, policisté žádají o jeho vzetí do vazby.
