Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit se do roku 2024 na Měsíc. Ředitel úřadu Jim Bridenstine totiž kvůli výskytu viru mezi zaměstnanci nařídil dočasně uzavřít dvě zařízení, ve kterých se vyrábí a testují rakety.
Země má vedle Měsíce ještě druhého přirozeného souputníka. Jde však podle všeho jen o miniměsíc, který kolem naší planety krouží dočasně. Kosmické těleso objevili astronomové pracující na Stewardově hvězdárně, kde sídlí katedra astronomie Arizonské univerzity.
Měsíc prý ovlivňuje náš život různými způsoby, ačkoli světlo Luny představuje jen 0,00025 procenta záře letního slunce, píše francouzský deník Le Figaro. Měsíc v úplňku prý urychluje porody, narušuje naše noci, podporuje růst vlasů, vyvolává záchvaty epilepsie či agresivní chování.
Indická lunární sonda Čandrájan-2 zaměřila přistávací modul Vikrám, který se v pátek na Měsíci neúspěšné pokusil o přistání. Oznámila to dnes Indická organizace pro kosmický výzkum (ISRO). Modul objevily kamery sondy, která obíhá kolem Měsíce. V jakém stavu modul je, indičtí vědci zatím nevědí.
Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.
Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se dnes ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.
Indie dnes úspěšně vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2), která se v září pokusí měkce přistát na Měsíci, což se dosud podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně.
V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
Americký prezident Donald Trump dnes v předvečer 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci přijal v Bílém domě astronauty z mise Apollo 11 Buzze Aldrina a Michaela Collinse. Jejich v roce 2012 zesnulého kolegu Neila Armstronga, který se jako první člověk prošel po měsíčním povrchu, zastupovali synové Eric a Mark.
Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času (SELČ). Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane v lednu příštího roku.
Americký astronaut Neil Armstrong řekl před půl stoletím větu, která se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století.
Pondělním (v neděli SELČ) startem sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) Indie učiní první krok k tomu, aby se zařadila do elitního klubu vesmírných mocností, které dokázaly měkce přistát se svými aparáty na Měsíci. Dosud se takový manévr podařil jen Spojeným státům, Rusku a Číně. V dubnu se o to neúspěšně pokusila izraelská nezisková organizace SpaceIL, jejíž robotická sonda Berešit ale při sestupu havarovala. Přistání indického zařízení, na jehož palubě je i vozítko, je plánováno na 6. září.
Měsíc je mým oblíbeným vesmírným tělesem, přiznává Don Lincoln v komentáři pro server CNN. Fyzik, který působí na prestižním americkém vědeckém pracovišti Fermilab, připomíná, že Měsíc je nejen krásný a svůdný, ale je dost blízko, aby jej mohli navštěvovat a zkoumat astronauti, a zároveň dost daleko, aby si uchovával mnohá tajemství.
Tři soukromé kosmické společnosti postaví pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bezposádkové přistávací moduly, které by na lunární povrch možná již příští rok mohly dopravit techniku a provádět zde vědecké pokusy. Podle vesmírné agentury tím mají připravit terén pro přistání člověka na Měsíci do roku 2024.
Hvězdné nebe není nikdy nudné, pořád se na něm něco děje. Občas nám sice výhled zkazí mraky, dnes by se to ovšem stát nemělo. Díky tomu budeme moci pozorovat jev, kterému se laicky přezdívá "superměsic".
Američtí astronauti během příštích deseti let znovu přistanou na Měsíci, tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a cílem bude i příprava letů s lidskou posádkou k Marsu. V článku pro internetový magazín Ozy to napsal šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Plán budoucích přistání pilotovaných letů na Měsíc dnes zveřejnila i ruská vesmírná agentura Roskosmos, podle ní by se tam první ruští kosmonauti měli projít v roce 2031.
Padesát let od prvního přistání na Měsíci se stále častěji mluví o dalších misích s lidskou posádkou a v konečné fázi o dlouhodobém osídlení. K úspěchu takové akce však bude potřeba vytvořit obyvatelnou základnu a to s sebou přináší spoustu problémů, které bude třeba vyřešit. Vizionáři přesto tvrdí, že budou lidé „bydlet“ na Měsíci dříve, než si většina z nás myslí.
Americká NASA přemazala původní pásky, na nichž bylo zachyceno přistání Apolla 11 na Měsíci. Originální záznamy tak byly nedopatřením nadobro ztraceny. Digitálním „restaurátorům“ se nakonec podařilo záznam obnovit z televizního vysílání, které se dochovalo.
Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že sonda Čchang-e 4 se dotkla povrchu Měsíce ve 10:26 tamního času (3:26 SEČ).
Říká se, že lidstvo disponuje tak silnými zbraněmi a jaderným arzenálem, že by dokázalo zničit Zemi hned několikrát. Ve skutečnosti bychom sice mohli vyhladit celé lidstvo, zničit planetu ale nedokážeme. Odborníci dokonce spočítali, že nejsme schopni zničit ani náš Měsíc, i kdybychom sebevíc chtěli. A rozhodně by to nebyl dobrý nápad.
Několik výzkumných ústavů ze struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom vyvinulo a dodalo radioizotopové zdroje energie pro čínskou misi Čchang-e 4, která má podle plánu provést první měkké přistání na odvrácené straně Měsíce.
Z kosmodromu Si-čchang dnes odstartovala raketa CZ-3B/G3Z se sondou Čchang-e 4 k Měsíci. Napsal to dnes server zaměřený na lety do vesmíru Nasa Spaceflight. Čína start zatím oficiálně nepotvrdila.
8:18
Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu.
Zdroj: Jiří Hrubý
Vláda se rozhodla odložit jeden ze svých klíčových slibů týkajících se penzijního systému. Zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let, které mělo původně platit dříve, se nyní odsouvá až na rok 2028. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky bude toto opatření součástí až druhé vlny důchodových změn, ve které se mají řešit také dřívější odchody do penze pro lidi v náročných profesích.
