reklama

Astronom a fotograf Petr Horálek to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Orionidy budou aktivní do 7. listopadu.

"Každoroční meteorický roj Orionid je podzimní větví proudu částic, do kterého Země vstupuje i v květnu - během maxima roje Eta-Aquaridy. Oba roje spojuje nejen stejná rychlost meteorů okolo 66 km/s, ale pochopitelně i původní mateřské těleso. A tím není nic méně známějšího než slavná Halleyova kometa," uvedl Horálek. Poznamenal, že kometa, která se naposledy ocitla u Slunce v únoru 1986 a znovu se tak stane v roce 2061, je první matematicky předpověděnou kometou v historii lidstva.

"Byl to v roce 1705 bystrý matematik a královský astronom Edmond Halley, který si všiml, že dráhové vlastnosti komety souhlasí s 24 vlasaticemi pozorovanými mezi lety 1337-1698. Halley spočetl, že jde o tu samou kometu a dokonce předpověděl i její další návrat v roce 1758. Sám se ho však už nedožil - zemřel o 16 let dříve," řekl Horálek. Doplnil, že posmrtnou slávu mu "zajistil" objev komety německým astronomem a sedlákem Johannem G. Palitzschem, který ji našel 25. prosince 1758.

První zmínky o meteorickém roji pocházejí z roku 1839. Horálek uvedl, že americký astronom Edward C. Herrick vysledoval vyšší meteorickou aktivitu v první polovině října. Další rok svá pozorování opravil s tím, že maximum aktivity nastává mezi 8. a 25. říjnem. V 60. letech 19. století na jeho pozorování navázal Alexander S. Herschel, který určil polohu radiantu, místa, odkud meteory na obloze vylétají, i přibližnou frekvenci roje 20 meteorů v hodině. Podle Horálka se nakonec z Orionid stal jeden z 10 nejsledovanějších rojů v roce.

Horálek upozornil že u Orionid je také zajímavá proměnlivost aktivity roje a doby maxima. "Obecně je maximum roje poměrně ploché, trvá i několik hodin. Občas ale mohou nastat díky gravitačním poruchám v proudu částic i periodicitě návratů Halleyovy komety ke Slunci velké poklesky či naopak vysoká maxima v aktivitě. Díky tomu například v minulých letech aktivita vystoupala až ke stovkám meteorů v hodině," poznamenal.

K maximu roje Horálek řekl, že nejlepší je vyhlížet meteory v úterý a ve středu mezi třetí a šestou hodinou ráno. Meteory podle něj zdánlivě vylétají z radiantu ležícího v horní části souhvězdí, vlevo nahoře od jasné naoranžovělé hvězdy Betelgeuze, v rameni Orionu. "Měsíc je v období maxima úkazu ve fázi před první čtvrtí, zapadá už večer a svým svitem při pozorování vůbec neruší," konstatoval Horálek. Řekl také, že Orionidy patří k nejrychlejším meteorům oblohy a jejich pády jsou jasné a občas doprovázené i blyštivými výbuchy.

Na nebi budou letos také jasné planety - večer Jupiter se Saturnem, po celou noc Mars, který je letos Zemi nejblíže do roku 2035, a časně ráno Venuše. V první polovině noci je stále viditelná i výrazná část Mléčné dráhy, později se podle Horálka spolu s Orionem a jeho hvězdami Betelgeuze a Rigelnad nad východní obzor vyhoupne i Sirius - nejjasnější hvězda noční oblohy. "Je ovšem nutné pozorovat daleko od měst, kde neruší světelné znečištění - ideálně v horách," uzavřel astronom.

reklama