Prezident Miloš Zeman podpořil zrušení superhrubé mzdy, s nímž souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, ale pouze na dva nejbližší roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu. Podle prezidenta by zrušení superhrubé mzdy mělo být provázeno výrazným snížením daňových výjimek.
Prezident Miloš Zeman na dnešní schůzce v Lánech sdělil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) své výhrady ke zvažovanému zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu a zrušení superhrubé mzdy. O tom, zda a v jaké podobě menšinová vláda dokáže tento návrh prosadit, budou oba politici znovu mluvit v neděli na jednání Zemanova expertního týmu, kam dorazí také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44.000 korun ročně.
Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34.271 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 160 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vláda by se měla spíše soustředit v souvislosti s dopady pandemie koronaviru na snižování nejistoty ohledně dalšího vývoje. Ta totiž velkou měrou přispívá k negativnímu vývoji ekonomiky.
Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně. Změnu by chtěla vláda prosadit ve Parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Na tiskové konferenci to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje snížit platy ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Poslancům by se plat snížil asi o 22.000, uvedla dnes na twitteru. Minimální mzda by se pak podle ní měla automaticky valorizovat podle vývoje mezd.
Koaliční ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu, ale současně se musí vyřešit příjmová strana rozpočtu, sdělil dnes ČTK vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Řešením podle něj může být daň pro banky, kterou ČSSD v minulosti v koalici hnutí ANO neúspěšně navrhovala.
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní sazby daně z příjmu je podle většiny ekonomů a daňových odborníků, které oslovila ČTK, krok správným směrem, který mimo jiné zaměstnancům měsíčně přinese stovky až tisíce korun navíc a zpřehlední daňový systém.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem.
Vládní ČSSD navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ústavních činitelů. Návrh představí v nejbližších dnech, změna by se měla týkat ministrů, poslanců a senátorů.
Nezaměstnanost v Evropě by se v příštích měsících mohla kvůli koronavirové krizi téměř zdvojnásobit. V ohrožení by se kvůli škrtům, snižování mezd a pracovních hodin mohlo ocitnout asi 59 milionů pracovních míst. Odhadují to analytici poradenské společnosti McKinsey.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36.144 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta.
Sociální demokracie nechce v tuto chvíli rušit stravenky. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje v daňovém balíčku pro rok 2021 takzvaný stravenkový paušál. Má být alternativou stravenkám a podnikovému stravování, pracovník by dostával příspěvek na jídlo v hotovosti, ne v poukázkách. O tomto návrhu, stejně jako o superhrubé mzdě bude příští týden jednat koaliční rada.
Minimální důstojná mzda v Česku za práci na plný úvazek, aby stačila na pokrytí potřeb i na volný čas a menší spoření, podle expertů činí letos 31.463 korun hrubého. V Praze je to pak kvůli vyšším nákladům 36.850 korun. Tým odborníků ve výpočtu zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání i volný čas a úspory na nečekané výdaje, a to pro dva lidi.
Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33.697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta.
Český rozhlas navýší od začátku příštího roku mzdy všem zaměstnancům o tři procenta, nejméně ale o 1500 Kč. Vzroste i příspěvek na penzijní připojištění. Vedení ČRo se na tom dohodlo s odbory. Na jednání rady rozhlasu to dnes oznámil generální ředitel René Zavoral. Zvýšení mezd a navýšení penzijního připojištění vyjde ročně na 40 milionů korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odborářské hrozby stávkou kvůli navyšování platů učitelů nechápe. Podle něj výdělky pedagogů rostou a do voleb v roce 2021 překročí v průměru 45.000 korun. Předseda vlády to uvedl na svém twitterovém účtu. Dodal, že je zvědav, jak budou odboráři zavření škol rodičům vysvětlovat. Stávka se má konat ve středu 6. listopadu.
Odboráři a zaměstnavatelé dnes nenašli shodu na tom, o kolik by měla od ledna růst minimální mzda. Odbory požadují navýšení o 1650 korun na 15.000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. I když byly obě strany ochotny ustoupit, ke společné částce se jim dostat nepodařilo. ČTK to po dnešním jednání řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. K nalezení shody do konce října vyzvala odboráře a zaměstnavatele ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Zavádění digitálních technologií v tuzemském průmyslu a službách v budoucnu podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého značně zvýší produktivitu a umožní tak výraznější růst mezd pracovníků, než je tomu nyní. Digitální technologie nebudou mít za následek úbytek celkového počtu pracovních míst. Firmy ovšem musejí investovat do progresivních technologií, aby si udržely konkurenceschopnost. Dlouhý to dnes ČTK řekl na konferenci Digitalizace, úspěch nebo nezaměstnanost?, kterou pořádala Moravská vysoká škola Olomouc a okresní Hospodářská komora.
Koalice se dohodla na růstu platů ve veřejné sféře v příštím roce. Všichni dostanou navíc 1500 korun do tarifů, zrušena bude nejnižší tabulka tarifů, která se týká nejníže odměňovaných profesí, například kuchařek.
Průměrná mzda v České republice vzrostla o 7 %. Češi na svých výplatních páskách vidí ale stále menší čísla, než jsou podle Českého statistického úřadu průměrem. Proč tomu tak je?
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun. Dvě třetiny zaměstnanců ovšem na tento průměr nedosáhnou. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Průměrná mzda tak poprvé ve čtvrtletním sledování překonala 34 tisíc korun.
23. prosince 2025 21:47
23. prosince 2025 20:29
23. prosince 2025 19:11
Správně zvolená šatní skříň a komoda dokáží proměnit i malou ložnici v místo plné funkčně řešeného úložného prostoru. Klíčem je kombinace chytrého členění, vhodných materiálů a pár nenápadných designových triků. Před nákupem si stanovte, co skutečně potřebujete ukládat, kde bude nábytek stát a jak bude fungovat v denním provozu.
Zdroj: Komerční článek
Předseda vlády Andrej Babiš se prostřednictvím sociálních sítí obrátil na veřejnost se svátečním vzkazem, v němž připomněl symboliku čtyř adventních svící.
