reklama

Vyplynulo to z vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) a Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka po dnešní debatě prezidentova expertního týmu s ministryní financí a premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Lánech.

Ministryně se prezidentovu návrhu nebrání, chce hledat shodu na návrhu ve vládní koalicí i s dalšími partnery. Uvedla, že prezident požaduje snižování počtu daňových výjimek. "Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent bylo časově limitováno dvěma roky, a aby bylo kompenzováno výrazným snížením objemu daňových výjimek," napsal na twitteru prezidentův mluvčí.

Uvedl také, že expertní tým projednal návrh státního rozpočtu na rok 2021. "Byla oceněna výše schodku a naopak kritizováno snížení investic," napsal Ovčáček.

Zeman před dnešním jednáním plánované zrušení superhrubé mzdy kritizoval, uvedl, že odhadovaný výpadek příjmů ve výši 70 až 90 miliard korun považuje za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. Ministryně novinářům řekla, že podporu bude hledat v koalici i u KSČM, která kabinet toleruje. Naopak pro ni není tématem odložit snížení daně na rok 2022.

Schillerová dnes do Lán dorazila s prvním návrhem rozpočtu na příští rok. České televizi v sobotu řekla, že počítá se schodkem 116 miliard korun. Nezapočítala však při tom další možná opatření proti koronaviru, ani potenciální výpadek způsobený právě zrušením superhrubé mzdy. Před schvalováním se schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným v souvislosti s koronavirem, řekla ČT ministryně.

Podle jejího dnešního vyjádření tak jde o teoretické číslo, které se nezakládá na realitě, bude se měnit i podle poslední makroekonomické predikce. "To je prostě pracovní číslo z nepřesných čísel, které se zpracovávalo před predikcí," řekla Schillerová. Údaj o reálném schodku ale odmítla zveřejnit, uvedla, že až ho řekne, bude si za ním již chtít stát.

Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se vládní ANO a ČSSD domluvily koncem srpna. Podle dohody by měla zároveň zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 Kč měsíčně. Schillerová dnes uvedla, že za takového předpokladu by se v budoucnu ale nesměly zvyšovat platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů.

Analytik Lukáš Kovanda míní, že schodek ve výši 116 miliard korun je až třikrát nižší údaj, než jaký by odpovídal realistickému vidění situace. "Sečteno, podtrženo - realističtější je počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun," uvedl dnes.

Jednání s prezidentovým týmem se ministryně financí zúčastnila už několikrát. V minulých letech předkládala vládě návrh rozpočtu o měsíc dříve, letos má kvůli koronaviru ministerstvo financí možnost tohoto odkladu. Rozpočet je pak podle Schillerové zatížený mnoha nejasnostmi, například ohledně zvyšování daní na řezaný a zahřívaný tabák.