Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec stravenek a superhrubé mzdy? Ve vládě to vypadá na nové rozbroje

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Sociální demokracie nechce v tuto chvíli rušit stravenky. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje v daňovém balíčku pro rok 2021 takzvaný stravenkový paušál. Má být alternativou stravenkám a podnikovému stravování, pracovník by dostával příspěvek na jídlo v hotovosti, ne v poukázkách. O tomto návrhu, stejně jako o superhrubé mzdě bude příští týden jednat koaliční rada.

U stravenkového paušálu je podle Hamáčka rozpor v rétorice vlády. "Na jednu stranu jsme se shodli na tom, že rušíme daňové výjimky, nebo chceme rušit daňové výjimky. Rušení stravenek není nic jiného, než zavedení další daňové výjimky. Z mého pohledu to bude ještě vyžadovat nějakou debatu," uvedl dnes Hamáček.

Daňové zvýhodnění stravenkového paušálu by ministerstva financí (MF) mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

S návrhem MF na stravenkový paušál nesouhlasí například odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naopak po změně současného systému podle resortu volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže provize stravenkářským společnostem. Návrh MF má také podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Koaliční rada se bude zabývat i dalšími plánovanými body daňového balíčku pro příští rok, které Schillerová zveřejnila na začátku ledna. Zatímco na takzvané paušální dani jsou podle Hamáčka schopny se vládní strany nějakým způsobem dohodnout, možné zrušení superhrubé mzdy si podle něj vyžádá delší diskusi.

"Co se týká superhrubé mzdy, tušíme, kam paní ministryně směřuje. Z mého pohledu ale bez jasné odpovědi, kde paní ministryně zajistí náhradu toho výpadku, který to bude znamenat, a jsou to desítky miliard, ve státním rozpočtu, tak rušení superhrubé mzdy nepřichází v úvahu," uvedl dnes Hamáček.

Možností podle něj může být zavedení například bankovní daně, se kterou ale dlouhodobě nesouhlasí hnutí ANO. Pro zrušení superhrubé mzdy se dnes vyslovili předsedové opozičních TOP 09 a STAN Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan.

Schillerová dříve uvedla, že v případě zrušení superhrubé mzdy by se zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. "Ale zůstávají tam určitá problematická místa, protože by to pro některé skupiny obyvatel de facto znamenalo zvýšení zdanění," uvedla ministryně. Na začátku ledna dodala, že finální návrh bude vycházet z toho, na čem se vládní ANO a ČSSD dohodnou.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Koncept superhrubé mzdy prosadil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rámci daňové reformy od ledna 2008.

Na paušální dani se předběžně ANO se sociálními demokraty dohodlo loni. Platit by ji mohli podle předběžných návrhů od roku 2021 živnostníci s obratem do jednoho milionu korun. Její výše by měla být zhruba 5500 korun měsíčně a měla by obsahovat platbu daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění.

Témata:  Jan Hamáček,  mzdy,  stravenky,  Alena Schillerová,  ekonomika,  Sociální demokracie (SOCDEM),  hnutí ANO

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.