Ministerstvo dopravy vyčlenilo na podporu městské hromadné dopravy v elektrické trakci, tedy tramvají, trolejbusů a metra, 11,7 miliardy korun, minimálně třetinu se ale nepodaří vyčerpat. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR je pandemie, neobstojí. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě úřadu za loňský rok. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.
Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za loňské první pololetí. O špatné připravenosti státního rozpočtu na případné zpomalení ekonomiky psal NKÚ již dříve, ministerstvo financí ale s jeho výhradami nesouhlasilo.
Důvěra lidí v Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a veřejného ochránce práv letos mírně klesla. Nejvyšší důvěře se podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z těchto tří institucí nadále těší Ústavní soud, kterému v červenci klesla důvěra na 57 procent z prosincových 58 procent.
Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Stát vynaložil na přístup k elektronickým službám veřejné správy přibližně 300 milionů korun, využívá ho ale minimum lidí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které ministerstvo vnitra vynaložilo v letech 2012 až 2019. Elektronickou identifikaci si nechalo u občanských průkazů aktivovat 13 procent uživatelů, do Portálu občana se přihlásilo půl procenta lidí. Podle NKÚ elektronizace služeb postupovala do konce loňského roku 2019 pomalu, občané neměli o službách dostatek informací a nabídka služeb byla omezená. Česko tak nadále zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie.
Česká republika spolupracuje s téměř 500 mezinárodními organizacemi a ročně jim na příspěvcích vyplatí zhruba 4,4 miliardy korun. Spolupráci koordinuje ministerstvo zahraničních věcí (MZV), které ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemá informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Státu se navíc nedaří spolupráci zefektivnit ani dosáhnout plánovaných úspor, vyplývá z kontroly hospodaření v letech 2014 až 2018.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověří nákupy ochranných pomůcek v době nouzového stavu. Serveru HlídacíPes.org to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Úřad připravuje změnu plánu kontrolní činnosti, kterou do měsíce projedná kolegium NKÚ. Nouzový stav a situace kolem koronaviru otevírá podle Kaly pro kontroly celou řadu nových témat.
Přestože státní rozpočet loni skončil nižším než plánovaným schodkem, stát nevyužil dobré hospodářské situace a hospodaření rozpočtu neskončilo alespoň vyrovnaným výsledkem. Příjmy rozpočtu jsou stále silně závislé na růstu ekonomiky. Ani významné tempo jejich růstu nedokázalo pokrýt růst celkových výdajů rozpočtu.
Na protipovodňová opatření v Česku šla v letech 2016 až 2018 jen třetina předpokládaných investic, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Více než polovina ze 135 opatření, která ministerstva životního prostředí a zemědělství navrhovala na léta 2015 až 2021, tak podle kontrolorů do konce roku 2021 ani nezačne. V Česku se podle nich zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil v účetní závěrce ministerstva kultury za rok 2018 chyby za 2,7 miliardy korun. Ministerstvo například vykázalo některé výdaje nesprávně. V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu pak byly podle kontrolorů chyby za 0,8 miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Ministerstvo vytvořilo pracovní skupiny, které mají přijít se systémem nápravných opatření.
Čerpání peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) vázlo, z technické pomoci hradilo ministerstvo průmyslu i obchodu i nezpůsobilé výdaje.
Z miliard korun určených hlavně pro malé a střední firmy ze sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) profitovaly i nadnárodní korporace. Podpora z EU, rozdělovaná ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), měla firmám pomoci třeba ke vzniku datových center. Firmy si ale z peněz pořídily třeba fotoaparát, dron nebo letadlo s hangárem.
Ministerstvo kultury (MK) v letech 2016 až 2018 rozdělovalo peníze na kulturní aktivity složitě, neefektivně a netransparentně, podpora byla roztříštěná a kvůli chybějícímu informačnímu systému náročná pro poskytovatele i příjemce. Na základě prověrky o tom dnes informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů Kč, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola NKÚ se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC). Mluvčí ŘVC Jan Bukovský ČTK sdělil, že plavební stupně jsou strategickými stavbami, ale výstavbu brzdí opakované přepracovávání projektů či požadavky na další analýzy.
Ministerstvo obrany (MO) v letech 2015 až 2017 špatně plánovalo nákup oblečení, prádla, obuvi a další výbavy pro vojáky. Na základě kontroly to dnes v tiskové zprávě konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Každý rok vynaložilo ministerstvo na výstroj zhruba o jednu miliardu méně, než kolik byla hodnota vybavení, na které měli vojáci nárok. Systém výdeje je podle kontrolorů navíc zastaralý a neefektivní. Ministerstvo obrany uvedlo, že chystá změny ve výdeji a loni přidalo peníze na pořízení výstroje, aby se situace z předchozích let neopakovala.
Státu se nedaří zvyšovat soběstačnost v živočišné produkci, přestože šlo v letech 2015 až 2017 na její podporu 21 miliard korun, z toho deset miliard korun z fondů Evropské unie. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Největší nedostatky zjistil u nastavení podmínek národních dotací. Dotace rozděluje a spravuje ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).
Stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti, ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok, ve které hodnotí fungování České republiky. Na malé výkonnosti celé státní správy se podle kontrolorů podepisuje stávající struktura a procesy. I když stát investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká, uvedl NKÚ. Premiér Andrej Babiš (ANO) kritiku odmítá, proti zprávě se vláda ohradí dopisem.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) chce v příštím roce zkontrolovat peníze vynakládané na příklad na údržbu mostů, obranu, zdravotnictví nebo na kybernetickou bezpečnost. Vyplývá to z plánu kontrolní činnosti na příští rok, který schválilo vedení úřadu a který je na jeho webových stránkách. Úřad má v plánu pro příští rok 32 kontrol, což je o čtyři akce méně, než letos. Kolegium úřadu však může další akce během roku do plánu zařadit. Jeho řady nedávno rozšířil jako nový člen bývalý poslanec a dlouholetý předseda sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM).
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na bezpečnost železničního provozu a cestujících v letech 2013 až 2017. Na bezpečnost na přejezdech přidělilo Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) více než 2,6 miliardy korun, z čehož více než 900 milionů představovaly peníze z Evropské unie. Za tyto peníze měly být hlavně zmodernizovány a zrekonstruovány železniční přejezdy, což by mělo vést ke snížení počtu nehod. Kýžený efekt se však nedostavil.
Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na správu daně z přidané hodnoty při přeshraničním elektronickém obchodování mezi obchodníky a spotřebiteli v letech 2015 až 2017. Kontroloři prověřili, jak je systém správy této daně ze strany Evropské unie nastaven a jak v praxi funguje. Zkontrolovali také, jak při správě DPH postupovaly orgány finanční a celní správy a jaký měl výběr daně dopad na příjmy státního rozpočtu.
Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na hospodaření České pošty v letech 2015 až 2017. Kontrola ukázala, že se státnímu podniku nedaří podle plánu převádět své pobočky na tzv. pošty Partner, které mají provozovat obce, fyzické nebo právnické osoby a které mají poskytovat základní poštovní služby s výjimkou roznášek a dodávek zásilek adresátům.
Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil centralizované zadávání veřejných zakázek ve státní správě v letech 2014 až 2017. K tomu slouží dva systémy: Přes resortní systém nakupují resorty pro sebe a organizace, které pod ně spadají. Prostřednictvím druhého systému, Centrálního nákupu státu, mají Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra nakupovat pro celou státní správu. Centrální nákup státu však po čtyřech letech od spuštění nepřináší očekávané úspory. Ale ani resortní systém se nepoužívá tak, jak se očekávalo.
16. května 2024 21:40
16. května 2024 19:58
16. května 2024 18:37
16. května 2024 18:01
16. května 2024 17:15
16. května 2024 16:53
16. května 2024 15:46
16. května 2024 15:19
16. května 2024 14:22
Stav premiéra Roberta Fica (Směr-SD) zůstává vážný. Rozsah zranění způsobený čtyřmi střelnými ranami je rozsáhlý. Lékařům se podařilo stabilizovat jeho zdravotní stav, nadále však není ještě mimo ohrožení života. Informoval o tom vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).
Zdroj: Libor Novák
Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.
