Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

"Armáda" státních zaměstnanců se rozrůstá. Výdaje na jejich platy jsou alarmující

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste. Průměrný plat zaměstnance na výplatní listině státu loni vzrostl nominálně téměř o desetinu na 37.061 Kč měsíčně.

V posledních deseti letech byl počet zaměstnanců státu nejnižší v roce 2013, kdy klesl na 413.595 lidí. Od té doby až do loňského roku však jejich počet narostl o 35.423 na 449.018 lidí. Od roku 2013 se navíc zvýšil objem výdajů na platy zaměstnanců státu o 75,2 miliardy Kč, ale efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá, informuje NKÚ.

Zatímco v roce 2011 vydával stát na platy svých zaměstnanců 130,2 miliardy korun, což bylo v uplynulých deseti letech minimum, loni to bylo už 209,5 miliardy. Je to nárůst zhruba o 80 miliard korun. Růst výdajů na platy byl tak výrazně rychlejší než přirozený růst platů a mezd v celé společnosti v důsledku ekonomického růstu, podotýká NKÚ. Podíl výdajů na platy na celkových příjmech státního rozpočtu klesl na minimum v roce 2016, kdy představoval 11,82 procenta. Loni to bylo 13,75 procenta. Tento trend označuje NKÚ za alarmující a zdůvodňuje to tak, že ani díky příznivému ekonomickému vývoji nestačí každoročně rostoucí příjmy k tomu, aby tento podíl klesal nebo se alespoň držel na stejné úrovni.

NKÚ také uvádí, že peníze na platy vynakládá stát i za neobsazená místa. Pokud by se vynakládaly pouze za obsazená místa, mohl stát v posledních letech ušetřit až 40 miliard korun, stojí ve stanovisku.

Ve Sněmovně je však ve druhém čtení vládní novela rozpočtových pravidel, která má kromě jiného zavést pravidlo vázání peněz na neobsazená místa. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to již dříve před poslanci označila za stěžejní bod této předlohy. Řekla také, že takto již postupuje a jen loni tak ušetřila asi tři miliardy korun a pro letošek víc než 2,5 miliardy korun.

Témata:  NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) státní rozpočet Alena Schillerová ekonomika Ministerstvo financí České republiky

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?