reklama

"Zpráva NKÚ se jednostranně zaměřuje pouze na hodnocení hospodaření státního rozpočtu, ale už nebere v úvahu stav veřejných financí jako celku a ani účelné nastavení vazeb mezi státním rozpočtem a státními fondy na jedné straně a místními rozpočty na straně druhé," uvedlo MF. Ministerstvo financí poukazuje na to, že dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dlouhodobé předkrizové dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Tím je strukturální deficit, tedy saldo veřejných financí bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.

Ministerstvo argumentuje i tím, že podle Eurostatu patří tuzemské veřejné finance navzdory otřesům způsobeným pandemií mezi nejlepší v EU. "Čísla Eurostatu jasně potvrzují, že rozpočtová politika vlády reaguje na pandemii zcela v souladu s politikami ostatních členských zemí. Navíc máme tu výhodu, že naše vstupní zadlužení je opravdu nízké a ve srovnání s ostatními zeměmi tak s přehledem zůstáváme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Státní rozpočet skončil k loňskému 30. červnu se schodkem 195 miliard korun, což bylo meziroční zhoršení téměř o 175 miliard korun. O celoročním výsledku hospodaření loňského rozpočtu má ministerstvo financí informovat v úterý odpoledne. Původně ho vláda schválila se schodkem 40 miliard, ale poté ho vláda v důsledku dopadů pandemie postupně zvyšovala až na konečných 500 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) koncem prosince uvedla, že rozpočet skončí se schodkem 370 až 380 miliard korun. Pro letošní rok je zatím schválený schodek 320 miliard.

NKÚ připomíná, že hrubý domácí produkt klesl ve druhém loňském čtvrtletí o 11 procent, což byl nejhlubší propad v historii ČR. Příjmy státního rozpočtu se za celé pololetí propadly meziročně o 44 miliard, naopak výdaje vzrostly meziročně o 130 miliard.

Prezident Kala však podotýká, že pandemii není možné vinit ze všeho. Poukazuje přitom například na to, že od začátku roku se meziročně zvyšovalo čerpání celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun, a tyto nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů. Při zvyšování schodku státního rozpočtu v rámci jeho novelizací však vláda s výjimkou snížení výdajů v kapitol ministerstev dopravy a obrany nenavrhla žádné úspory peněz.

Podle prezidenta Kaly budí oprávněné obavy i to, že vláda prosadila loni na jaře rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tato změna umožnila pro letošní rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Tím si podle prezidenta NKÚ vytvořila prostor pro vysoké rozpočtové schodky i v dalších letech.

Ministryně Schillerová to však tehdy obhajovala tím, že bez této změny by nebylo možné sestavit rozpočet na letošní rok. Uvedla tehdy, že jinak by musela seškrtat výdaje nebo zvýšit daně v objemu 150 miliard korun.

NKÚ podotýká, že proti této změně se vyslovila i Národní rozpočtová rada.

"Vzniklý zvýšený fiskální prostor nemusí být nezbytně využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů současné krize, a hrozí tudíž popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti. NKÚ otázku využití tohoto zvýšeného fiskálního prostoru po skončení pandemie covidu-19 hodnotí jako velmi rizikovou a bude tuto problematiku podrobně monitorovat," stojí ve stanovisku NKÚ.

reklama