Pronajatá kapacita v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku by měla pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v České republice, tedy zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Na twiteru to dnes uvedl nizozemský velvyslanec v ČR Daan Huisinga. Pomůže to podle něj snížit závislost ČR na ruském plynu. Česko dováží veškerý plyn z Ruska.
Téměř 40 procent českých firem, které využívají při své činnosti plyn, se bez něj vůbec nedokážou obejít. Vyplývá to alespoň z průzkumu projektu ČSOB Index očekávání firem, který má ČTK k dispozici. Zastavení dodávek zemního plynu by tak podle průzkumu, jehož se účastnilo 400 společností a podnikatelů, mohlo vést k vážným potížím v tuzemské ekonomice.
Velmi napínavou podívanou slibuje tento týden hlasování Evropského parlamentu (EP) o zařazení jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Poslanci, kteří mají možnost zamítnout takzvanou taxonomii podporovanou většinou států včetně České republiky, jsou dva dny před hlasováním rozděleni na dvě podobně velké skupiny a očekávají velmi těsný výsledek.
Investiční skupina KKCG podnikatele Karla Komárka jedná s českou vládou o převodu výkonu akcionářských práv ve společnosti Moravia Gas Storage (MGS) na český stát. MGS vlastní podzemní zásobník plynu v Dambořicích na Hodonínsku. Spoluvlastníkem je ruský Gazprom. ČTK o tom dnes informovala mluvčí KKCG Dana Dvořáková.
Německo nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu.
Litevský parlament dnes zakázal dovoz plynu z Ruska. Schválené změny zákona o zemním plynu do budoucna neumožní dodavatelům ze zemí považovaných za hrozbu pro národní bezpečnost přístup do litevské plynovodní soustavy, informovala agentura DPA.
Pokud by Západ zavedl cenový strop na ruský plyn, mohla by ruská státní plynárenská společnost Gazprom usilovat o změnu současných smluv. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Skupina vyspělých ekonomik G7 na summitu v Německu možnost zavedení cenového stropu podle informací agentury Bloomberg projednávala a lídři zemí skupiny se chystají pověřit jednotlivé ministry, aby takový krok zvážili.
Případné omezení dodávek plynu může podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF) ohrozit dodávky léků. Rizikem jsou i vysoké ceny surovin a energií, informovala dnes v tiskové zprávě. Chce s ministerstvem průmyslu jednat o tom, aby výroba léků byla zařazena mezi strategické podniky. Žádá, aby v případě omezení dodávek plynu do ČR jí nebyly dodávky kráceny.
Členské země Evropské unie jsou zatím schopny kompenzovat snížený objem dodávek zemního plynu z Ruska. Připravují se však na možnost dalšího omezování dodávek. Uvedla to dnes Evropská komise. Dodala, že představitelé energetického průmyslu a ministři energetiky členských zemí EU budou v pondělí jednat o možných krocích ke snížení spotřeby plynu.
Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Dnes to na mimořádné tiskové konferenci oznámil ministr hospodářství Robert Habeck. Přímé dopady na domácnosti nové opatření zatím mít nebude, s úpravou cen se zatím nepočítá.
Ruská plynárenská společnost Gazprom pokračuje v krácení dodávek zemního plynu na Slovensko, které začalo minulý týden a postupně se prohloubilo. S odvoláním na vyjádření slovenských plynáren SPP o tom dnes informovala slovenská média.
Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur za megawatthodinu (MWh). Cena se začala zvyšovat po zprávě, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU. Podle agentury RIA Novosti to dnes řekl ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov.
Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu dnes odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka.
Zavedení embarga Evropské unie na dovoz zemního plynu z Ruska by zničilo evropskou ekonomiku, která se už potýká s negativními dopady růstu inflace v důsledku vyšších cen energií. Řekl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán.
Cena plynu pro evropský trh dnes klesla pod 80 eur za megawatthodinu (MWh), a dostala se tak nejníže od února, než začala válka na Ukrajině. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. K poklesu cen přispívá i rychlé plnění zásobníků, což snižuje obavy z dopadů případného zastavení dodávek plynu z Ruska.
Polsko zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu chystá na moři blízko Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová, podle které si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom dnes agentura PAP.
Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožňuje to novela energetického zákona, kterou dnes ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila Sněmovna.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od začátku roku do konce května vyvezla do zemí mimo bývalý Sovětský svaz 61 miliard metrů krychlových plynu, což je meziroční pokles o 27,6 procenta. Firma dnes také uvedla, že v uvedeném období vytěžila 211,4 miliardy metrů krychlových plynu, což je meziročně o 4,8 procenta méně.
Polsko by mohlo vybudovat ještě jedno plovoucí zařízení na příjem zkapalněného zemního plynu (LNG), které by stálo vedle toho, které už Varšava plánuje u Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko podle ní výstavbu zvažuje proto, že značný zájem o nákup LNG má Česká republika a Slovensko. Obě tyto země se snaží co nejrychleji zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.
Rusko bude Srbsku dál dodávat zemní plyn. Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes oznámil, že se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonicky dohodl tříletou smlouvu o jeho dodávkách. Desetiletá smlouva o dodávkách plynu, kterou má Srbsko uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom, vyprší 31. května. Informovala o tom agentura Reuters.
Poslanci projednají na nadcházející schůzi omezení pomoci uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi a novelu k plnění zásobníků plynem. Mohli by se zabývat rovněž předlohou, která opět umožní části dlužníků splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Sněmovna bude také například volit pět členů Rady České televize, tedy třetinu z celkového počtu.
Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko v zásobnících dostatek plynu k pokrytí spotřeby do konce příští zimy.
Odběratelé i prodejci zkapalněného zemního plynu (LNG) po celém světě se před zimní sezonou připravují na větší nejistotu. Příčinou je nejasný vývoj dalších dodávek z Ruska a také výhled poptávky v Evropě a Číně, uvedla agentura Reuters. Západní sankce na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu vyvolaly obavy z přerušení dodávek ruského plynu do Evropy a o energetickou bezpečnost, na začátku roku způsobily růst světových cen na další rekordy.
10:00
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák
Velké komplikace nastaly v pátek brzy ráno v železniční dopravě kvůli incidentu v České Třebové. Při posunu tam vykolejil vlak, informovala Správa železnic. Provoz přes důležitou stanici je silně omezen, spoje nabírají zpoždění.
