Sněmovní volby by v únoru opět vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty před Piráty s 15,5 procenta a ODS s 13 procenty. Další v pořadí STAN a SPD mají 6,5 procenta, do Sněmovny by se dostala ještě TOP 09, ČSSD a KDU-ČSL. Komunisté s podporou 4,5 procenta by zůstali pod pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
Řekové mají větší obavy z vývoje na hranici s Tureckem než z toho, že se nakazí novým koronavirem šířícím se od prosince z Číny, vyplývá z průzkumu veřejného mínění, o němž dnes informoval deník Kathimerini.
Jen zhruba dvě procenta Čechů umí bezpečně poznat dezinformaci nebo fámu od pravdy. Vůči fámám a dezinformacím jsou nejodolnější vysokoškoláci v aktivním věku z velkých měst. Nejohroženější jsou naopak děti a senioři s nižším vzděláním.
Nadpoloviční většina Čechů není spokojena s premiérem Andrejem Babišem (ANO), složením jeho vlády ani s činností kabinetu. Vyplývá to z únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nespokojenost s Babišem a jeho vládou od nástupu současného kabinetu k moci v roce 2018 postupně roste.
Prezidentovi Miloši Zemanovi v únoru věřilo 51 procent lidí, stejně jako předchozí dva měsíce. Vládě nyní důvěřuje 43 procenta občanů, což je o tři procentní body méně než v lednu. Důvěra veřejnosti v ústavní instituce se podstatně nezměnila, oproti minulému průzkumu si výrazněji pohoršili jen hejtmani a krajská zastupitelstva. Nejvyšší důvěře se tradičně těšili starostové a obecní zastupitelstva.
Drtivá většina Ukrajinců dosud nezaznamenala úspěch nynějšího vedení země v boji proti korupci ve vyšších sférách moci, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na výsledky průzkumu kyjevské sociologické společnosti KMIS.
Největší podporu mezi politickými stranami si nadále udržuje ANO, podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by ho v únoru stejně jako v lednu volila třetina lidí. S velkým odstupem za ním následuje ODS s podporou 14 procent a Piráti s 13 procenty hlasů. Sociální demokraté by získali devět procent hlasů, komunisté osm procent a lidovci šest procent. Hnutí SPD by z voleb vyšlo s pěti procenty. Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Parlamentu by ze sněmovních uskupení v únoru skončily STAN a TOP 09.
Se svým životem bylo letos v lednu spokojeno 85 procent Čechů. Optimismus mezi lidmi jasně převládal i při hodnocení loňského roku z pohledu osobní úspěšnosti. Necelá polovina vidí rok 2019 pozitivně i z celospolečenského hlediska.
Pro zachování současných ústavních pravomocí prezidenta jsou tři pětiny Čechů. Vyplývá z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami.
Ze členů vlády a šéfů parlamentních stran lidé nejlépe hodnotí premiéra Andreje Babiše (ANO), na kterého se dotahuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Následují ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), předseda Pirátů Ivan Bartoš a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Česká veřejnost dlouhodobě považuje přímou volbu prezidenta za nejvhodnější způsob výběru hlavy státu, podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ji podporuje 69 procent dotázaných. Průzkum dál ukázal, že 11 procent občanů by se rádo vrátilo k parlamentní volbě, 14 procent dává přednost hlasování širšího shromáždění volitelů. Češi budou potřetí přímo volit prezidenta začátkem roku 2023, kdy Miloši Zemanovi vyprší druhý pětiletý mandát a znovu kandidovat nemůže.
Peníze z rozpočtu Evropské unie považuje za ekonomicky přínosné většina lidí, o jejich rozdělování ale nevědí skoro nic. Například jenom čtvrtina populace se domnívá, že Česko z rozpočtu EU dostává více, než kolik do něj odvádí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.
ODS by podle volebního modelu agentury Median v lednových volbách do Sněmovny skončila druhá a předstihla by Piráty, kteří mírně ztratili. První by bylo nadále hnutí ANO. Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do dolní komory by z hlavních sněmovních uskupení zůstala TOP 09.
Prezident Miloš Zeman je podle většiny Čechů v kontaktu s občany a zná jejich problémy, plní také funkce, které mu svěřuje ústava. Většina lidí se ale domnívá, že špatně dbá o důstojnost prezidentského úřadu, negativní hodnocení převažuje i u toho, jak Zeman reprezentuje zemi v zahraničí.
Z představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně věří Češi nejvíce premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a šéfovi hnutí Trikolóra Václavu Klausovi mladšímu, třetí je vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Největší podíl nedůvěry zaznamenal lídr hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura, kterému vyjádřily nedůvěru zhruba dvě třetiny lidí.
Na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami výrazně stoupla popularita opozičního protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). V nejnovějším žebříčku preferencí agentury AKO se OLaNO přiblížilo k dlouhodobě nejoblíbenější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD), jejíž popularita u voličů naopak dál klesá. Stávající tříčlenná koalice by neměla většinu v parlamentu, do kterého by se podle průzkumu dostalo až devět stran, hnutí či koalic.
Další průzkum před nadcházejícími parlamentními volbami na Slovensku potvrdil pokles popularity nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a posílení opozičního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO).
Každý čtvrtý Němec má velké obavy, že by jeho země mohla být zatažena do vojenské konfrontace. Vyplývá to podle agentury DPA z aktuálního průzkumu o bezpečnosti strategického centra GLH. Od počátku jeho každoročního zveřejňování v roce 2011 je přitom strach z války mezi Němci nyní největší.
Důvěra obyvatel k většině ústavních institucí v lednu v porovnání s posledním loňským měsícem lehce vzrostla. Výjimkou byl prezident Miloš Zeman, kterému stejně jako v prosinci věřilo 51 procent lidí. Mírný pokles důvěry zaznamenali jen krajští hejtmani.
Šíření koronaviru na území České republiky se obává celkem 63 procent pracující populace. Nákazy se více bojí ženy a lidé starší 60 let. Vyplývá to z průzkumu, který agentura Median provedla mezi českými zaměstnanci. Opatření zavedená kvůli koronaviru na pražském Letišti Václava Havla pokládá za nedostačující zhruba třetina respondentů.
Více než polovina Čechů naletěla několikrát takzvaným fake news, tedy falešným zprávám. Větší podíl lidí, kteří jim opakovaně uvěřili, je jen v Egyptě, Nigérii nebo Číně. Na fake news Češi naráželi nejčastěji na webech nebo sociální síti facebook. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos z loňského října, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
Sociální politiku v Česku hodnotí dobře dvě pětiny lidí nad 15 let. Podle poloviny Čechů a Češek je naopak špatná. Nejhůř dotázaní vnímají zajištění na stáří a podporu bydlení, nejlépe naopak školství a zdravotnictví.
28. července 2026 21:01
28. července 2026 19:45
28. července 2026 18:34
28. července 2026 17:20
28. července 2026 16:51
28. července 2026 16:04
Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu.
Zdroj: Lucie Podzimková
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
