Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stravenky, nebo peníze? Průzkum mezi zaměstnanci odhalil zajímavé věci

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami.

Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. Ministerstvo zavedení stravenkového paušálu navrhuje.

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Šest procent respondentů bylo podle průzkumu se stravenkami spokojeno natolik, že peněžní příspěvek odmítá. Zaměstnancům na stravenkách nejčastěji vadí, že s nimi nemohou zaplatit na všech místech. Vyjádřilo se tak sedm z deseti respondentů dostávajících stravenky.

Pokud tito lidé přejdou ze stravenek na peněžní paušál, až osm z deseti se bude stravovat jako dosud, vyplývá dál z průzkumu. Lidé přitom už dnes nevyužívají stravenky jen k placení v restauracích. Na 76 procent zaměstnanců za ně kupuje potraviny v obchodě, v restauracích s nimi platí 66 procent respondentů a 21 procent je dává svým rodinným příslušníkům. Samotné restaurace podle průzkumu nemají strach, že by k nim po zavedení stravenkového paušálu chodilo méně hostů.

"Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky," míní Schillerová.

Podle tematicky obdobného průzkumu ze začátku února, provedeného společností PPM Factum pro Svaz průmyslu a dopravy ČR a Unii zaměstnavatelských svazů ČR mezi 333 firmami, by zavedení stravenkového paušálu podle většiny zaměstnavatelů snížilo návštěvnost závodních jídelen a chození lidí na obědy. Lidé podle průzkumu nebudou nedaněné peníze využívat k zakoupení jídla.

O snížení návštěvnosti závodních jídelen po zavedení stravenkového paušálu je podle tohoto průzkumu přesvědčeno 73 procent zaměstnavatelů poskytujících příspěvek. Podle 65 procent firem, které zaměstnancům dávají stravenky, budou lidé v případě paušálu méně chodit na obědy.

Jedním z hlavních cílů zavedení stravenkového paušálu je umožnit čerpání příspěvku na stravování i dalším zaměstnancům, kteří nyní na tento benefit nedosáhnou. I pro tyto lidi je peněžní příspěvek osvobozený od daní nejpřitažlivější formu podpory stravování, preferuje jej 47 procent z nich. Klasické papírové stravenky upřednostnilo 17 procent dotázaných a stravenkové karty 18 procent.

Návrh stravenkového paušálu je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh prošel vnitřním připomínkovým řízením a v nejbližší době jej čeká mezirezortní připomínkové řízení. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. Podle některých expertů ale může jeho zavedení mít výrazně negativní vliv na státní rozpočet. Podle analýzy společnosti Grant Thornton by jej připravila o 21 miliard Kč ročně.

Témata:  stravenky Ministerstvo financí České republiky průzkumy Alena Schillerová restaurace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. července 2025 18:07

Viceprezident Transněftu vypadl z okna. Jde o další podezřelé úmrtí

V Rusku došlo k dalšímu podezřelému úmrtí vysoce postavené osoby. Zemřel viceprezident státní společnosti Transněft Andrej Badalov. Podle dostupných informací vypadl z okna ve svém domě v prominentní moskevské čtvrti Rubljovka. Informoval o tom web Moscow Times

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.