Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stravenky, nebo peníze? Průzkum mezi zaměstnanci odhalil zajímavé věci

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami.

Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. Ministerstvo zavedení stravenkového paušálu navrhuje.

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Šest procent respondentů bylo podle průzkumu se stravenkami spokojeno natolik, že peněžní příspěvek odmítá. Zaměstnancům na stravenkách nejčastěji vadí, že s nimi nemohou zaplatit na všech místech. Vyjádřilo se tak sedm z deseti respondentů dostávajících stravenky.

Pokud tito lidé přejdou ze stravenek na peněžní paušál, až osm z deseti se bude stravovat jako dosud, vyplývá dál z průzkumu. Lidé přitom už dnes nevyužívají stravenky jen k placení v restauracích. Na 76 procent zaměstnanců za ně kupuje potraviny v obchodě, v restauracích s nimi platí 66 procent respondentů a 21 procent je dává svým rodinným příslušníkům. Samotné restaurace podle průzkumu nemají strach, že by k nim po zavedení stravenkového paušálu chodilo méně hostů.

"Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky," míní Schillerová.

Podle tematicky obdobného průzkumu ze začátku února, provedeného společností PPM Factum pro Svaz průmyslu a dopravy ČR a Unii zaměstnavatelských svazů ČR mezi 333 firmami, by zavedení stravenkového paušálu podle většiny zaměstnavatelů snížilo návštěvnost závodních jídelen a chození lidí na obědy. Lidé podle průzkumu nebudou nedaněné peníze využívat k zakoupení jídla.

O snížení návštěvnosti závodních jídelen po zavedení stravenkového paušálu je podle tohoto průzkumu přesvědčeno 73 procent zaměstnavatelů poskytujících příspěvek. Podle 65 procent firem, které zaměstnancům dávají stravenky, budou lidé v případě paušálu méně chodit na obědy.

Jedním z hlavních cílů zavedení stravenkového paušálu je umožnit čerpání příspěvku na stravování i dalším zaměstnancům, kteří nyní na tento benefit nedosáhnou. I pro tyto lidi je peněžní příspěvek osvobozený od daní nejpřitažlivější formu podpory stravování, preferuje jej 47 procent z nich. Klasické papírové stravenky upřednostnilo 17 procent dotázaných a stravenkové karty 18 procent.

Návrh stravenkového paušálu je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh prošel vnitřním připomínkovým řízením a v nejbližší době jej čeká mezirezortní připomínkové řízení. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. Podle některých expertů ale může jeho zavedení mít výrazně negativní vliv na státní rozpočet. Podle analýzy společnosti Grant Thornton by jej připravila o 21 miliard Kč ročně.

Témata:  stravenky Ministerstvo financí České republiky průzkumy Alena Schillerová restaurace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9:41

Bitcoinová kauza na vládě. Fiala rozdal úkoly, zapojí se i BIS

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.