Opalovací přípravek na dovolené v tuzemsku nepoužije bezmála 40 procent Čechů. Pokud už lidé ochranný prostředek v ČR aplikují, zvolí střední ochranný faktor. U moře se proti slunci nechrání téměř čtvrtina Čechů. Lidé zanedbávají sluneční ochranu při výletech, sportu i práci na zahradě, 26 procent Čechů si myslí, že bez opalovacího přípravku může na slunci strávit déle než hodinu.
Koronavirová nákaza a opatření, která vláda přijala proti jejímu šíření, postavily 1,25 milionu dospělých v Česku hned před několik nových problémů. Nově se u nich sešly organizační problémy, výpadky příjmů, chybějící úspory, případně zdravotní riziko. Aspoň jeden z těchto problémů pak řeší zhruba tři čtvrtiny z téměř devíti milionů dospělých Čechů.
Britští konzervativci čelí kvůli aféře premiérova poradce Dominika Cummingse ohledně porušení koronavirových restrikcí značnému propadu popularity. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury YouGov, který dnes zveřejnil deník The Times. Výsledky sondáže zvyšují tlak na šéfa vlády Borise Johnsona, aby svého klíčového poradce odvolal.
Jídlo z restaurací v době nouzového stavu objednávaly dvě třetiny Čechů, aby své oblíbené podniky podpořily. Okénko nebo rozvoz využívalo přes 40 procent lidí, většina si jídlo objednávala pravidelně každý týden. Častěji než před epidemií koronaviru si jídlo z restaurací dopřávala téměř polovina Čechů.
Pravidelně griluje 81 procent Čechů. Nejčastěji lidé grilují jednou za 14 dní, ale pět procent Čechů griluje několikrát týdně. Gril na dřevěné uhlí používá zhruba polovina lidí. Češi nejčastěji grilují vepřové maso, a to ve 39 procentech případů, kuřecí maso volí 37 procent lidí. K masu 70 procent lidí přidává na gril zeleninu, 66 procent Čechů griluje sýry.
Obavy Čechů z ohrožení novým koronavirem se během dubna snížily. Určitou míru ohrožení nákazou pociťuje 68 procent lidí, což je o 13 procentních bodů méně než na konci března, zjistil průzkum agentury Ipsos. Současně o 12 bodů na 55 procent ubylo těch, kteří mají v souvislosti se situací strach ze ztráty zaměstnání. Nicméně více než třetině domácností v dubnu klesly příjmy.
Výroky Čechů o cizincích, kteří dlouhodobě žijí v Česku, jsou letos nejpříznivější za celou dobu měření. Cizinci sice pro více než polovinu občanů představují celorepublikový problém, podíl 53 procent lidí s tímto názorem je ale stejně jako loni jedním z nejpozitivnějších hodnocení od roku 2003. Nejčastěji si lidé cizince spojují s šířením nemocí a nárůstem kriminality, i v tomto pohledu jsou Češi smířlivější.
Pandemie covidu-19, kvůli níž přijaly vlády omezení volného pohybu i ekonomické činnosti, díky čemuž se mnohde podařilo šíření nákazy stabilizovat, překreslila v některých zemích politické mapy. Například v Itálii vzrostla podpora voličů premiérovi Giuseppemu Contemu, zatímco radikálně pravicový opoziční politik Matteo Salvini podle průzkumu z minulého týdne výrazně ztratil.
Krize spojená s koronavirem letos neskončí a bude s přestávkami trvat až do příštího jara. Myslí si to třetina z tisíce lidí oslovených v průzkumu online životního pojištění Mutumutu a společnosti EMA data. Před necelým měsícem byla očekávání lidí odlišná, když tento černý scénář uváděla dvě procenta lidí.
Lidé dál odmítají jako sousedy drogově závislé, bydlet by vedle nich nechtělo 86 procent lidí. Na dalších místech v pořadí nejméně oblíbených skupin lidí v sousedství se objevili lidé s kriminální minulostí, alkoholici a nově zařazení muslimové. Poslední větší averze se vztahuje také k psychicky nemocným lidem, které by za sousedy nechtělo mít 59 procent dotázaných.
Téměř dvě třetiny Čechů (63 procent) hodlají strávit letošní dovolenou v Česku, i kdyby už bylo možné cestovat do zahraničí. Se zařizováním a rezervacemi ale Češi zatím otálejí. Polovina lidí nemá dovolenou vůbec zařízenou a čtvrtina má jen hrubé plány. Pětina lidí se letos na dovolenou nechystá. Vyplynulo to z průzkumu, který minulý týden provedla výzkumná agentura Behavio.
V boji s epidemií nového koronaviru v Česku si stejně jako před měsícem podle vyjádření lidí v průzkumu National Pandemic Alarm vede náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Následují ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO). Nejhůře dopadla ministryně Alena Schillerová (za ANO).
Téměř polovina Britů si myslí, že virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byl vytvořen člověkem. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil list The Independent. Osm procent oslovených lidí v něm také uvedlo, že v souvislosti s pandemií věří nejrůznějším konspiračním teoriím včetně té, podle níž se na šíření viru podílí mobilní telefonní sítě 5G.
Většina Čechů je přesvědčena, že cizinci, kteří chtějí žít v ČR, by se měli co nejvíce přizpůsobit zdejším zvyklostem. Za nejdůležitější okolnost jejich přijetí v místě bydliště považují zvládnutí češtiny a práci v Česku. Naopak nejméně důležité je podle občanů manželství s Čechem, Češkou a vlastnictvím domu nebo bytu v zemi.
Koronavirus výrazně zamíchal kartami na německé politické scéně. Vládní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se během epidemie těší u voličů popularitě, kterou nepamatuje od léta 2017. Naopak nejsilnější opoziční strana, pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) má nejnižší podporu za téměř tři roky. Ukázal to aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD.
Za nejpalčivější problémy Česka považují lidé korupci, hospodářskou kriminalitu a také zdravotnictví. Příliš je naopak netrápí situace v kultuře. Nejvíce spokojení jsou Češi s nabídkou zboží a služeb. Vyplývá to ze dvou aktuálních průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oba se uskutečnily ještě před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronavirové epidemii.
Dopady koronavirové pandemie a souvisejících opatření pociťují téměř tři pětiny Čechů. Pět procent z nich přišlo o práci, u 63 procent má aktuální situace vliv na domácí rozpočet. Vyplývá to z průzkumu srovnávacího portálu Ušetřeno.cz mezi 1837 respondenty.
Armádě a policii nyní důvěřuje nejvíce Čechů od roku 1997. Vojáci i policisté mají aktuálně důvěru zhruba čtyř pětin lidí. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, která zjišťovala, nakolik Češi věří bezpečnostním, politickým nebo justičním institucím ovlivňujícím život v republice. Velkou důvěru mají lidé také například v Českou obchodní inspekci (ČOI), Českou národní banku (ČNB) a obecní úřady.
Ke zvládnutí epidemie nového koronaviru v Česku nejvíc přispívá epidemiolog Roman Prymula následovaný ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Naopak nejhůře je hodnocen prezident Miloš Zeman. Vyplynulo to ze zjištění projektu National Pandemic Alarm, který monitoruje nálady a postoje společnosti v období pandemie koronaviru a za kterým stojí výzkumné agentury Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
Počet prokázaných případů nákazy koronavirem v Německu za 24 hodin stoupl o rekordních 4764 na celkem 27.436. Uvedl to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Počet obětí nemoci COVID-19 se zvýšil z 86 na 114.
S nárůstem počtu lidí nakažených novým typem koronaviru se zvětšují i obavy Čechů. Strach má 74 procent z nich. Bojí se jak o zdraví své a svých blízkých, tak o to, že přijdou o práci a dojdou jim peníze. Nejvíce se obávají toho, že budou virus sami šířit. Vyplývá to z průzkumu životního pojištění Mutumutu a společnosti EMA data mezi tisícovkou respondentů.
Určitou míru osobního ohrožení novým koronavirem pociťují tři čtvrtiny obyvatel Česka, zjistil výzkumu agentury Ipsos. Opatření vlády kvůli koronaviru považuje za potřebná devět z deseti dotázaných lidí. Kvůli obavám z koronaviru si lidé častěji myjí ruce, vyhýbají se místům s vyšší koncentrací lidí či omezují jízdu hromadnou dopravou.
Sedm z deseti Čechů má za to, že se lze otevřeně vyjadřovat k problémům ve společnosti. Jen pětina lidí se ale podobně jako před rokem domnívá, že řešení těchto problémů může na celostátní úrovni ovlivnit. Většina však míní, že lze ovlivnit dění ve své obci. Tři pětiny Čechů si podobně jako loni myslí, že se politici málo zajímají o názory obyčejných lidí.
28. července 2026 21:01
28. července 2026 19:45
28. července 2026 18:34
28. července 2026 17:20
28. července 2026 16:51
28. července 2026 16:04
28. července 2026 14:56
28. července 2026 14:10
Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
