Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo opoziční hnutí ANO se značným náskokem před koaliční ODS. Mimo dolní komoru by z vládních stran skončili lidovci. Vyplývá to z volebního modelu STEM pro CNN Prima News, který televizní stanice zveřejnila v dnešní Partii Terezie Tománkové. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny by překročilo šest stran a hnutí.
Pro první kolo prezidentské volby má stále největší podíl hlasů šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kolo by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. V prvním kole se na společné třetí místo za Babišem a Pavlem posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Česká republika by se měla podle čtyř pětin Čechů při svém předsednictví v Radě Evropské unie přednostně zaměřit na řešení sociálních dopadů energetické krize. Dvě třetiny si přejí, aby dbala na dodržování demokratických pravidel v jednotlivých zemích EU a usilovala o snižování závislosti EU na jednom či několika málo dodavatelích surovin.
První kolo prezidentských voleb by podle volebního modelu Ipsosu vyhrál Andrej Babiš. Předseda hnutí ANO a někdejší premiér by dostal 31,7 procenta hlasů. Do druhého kola by s ním postoupil Petr Pavel se ziskem 23,8 procenta. Výsledky červencového volebního modelu zveřejnila agentura Ipsos dnes. K volbám hlavy státu by podle ní přišlo 71 procent oprávněných voličů.
Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má tak menší důvěru než Senát, který se těší důvěře třetiny veřejnosti. Vládě věří stejný počet lidí jako hlavě státu a nejhůře opět dopadla Sněmovna, důvěřuje jí 26 procent lidí.
Z institucí mají u lidí v Česku nadále největší důvěru armáda a policie, věří jim téměř tři čtvrtiny obyvatel. Naopak nejmenší důvěru nižší než 40 procent vzbuzují členové vlády, Sněmovna, Senát a prezident. Letos v červnu jim ale důvěřovalo mírně více lidí než při srovnatelném průzkumu loni v květnu. Výrazně o deset procentních bodů na 64 procent klesla důvěra v Českou národní banku. Výsledky svého červnového průzkumu dnes ČTK poskytla agentura STEM.
S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice je ale jen deset procent obyvatel. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z výsledků je patrné, že se česká veřejnost staví k přijímání běženců před ruskou invazí vstřícněji, než jak se v minulosti stavěla k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.
Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí, bojí se chudoby a vláda podle nich nepodniká dostatečné kroky ke zlepšení situace. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí.
O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti obyvatel zároveň považují nynější válku vyvolanou invazí Ruska za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. O vývoj situace na Ukrajině se nyní zajímá nejvíce lidí od února 2014, kdy CVVM tuto otázku do průzkumu poprvé zařadilo.
Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG.
Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají mezi českou veřejností vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo od letošního března do května.
Negativní názor na Rusko má podle nového průzkumu v 18 prozápadních zemích v průměru 85 procent lidí. Jen méně než deset procent respondentů vidí největší stát světa pozitivně. Na historické minimum za posledních 20 let se mezi lidmi propadla také důvěra v ruského prezidenta Vladimíra Putina.
Volby do Sněmovny by podle květnového modelu agentury Kantar ČZ pro Českou televizi vyhrálo ANO s 29,5 procenta hlasů před koalicí Spolu, tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a koalicí Pirátů a STAN. Koalice Spolu se poprvé od loňských voleb v průzkumech propadla na druhé místo, když si proti dubnu pohoršila o pět procentních bodů na 28,5 procenta.
Pojem inflace chápe správně 78 procent Čechů a téměř tři čtvrtiny lidí vědí, že s investováním se oproti spoření pojí větší výnosy i riziko. Vyplývá to z aktuálního průzkumu investiční platformy Portu vypracovaného s agenturou Ipsos. V porovnání s loňským podzimním šetřením investiční gramotnost Čechů sice stoupla, podle autorů průzkumu roste ale povědomí o světě investic pomalu.
Přes 70 procent lidí si myslí, že vláda lidem dostatečně nepomáhá s následky inflace. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu, který pro televizi CNN Prima News vypracovala agentura STEM/MARK. Televize to dnes uvedla na svém webu. Průzkumu se zúčastnilo 706 lidí starších 18 let.
S prací prezidenta Miloše Zemana je podle aktuálního průzkumu agentury Kantar CZ spokojeno 20 procent lidí, což je nejméně za dobu výzkumu této agentury pro Českou televizi (ČT). Nespokojených se Zemanovou prací je nyní 78 procent dotázaných. Výsledky dnes zveřejnila ČT v pořadu Otázky Václava Moravce.
V případě omezení či zastavení dodávek plynu z Ruska by měl stát podle 52 procent lidí zajistit dodávky plynu z jiných zdrojů. Téměř polovina dotázaných si myslí, že by stát měl finančně pomáhat při zateplování domů a podporovat úspory energie, a podle dvou pětin lidí by měl podpořit také instalaci fotovoltaických panelů na střechy domů.
Čtyřiadvacet procent Čechů by bylo ochotno v případě napadení České republiky pomoci armádě bojovat s nepřítelem, 62 procent by se odmítlo do bojů zapojit. České armádě důvěřují dvě třetiny občanů, v její bojeschopnost ale věří o něco méně lidí, 51 procent, zatímco zhruba dvě pětiny v ni nevěří.
Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie v dnešní tiskové zprávě.
Přijímání lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí považuje za správné sedm z deseti Čechů. Příchod uprchlíků ale zároveň vyvolává u značné části společnosti obavy z oslabování sociálních jistot a růstu nezaměstnanosti. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. V Česku je podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z minulého týdne přibližně 300.000 ukrajinských uprchlíků. Většinou jde o ženy a děti.
Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt.
Velká většina Poláků zastává názor, že Polsko by mělo přestat nakupovat ruskou ropu, plyn a uhlí, a to i v případě, že tento krok bude znamenat růst cen. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnila společnost United Surveys pro list Dziennik Gazeta Prawna a rozhlasovou stanici RMF FM. Pro bojkot dodávek energetických surovin z Ruska se v průzkumu vyslovilo 85,2 procenta respondentů, napsala agentura PAP.
Sedm z deseti Čechů se domnívá, že by se nemělo vyhovět požadavku Ruska, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance (NATO). Pětina by naopak požadavku Kremlu vyhověla. Negativní postoj výrazně zesílil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize.
28. července 2026 21:01
28. července 2026 19:45
28. července 2026 18:34
28. července 2026 17:20
28. července 2026 16:51
28. července 2026 16:04
28. července 2026 14:56
28. července 2026 14:10
28. července 2026 13:22
28. července 2026 12:37
28. července 2026 11:39
28. července 2026 10:53
28. července 2026 10:08
28. července 2026 9:21
28. července 2026 8:35
28. července 2026 4:00
Trend ve vývoji počasí se po chladném minulém týdnu obrací. Meteorologové očekávají, že po většinu srpna bude panovat nadprůměrné teplo. Srážek bude spíše méně, než bývá zvykem. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě
Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.
