Jen zhruba čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření nemoci covid-19 v Česku v příštích měsících zlepší. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z loňského listopadu a prosince. Češi jsou výrazně pesimističtější, než byli ještě třeba v červnu 2021.
Více než 60 procent Britů dnes vystoupení z Evropské unie hodnotí negativně nebo hůře, než očekávali. Jen 14 procent obyvatel ostrovní země má za to, že brexit je lepší, než čekali. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zpracovaného institutem Opinium, o němž informovala agentura DPA.
Česká společnost je v názoru na povinné očkování proti nemoci covid-19 rozdělena. Souhlasí s ním 52 procent lidí, a 42 procent nikoliv, přičemž mezi nenaočkovanými je proti němu 89 procent lidí a mezi očkovanými 26 procent lidí. Očkovaní a neočkovaní výrazně jinak vnímají i nebezpečnost koronaviru.
Velká část občanů uvěřila alespoň jednomu z vymyšlených politických útoků, které před volbami přinášely tzv. konspirační servery. Ukázal to průzkum agentury STEM, podle něhož takovým informacím uvěřilo 46 procent respondentů.
Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů a STAN (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta.
Sex s robotem by se podobal masturbaci a nešlo by o nevěru, mohl by však u lidí vytvářet nerealistické představy o sexu, domnívá se podle výzkumu většina oslovených Čechů. Za dotazníkovým průzkumem stojí Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice, jeho výsledky byly dnes prezentovány na konferenci Intimně s roboty: Sociální, psychologické a etické aspekty v pražském sídle Akademie věd ČR (AV ČR).
Očkování proti koronaviru odmítá 19 procent Čechů, přičemž 14 procent lidí je pevně rozhodnutých, že se očkovat nenechá. Šest procent lidí pak stále váhá, zda vakcinaci podstoupit. Pro povinné očkování by bylo 43 procent dotázaných, stejný podíl se ale vyslovil také proti. Mezi očkovanými je velký zájem o třetí posilující dávku. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury STEM.
Postoj k očkování proti koronaviru se během roku u 63 procent občanů Česka nezměnil. Pozitivněji než dříve vnímá vakcinaci čtvrtina lidí, naopak 12 procent negativněji. Důvodem ke zlepšení názoru byly u lidí zejména informace od odborníků a zkušenost s onemocněním někoho z rodiny nebo známých, zatímco k horšímu měnili lidé názor kvůli negativní zkušenosti s očkováním v jejich okolí a narůstajícím omezením pro neočkované. Vyplynulo to z listopadového zjištění projektu National Pandemic Alarm, který monitoruje postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru.
O první místo ve volbách do Sněmovny by se v listopadu dělila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s hnutím ANO. Obě uskupení by získala 28 procent hlasů. Třetí by byla koalice Pirátů a STAN, kterou by volilo 17 procent Čechů. Vyplynulo to z volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Až 28 procent českých domácností zasažených ukončením činnosti některého z dodavatelů energií nemusí mít na nové zálohy dostatek peněz. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research, který zmapoval situaci odběratelů po ukončení činnosti některých dodavatelů energií.
Prezidentovi a vládě na přelomu září a října důvěřovala zhruba třetina lidí, tak jako o měsíc dříve. Snížila se důvěra v Senát a v místní i regionální zastupitelstva a jejich představitele.
Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. O výsledcích dnes ČTK informoval ředitel společnosti Daniel Prokop.
S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od února 2020 se hodnocení kabinetu výrazně zhoršilo, tehdy ale v Česku ještě nebyla epidemie koronaviru.
Motivací v říjnových sněmovních volbách byla u dvou pětin voličů pozitivní snaha o změnu, nespokojenost a ekonomické obavy tvořily zhruba třetinu motivací. V koncovce kampaně se rozhodovalo, komu dají hlas, zhruba 30 procent voličů a hlasy mířily především ve prospěch koalice Spolu tvořené ODS, lidovci a TOP 09. ČTK to dnes sdělila agentura STEM.
S letošními výsledky voleb do Poslanecké sněmovny je nespokojených 56 procent lidí. Podobný výsledek byl i u předchozích voleb v roce 2017, kdy bylo nespokojeno 57 procent Čechů. Většina lidí nevěří, že výsledky voleb přináší naději na politickou stabilitu a přispějí k řešení dlouhodobých problémů země. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM.
Víc než čtvrtina Češek a Čechů si od začátku epidemie finančně pohoršila. Největší propad zažívají lidé s nízkým příjmem. Celkem asi 45 procent domácností má vážný i menší problém s příjmem vyjít. Naopak desetina lidí je na tom lépe než před covidovou nákazou.
Očkovat se posilující dávkou vakcíny proti covidu-19 je ochotno 46 procent dospělé populace v Česku. Z lidí, kteří jsou již očkovaní a mohou na ni jít, ochotu k očkování třetí dávkou přitom vyjadřuje 67 procent lidí. Zvažuje ji však ale jen zhruba polovina lidí, kteří měli po očkování nežádoucí účinky.
Více než dvě pětiny Poláků podporují možnost vypsání referenda o členství Polska v Evropské unii. Téměř dvě třetiny by však v takovémto referendu hlasovaly pro setrvání země v EU. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury SW Research, které dnes zveřejnil webový portál polského listu Rzeczpospolita.
Sněmovní volby by podle modelu agentury STEM na konci září vyhrálo vládní hnutí ANO s 27,3 procenta, i když proti předchozímu modelu ztrácí. V průzkumu z přelomu srpna a září mělo podporu 32,4 procenta hlasů.
Vysoké inflace se obává 80 procent Čechů. Na 62 procent lidí ale nehodlá v nejbližší době podniknout se svými financemi žádné kroky, které by znehodnocování jejich vlastních peněz mohlo zmírnit. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Roier, který mezi 1050 respondenty uskutečnila agentura Ipsos. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.
S nejhoršími následky pandemie covid-19 se potýkaly rodinné firmy a ubytovací a stravovací služby. Naopak nejnižší ztráty počítají společnosti v energetickém průmyslu, telekomunikacích a IT. Vyplývá to z aktuálního globálního průzkumu mezi 500 firmami Global Risk Landscape poradenské společnosti BDO. Šest z deseti rodinných firem uvedlo, že dopady pandemie byly horší, než očekávaly.
Přes 70 procent českých dětí dostává kapesné, téměř polovina rodičů ho vyplácí pravidelně jednou za týden nebo měsíc a necelá třetina nepravidelně. V průměru dostávají děti 250 korun měsíčně. Vyplynulo to z březnových průzkumů České bankovní asociace (ČBA) a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
Optimismus Čechů ohledně vývoje pandemie nemoci covid-19 v červenci značně opadl. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). V červnu čekaly zlepšení situace ještě více než tři pětiny lidí, zatímco o měsíc později už jen zhruba čtvrtina.
4:00
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zdroj: Jan Hrabě
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům.
