Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety.
Většina Čechů je stále přesvědčena o nutnosti změny důchodového systému. Podobně jako uplynulých devíti letech si na 70 procent lidí myslí, že je potřeba stávající systém důchodů změnit. Největší podporu z nabízených opatření má nadále rozdělení důchodů na první a druhý pilíř a druhým nejčastěji podporovaným opatřením je zvýšení sociálního pojištění, případně daní pro udržení výše důchodů.
Útok Ruska na Ukrajinu je podle téměř 90 procent Čechů neobhajitelnou agresí. Vyplývá to z dnešního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Většina obyvatel Česka by souhlasila s přijetím uprchlíků z Ukrajiny.
V demokratických státech lidé věří vládám a médiím čím dál méně. Nedůvěra veřejnosti je už tak vysoká, že je velmi těžké vést klidné a konstruktivní debaty o kontroverzních tématech. Podle veřejnosti je to důsledkem nezvládnuté pandemie a všeobecnou hospodářskou skepsí.
Úspory na nečekané výdaje nebo pro případ zhoršení své ekonomické situace má 71 procent českých domácností, meziročně o dva procentní body méně. Výrazně více domácností má ale úspory vyšší než dříve. Vyplývá to z průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK vypracovala agentura STEM/MARK loni v říjnu mezi 1000 respondentů.
Prakticky každý druhý Ukrajinec se domnívá, že hrozba ruského útoku na ukrajinské území v blízké budoucnosti je reálná. Vyplývá to z celostátního průzkumu veřejného mínění, který ve dnech 20. a 21. ledna provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut. Naopak přibližně 40 procent dotázaných předpokládá, že Moskva vojenskou invazi nepodnikne.
Jen asi pětina Čechů hodnotí situaci ve světě v ekonomice, bezpečnosti, řešení konfliktů či ekologii kladně. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR z loňského listopadu a prosince. Pouze u hodnocení mezinárodních vztahů je pohled Čechů mírně pozitivnější. V této oblasti pokládá situaci za dobrou asi čtvrtina lidí.
Jen zhruba čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření nemoci covid-19 v Česku v příštích měsících zlepší. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z loňského listopadu a prosince. Češi jsou výrazně pesimističtější, než byli ještě třeba v červnu 2021.
Více než 60 procent Britů dnes vystoupení z Evropské unie hodnotí negativně nebo hůře, než očekávali. Jen 14 procent obyvatel ostrovní země má za to, že brexit je lepší, než čekali. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zpracovaného institutem Opinium, o němž informovala agentura DPA.
Česká společnost je v názoru na povinné očkování proti nemoci covid-19 rozdělena. Souhlasí s ním 52 procent lidí, a 42 procent nikoliv, přičemž mezi nenaočkovanými je proti němu 89 procent lidí a mezi očkovanými 26 procent lidí. Očkovaní a neočkovaní výrazně jinak vnímají i nebezpečnost koronaviru.
Velká část občanů uvěřila alespoň jednomu z vymyšlených politických útoků, které před volbami přinášely tzv. konspirační servery. Ukázal to průzkum agentury STEM, podle něhož takovým informacím uvěřilo 46 procent respondentů.
Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů a STAN (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta.
Sex s robotem by se podobal masturbaci a nešlo by o nevěru, mohl by však u lidí vytvářet nerealistické představy o sexu, domnívá se podle výzkumu většina oslovených Čechů. Za dotazníkovým průzkumem stojí Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice, jeho výsledky byly dnes prezentovány na konferenci Intimně s roboty: Sociální, psychologické a etické aspekty v pražském sídle Akademie věd ČR (AV ČR).
Očkování proti koronaviru odmítá 19 procent Čechů, přičemž 14 procent lidí je pevně rozhodnutých, že se očkovat nenechá. Šest procent lidí pak stále váhá, zda vakcinaci podstoupit. Pro povinné očkování by bylo 43 procent dotázaných, stejný podíl se ale vyslovil také proti. Mezi očkovanými je velký zájem o třetí posilující dávku. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury STEM.
Postoj k očkování proti koronaviru se během roku u 63 procent občanů Česka nezměnil. Pozitivněji než dříve vnímá vakcinaci čtvrtina lidí, naopak 12 procent negativněji. Důvodem ke zlepšení názoru byly u lidí zejména informace od odborníků a zkušenost s onemocněním někoho z rodiny nebo známých, zatímco k horšímu měnili lidé názor kvůli negativní zkušenosti s očkováním v jejich okolí a narůstajícím omezením pro neočkované. Vyplynulo to z listopadového zjištění projektu National Pandemic Alarm, který monitoruje postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru.
O první místo ve volbách do Sněmovny by se v listopadu dělila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s hnutím ANO. Obě uskupení by získala 28 procent hlasů. Třetí by byla koalice Pirátů a STAN, kterou by volilo 17 procent Čechů. Vyplynulo to z volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Až 28 procent českých domácností zasažených ukončením činnosti některého z dodavatelů energií nemusí mít na nové zálohy dostatek peněz. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research, který zmapoval situaci odběratelů po ukončení činnosti některých dodavatelů energií.
Prezidentovi a vládě na přelomu září a října důvěřovala zhruba třetina lidí, tak jako o měsíc dříve. Snížila se důvěra v Senát a v místní i regionální zastupitelstva a jejich představitele.
Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. O výsledcích dnes ČTK informoval ředitel společnosti Daniel Prokop.
S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od února 2020 se hodnocení kabinetu výrazně zhoršilo, tehdy ale v Česku ještě nebyla epidemie koronaviru.
Motivací v říjnových sněmovních volbách byla u dvou pětin voličů pozitivní snaha o změnu, nespokojenost a ekonomické obavy tvořily zhruba třetinu motivací. V koncovce kampaně se rozhodovalo, komu dají hlas, zhruba 30 procent voličů a hlasy mířily především ve prospěch koalice Spolu tvořené ODS, lidovci a TOP 09. ČTK to dnes sdělila agentura STEM.
S letošními výsledky voleb do Poslanecké sněmovny je nespokojených 56 procent lidí. Podobný výsledek byl i u předchozích voleb v roce 2017, kdy bylo nespokojeno 57 procent Čechů. Většina lidí nevěří, že výsledky voleb přináší naději na politickou stabilitu a přispějí k řešení dlouhodobých problémů země. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM.
Víc než čtvrtina Češek a Čechů si od začátku epidemie finančně pohoršila. Největší propad zažívají lidé s nízkým příjmem. Celkem asi 45 procent domácností má vážný i menší problém s příjmem vyjít. Naopak desetina lidí je na tom lépe než před covidovou nákazou.
28. července 2026 21:01
28. července 2026 19:45
28. července 2026 18:34
28. července 2026 17:20
28. července 2026 16:51
28. července 2026 16:04
28. července 2026 14:56
28. července 2026 14:10
28. července 2026 13:22
28. července 2026 12:37
28. července 2026 11:39
28. července 2026 10:53
28. července 2026 10:08
28. července 2026 9:21
28. července 2026 8:35
28. července 2026 4:00
Trend ve vývoji počasí se po chladném minulém týdnu obrací. Meteorologové očekávají, že po většinu srpna bude panovat nadprůměrné teplo. Srážek bude spíše méně, než bývá zvykem. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě
Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.
