Zatímco v roce 2020 mělo podle něj úspory ve výši měsíčního příjmu 21 procent českých domácností, v roce 2021 to bylo 16 procent domácností. Pokud jde o úspory tříměsíčního příjmu, zatímco v roce 2020 je mělo 27 procent domácností, loni necelých 24 procent. Prakticky stejně domácností jako o rok dříve mělo také úspory šestiměsíčního příjmu (21 proti 20 procentům) a ročního příjmu (19 proti 18 procentům).

Z průzkumu dále vyplynulo, že více než každá pátá (21 procent) domácnost si s úsporami vystačí na více než jeden rok, z toho sedm procent na více než tři roky. O rok dříve mělo tak velké úspory jen 15 procent domácností.

V meziročním porovnání se podle zjištění více rozevřel rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v průzkumu z roku 2020 uvádělo úspory 75 procent mužů a 71 procent žen, v loňském roce zůstal podíl mužů s úsporami stejný, ale u žen klesl na 67 procent. Výši úspor v porovnání se svým příjmem ale uvádějí muži i ženy velmi podobnou.

"Rodiny s menšími úsporami měly v loňském roce menší příležitost odkládat si peníze, zatímco situace domácností s největšími úsporami se výrazně zlepšila. Proti předchozímu roku je větší podíl lidí bez úspor ve věkových kategoriích 25 až 44 let a 55 až 64 let. Lidé bez úspor nebo s úspory do výše měsíčního příjmu by měli co nejrychleji omezit své náklady a začít přemýšlet, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období," uvedla generální ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.

Nejčastěji si spoří lidé s vyšším vzděláním, kteří mají zpravidla také nejvyšší úspory v poměru ke svému měsíčnímu příjmu. Úspory mají častěji lidé žijící v manželském nebo partnerském svazku a bezdětné domácnosti. Stejně jako v předchozím průzkumu je i nyní překvapivé, že nejčastěji si spoří studenti a až teprve poté podnikatelé a zaměstnanci.