Schválený státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun je podle ekonomů, které oslovila ČTK, postaven na nerealistických očekáváních, a to především kvůli dopadům daňového balíčku. Většinou tak očekávají během roku novelu zákona o státním rozpočtu, která schodek zvýší. Podle některých ekonomů Česko čeká dokonce největší schodek rozpočtu.
Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Nehrozí tak rozpočtové provizorium, které by nastalo, kdyby Sněmovna rozpočet nepřijala. Pro rozpočet menšinové vlády ČSSD a ANO hlasovala i KSČM, která svoji podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo vlnu kritiky ze strany opozice. Armáda však podle představitelů koalice ale o peníze zřejmě nepřijde. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
O návrhu státního rozpočtu by měla Poslanecká sněmovna hlasovat v pátek ve třetím čtení. Novinářům to ve Sněmovně řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jiná varianta než páteční hlasování podle ní není, vrácení návrhu do druhého čtení není ve hře. Stále věří, že se pro rozpočet najde podpora a Česko se nezačne řídit rozpočtovým provizoriem.
Sněmovna dnes odložila hlasování o návrhu státního rozpočtu na příští rok do pátku. Menšinová vláda ANO a ČSSD dosud nemá dojednanou podporu pro jeho schválení. Komunisté, kteří kabinet v dolní komoře tolerují, podmiňují své hlasy přesunem deseti miliard korun z obranné kapitoly do rozpočtové rezervy.
Poslanci budou příští týden schvalovat státní rozpočet na příští rok. Vláda jej navrhla se schodkem 320 miliard korun. Podporu pro rozpočet ve Sněmovně dosud vyjednanou nemá. Poslanci by se měli vypořádat také například s navrhovaným trvalým osvobozením pivovarů od spotřební daně za vylité nebo jim vrácené pivo. Senát chce novelou umožnit podnikatelům souběžné čerpání některých koronavirových podpor.
Schodek státního rozpočtu k dnešku činí zhruba 305 miliard korun. Hospodaření státu se tak vyvíjí lépe, než se plánovalo. Na tiskové konferenci po jednání se senátory o daňovém balíčku to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu dnes v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila Sněmovna. Rozhodla o jeho příjmech, výdajích, schodku a způsobu jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování.
Prezident Miloš Zeman dnes ve Sněmovně podpořil vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Kvůli epidemii je podle něj nutné se vzdát některých stereotypů, jako je nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného. Zopakoval, že si ekonomika nemůže dovolit druhé uzavření, takzvaný lockdown, a nezbytné je zadlužování.
Veřejné finance se podle předsedy ODS Petra Fialy začaly rozpadat už před epidemií nového koronaviru a vláda ji nevyužila k moudřejšímu přístupu. Rozpočtová loď se řítí na útes, řekl Fiala při dnešním úvodním kole sněmovního projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Sněmovna začne příští týden projednávat státní rozpočet pro příští rok se schodkem 320 miliard korun. Vládní návrh přijde před poslance podpořit prezident Miloš Zeman. Dolní komora by také měla znovu projednat předlohy o koronavirových příspěvcích podnikatelům a o úpravách insolvencí, které jim vrátili senátoři.
Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 274 miliard korun ze zářijových 252,7 miliardy korun. Loni ke konci října byl schodek 19,6 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní říjnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci října nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 138,1 miliardy korun.
Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér ČNB.
Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun. Za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly. Výdaje po lednové valorizaci ale vzrostly. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.
Státní dluh České republiky stoupl za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 252,7 miliardy korun ze srpnových 230,3 miliardy korun. Loni ke konci září byl schodek 21 miliard korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí (MF). Letošní zářijový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci září nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2011, a to 105,1 miliardy korun.
Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok schodek státního rozpočtu 320 miliard korun. Návrh nepočítá se zrušením superhrubé mzdy. Ministerstvo financí o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.
Prezident Miloš Zeman podpořil zrušení superhrubé mzdy, s nímž souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, ale pouze na dva nejbližší roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu. Podle prezidenta by zrušení superhrubé mzdy mělo být provázeno výrazným snížením daňových výjimek.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v prvním návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje schodek 116 miliard korun. Před schvalováním se však schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným kvůli koronaviru, řekla ministryně České televizi.
Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům 5000 korun a snížení daně z příjmu fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky. Vláda ho provedla změnou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zvýšením schodku rozpočtu na 500 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun z červencových 205,1 miliardy korun. Loni ke konci srpna byl schodek 15,4 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí (MF). Letošní srpnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci srpna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 89,6 miliardy korun.
Za priority rozpočtu na příští rok, o kterém dnes bude jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), označil premiér Andrej Babiš (ANO) zrušení superhrubé mzdy, zvýšení důchodů a investice.
Vládní sociální demokracie při koaličních jednáních o státním rozpočtu na příští rok nepodpoří škrty, nesmí se podle ní šetřit na důchodech, platech a investicích či penězích na boj se suchem. ČSSD to dnes uvedla v tiskové zprávě. Důchody na příští rok chce zvýšit průměrně o 900 korun měsíčně a seniorům poslat jednorázový příspěvek alespoň 5000 korun začátkem roku. Pokud by z jednání s ANO vzešla vyšší částka, podpoří ji, výše příspěvku ale podle strany musí být pro všechny stejná.
17. dubna 2025 22:06
17. dubna 2025 21:50
17. dubna 2025 21:12
17. dubna 2025 19:35
17. dubna 2025 18:10
17. dubna 2025 16:52
17. dubna 2025 16:26
Ve věku 82 let zemřel po dlouhé nemoci bývalý europoslanec, senátor, spisovatel a novinář Jaromír Štětina. Smutnou zprávu o jeho skonu potvrdil serveru iDNES.cz šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, s nímž Štětina v roce 1992 spoluzaložil tehdejší Nadaci Lidových novin, která se později transformovala v jednu z nejvýznamnějších českých humanitárních organizací.
Zdroj: Jiří Hrubý
Česko je poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který umožnil navýšit kapacitu evropského ropovodu TAL.
