NATO v reakci na pseudoreferenda, která Rusko uspořádalo na okupovaných územích Ukrajiny, zvýší svou pomoc Kyjevu. Serveru CNN to dnes řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Uvedl to ve chvíli, kdy Moskva zahájila hlasování o připojení čtyř regionů k Rusku, což je podle Kyjeva a jeho spojenců lest, která má vést k anexi těchto území a eskalaci sedm měsíců trvající války.
Čína potvrdila, že respektuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, napsal dnes na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po schůzce se svým čínským kolegou Wang Iem. Ministři se setkali během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Spojené státy už několik měsíců varují soukromými komunikačními kanály ruské představitele před vážnými důsledky případného použití ruských jaderných zbraní. Napsal to deník The Washington Post (WP), podle nějž tyto vzkazy zdůrazňují to, co prezident Joe Biden a jeho poradci říkají veřejně.
Ukrajinci by mohli žádat o oprávnění k pobytu v České republice za účelem studia, i když obdrželi dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Počítá s tím nařízení ministerstva zahraničí, u kterého nyní skončilo připomínkové řízení.
V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes v 08:00 místního času (07:00 SELČ) začala referenda o připojení k Rusku, uvádí agentura AFP. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území.
Británie, Polsko a Ukrajina budou prohlubovat třístrannou spolupráci, včetně posílení bojeschopnosti a posílení východního křídla Severoatlantické aliance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svolal pracovní skupinu, která má za cíl dosáhnout vytvoření zvláštního tribunálu pro stíhání ruské agrese vůči Ukrajině. Vyplývá to z dekretu zveřejněného na stránkách prezidentské kanceláře. Ke zřízení tribunálu dnes v Radě bezpečnosti OSN vyzval také český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ruskem ovládané nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny se chystají od pátku na hlasování, které označují za referenda o připojení k Ruské federaci. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizovaná hlasování, která označují jako podvodná, v oblastech ovládaných ruskou armádou nelze uznat.
Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Na Valném shromáždění OSN to slíbila nová britská premiérka Liz Trussová. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství.
Demokratický svět musí být hlasem Ukrajiny, který bude svědčit o ruských zločinech. V projevu k Valnému shromáždění OSN to dnes řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Cestou k obnově míru je podle ní politická, finanční a vojenská pomoc Ukrajině.
Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz.
Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes oznámily, že tento týden chtějí zahájit lidové hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti.
Státy Evropské unie dnes formálně schválily poskytnutí půjčky pět miliard eur (asi 123 miliard Kč) Ukrajině, a to na běžný chod státu ochromeného ruskou invazí. Oznámila to Rada EU. Na pomoci, která Ukrajině pokryje provozní výdaje zhruba na měsíc, se unijní ministři financí shodli minulý týden na neformální schůzce v Praze.
Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik dnes uvedli, že na základě výzev občanů chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku.
Až 48 procent ukrajinských uprchlíků v Polsku má v úmyslu zůstat v zemi ještě alespoň rok po skončení války. Podle agentury PAP to ukazuje čerstvý průzkum mezi uprchlíky. Minulý týden registrovaly polské úřady 1,4 milionu Ukrajinců, kteří v zemi požádali o dočasnou ochranu.
Pražský dopravní podnik (DPP) spolu s magistrátem věnuje ukrajinskému městu Charkov 20 vyřazených tramvají a městu Chmelnyckyj dva autobusy. Cílem je snaha pomoci při obnově válkou zničených měst. Novinářům to dnes řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a jeho náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě). Přesun vozů zprostředkuje humanitární organizace Člověk v tísni.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, okupovaná ruskými silami, byla opět připojena na ukrajinskou rozvodnou síť. S odkazem na své zaměstnance v elektrárně o tom dnes informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
V ukrajinské Charkovské oblasti bylo během ruské okupace mučeno a zabito přes 1000 civilistů, řekl dnes podle portálu Interfax-Ukrajina ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. V oblasti se po odchodu ruských vojáků našlo 10 mučíren, uvedl také podle ruskojazyčného webu BBC šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.
Jednota zemí Evropské unie (EU) s Ukrajinou je podle kyjevského starosty Vitalije Klička klíčem k zajištění míru v Evropě. Společně lze uspět proti všem současným krizím. Řekl to v Praze po jednání zástupců evropských měst a regionů na schůzi vedení Evropského výboru regionů pořádané ve spolupráci s českým předsednictvím v Radě EU.
Spojené státy oznámily nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu. Prezident Joe Biden schválil pomoc za 600 milionů USD (14,7 miliardy korun), uvedl Bílý dům ve zprávě zaslané ministerstvu zahraničí. USA dosud Ukrajině bojující od února proti Rusku poskytly vojenskou pomoc přesahující 15 miliard dolarů (368 miliard korun).
Na 87 procent obyvatel Ukrajiny odmítá, aby jejich země dělala územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, o kterém informovala agentura Reuters. Naprostá většina dotázaných nechce, aby se jejich země vzdala části svého území, i když to bude znamenat prodloužení války.
Ukrajina se domnívá, že na obnovu válkou zničené země bude potřebovat asi 350 miliard dolarů (8,6 bilionu Kč). Před jednáním zástupců skupiny vyspělých zemí G7 to dnes řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal, že jde o odhad vlády v Kyjevě. Ministr také řekl, že na Ukrajině vidí možnost vítězství demokracie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přijela do Kyjeva, kde bude jednat s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem i prezidentem Volodymyrem Zelenským. O své třetí návštěvě ukrajinské metropole od začátku ruské invaze informovala šéfka EK na twitteru.
8. července 2026 21:57
8. července 2026 20:25
8. července 2026 19:02
8. července 2026 17:38
8. července 2026 16:26
8. července 2026 15:13
8. července 2026 14:09
8. července 2026 13:20
8. července 2026 12:34
8. července 2026 11:37
8. července 2026 10:51
8. července 2026 10:05
8. července 2026 9:18
8. července 2026 8:32
8. července 2026 4:00
Příští týden bude teplejší než ten probíhající, poté se opět nepatrně ochladí. Taková jsou očekávání meteorologů, kteří připravili aktuální dlouhodobý výhled. Nejvíce srážek má pak spadnout na přelomu července a srpna.
Zdroj: Jan Hrabě
Rozpolcenost české delegace poutá na probíhajícím summitu NATO velkou pozornost. Úterní neformální večeře se nakonec zúčastnil nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale i prezident Petr Pavel. Oba politici každopádně popisovali dění v místnosti velmi odlišně.
