S přímou volbou prezidenta je spokojených 82 procent Čechů. Více výhrad k ní mají lidé mladší a s vysokoškolským vzděláním. Muži a ženy se ve svých názorech na způsob volby hlavy státu výrazněji neliší. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Přímou volbou se v Česku prezident poprvé volil v roce 2013. Zvítězil Miloš Zeman, stejně jako o pět let později.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyhlásil v souladu se zákonem 11. a 12. ledna příštího roku za dny prvního kola voleb prezidenta pro ty, kteří budou kvůli koronaviru v karanténě nebo v izolaci. V případě druhého kola voleb budou těmito dny 25. a 26. leden. ČTK to dnes oznámila senátní tisková tajemnice Lada Faldynová.
O budoucím prezidentovi bude moci podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozhodovat za měsíc zhruba 8,3 milionu voličů. Výsledky přijdou ze 14.857 volebních okrsků. Je mezi nimi 110 zahraničních a 14, které budou vytvořeny v každém z krajů a v Praze kvůli hlasování osob v karanténě nebo v izolaci kvůli koronaviru. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
Opoziční hnutí ANO by podle modelu STEM pro televizi CNN Prima News v prosinci vyhrálo sněmovní volby se ziskem 30,8 procenta. Druhá ODS by měla 13,9 procenta, třetí je SPD s 12,4 procenta hlasů. Volební model dnes televizní stanice zveřejnila v pořadu Partie Terezie Tománkové. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny byly vládní KDU-ČSL a TOP 09 a dále ČSSD a KSČM. Do dolní komory Parlamentu by se dostalo pět subjektů.
Budoucího prezidenta zřejmě v lednu budou moci volit i lidé, kteří v té době budou v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních stanovištích či do speciálních přenosných schránek. Horní parlamentní komoře to dnes doporučil schválit její ústavně-právní výbor.
Česko v souladu s politickými závazky pozve mimo jiné další účastnické státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) k pozorování lednových prezidentských voleb. Naposledy OBSE vyslalo omezenou misi do České republiky loni na pozorování sněmovních voleb. Vyplývá to z materiálu ministerstva zahraničí, který minulý týden schválila vláda.
Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které dnes k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Novinářům to oznámil náměstek ministerstva Petr Vokáč. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.
Příštího prezidenta zřejmě budou moci volit v lednu i lidé, kteří v té době budou v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních stanovištích či do speciálních přenosných schránek. Sněmovna dnes normu zrychleně schválila. Souhlas musí dodat ještě Senát, který by tak mohl učinit koncem příštího týdne.
Volby v říjnu by vyhrálo hnutí ANO s 31,5 procenta hlasů, jeho podpora proti září mírně vzrostla. Zisk ODS naopak klesl na 13,5 procenta. SPD by měla 12 procent a Piráti 11 procent, ukázal volební model, který dnes ČTK poskytla agentura Median.
Přímá volba prezidenta zůstává podle politologa Stanislava Balíka největší politickou systémovou chybou, kterou česká společnost po roce 1989 udělala. Vede k vyostřeným bojům, jež nezasypávají příkopy, ale naopak je prohlubují, uvedl Balík, jenž působí jako výzkumník v Národním institutu SYRI. Je také děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jeho vyjádření poskytl médiím mluvčí SYRI Filip Vrána.
Sněmovní volby by na přelomu října a listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druhá by byla ODS, kterou by podpořilo 21,5 procenta voličů. Celkem by zastoupení ve Sněmovně mělo šest politických stran a hnutí, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT).
Ke kandidatuře na prezidenta republiky se ministerstvu vnitra přihlásilo 21 zájemců, o jednoho více než pěti lety. Lhůta pro nominace skončila dnes v 16:00. Vnitro do soupisu nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem krátce před uplynutím lhůty, řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.
Stát za organizaci prezidentských voleb zaplatí asi 800 milionů korun. Peníze půjdou na odměny volebních komisařů nebo na tisk hlasovacích lístků. Počítá s tím návrh rozpočtu na finanční zabezpečení volby prezidenta, který zpracovalo ministerstvo vnitra. Pro ministerstvo vnitra je určeno 69 milionů korun, obce a kraje dostanou 737 milionů korun.
Zákon o elektronizaci správy voleb chce ministerstvo vnitra prosadit ve vládě do konce ledna. S hlasováním on-line či poštou návrh nepočítá, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to bude záležet na dohodě parlamentních stran. Ministr kvůli tomu ustavil pracovní skupinu, která se má poprvé sejít koncem listopadu. Konkrétní závěry od ní bude chtít během příštího roku, řekl dnes Rakušan novinářům. Zákon by měl platit od ledna 2026.
Lidé, kteří budou v době prezidentské volby začátkem příštího roku v izolaci kvůli covidu-19, by měli dostat možnost hlasovat. Předpis dnes schválila vláda, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Zvláštní způsoby hlasování z auta či do přenosné schránky se uplatnily v senátních a krajských volbách v roce 2020 i loni při volbách do Sněmovny.
Výsledky letošních senátních voleb jsou definitivně potvrzené, Nejvyšší správní soud (NSS) dnes zamítl poslední nevyřízenou stížnost. Týkala se obvodu Karlovy Vary, podal ji bývalý senátor Jan Horník (STAN). Stěžoval si na údajně neférovou kampaň vedenou proti němu před volbami. Horník nepostoupil do druhého kola. Na Karlovarsku vyhrála Věra Procházková (ANO). Ve druhém kole výrazným rozdílem porazila Evu Chromcovou z SPD.
Volby v Moldavě na Teplicku se budou opakovat. Ústecký krajský soud v usnesení zveřejněném dnes na úřední desce uvedl, že hlasování v komunálních volbách je neplatné. Voliči vyškrtnutí ze seznamu neměli právo hlasovat, přesto jim to předseda volební komise umožnil.
Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, ODS by měla 16 procent, SPD by dostala 11,5 procenta a Piráti 11 procent. Pořadí na prvních čtyřech místech se nezměnilo, mírně vzrostla podpora pro ANO a klesla pro SPD.
Volby by podle zářijového modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi vyhrálo hnutí ANO s 29,5 procenta hlasů. Proti minulému průzkumu agentury si ale mírně pohoršilo, stejně jako ODS na druhém místě. TOP 09 by se do Sněmovny nedostala, naopak nad hranici pěti procent nutnou pro vstup by se znovu dostali lidovci. Průzkum z druhé poloviny září, ve kterém odpovídalo zhruba tisíc respondentů, byl prezentovaný v pořadu Otázky Václava Moravce.
Druhé kolo letošních senátních voleb skončilo prohrou hnutí ANO, řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News místopředseda hnutí a Sněmovny Karel Havlíček. I vzhledem k nízké účasti voličů podle něho nelze senátní volební finále vnímat jako referendum o koaliční vládě Petra Fialy (ODS).
ládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) získala při započtení všech podporovaných kandidátů při obměně třetiny Senátu 20 z 27 mandátů. Jde o jednoznačný výsledek, komentoval druhé kolo senátních voleb premiér Petr Fiala (ODS). Ve štábu Spolu v Brně poděkoval voličům společně s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou a šéfem lidovců Marianem Jurečkou.
Senátorem ve volebním obvodu Jičín bude opět Tomáš Czernin (TOP 09). Ve 2. kole senátních voleb získal 53,83 procenta hlasů. Druhý Jaromír Dědeček (ANO) dostal 46,16 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledku sčítání na www.volby.cz.
Vítězem letošních senátních voleb se stala ODS, získala osm mandátů z 27. Šest křesel vybojovala KDU-ČSL a tři TOP 09. Vládní koalice těchto stran podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy tak získala při započtení všech podporovaných kandidátů při obměně třetiny Senátu 20 mandátů, což Fiala označil za jednoznačný výsledek.
15. února 2026 22:01
15. února 2026 20:51
Zpěvačka Kamila Nývltová se letos připravuje na zcela novou životní etapu, jelikož se poprvé stane maminkou. Do rodičovských povinností vpluje hned dvojnásobně, protože se svým partnerem Eddiem očekávají narození dvojčat. Šestatřicetiletá umělkyně neskrývá nadšení a početí dětí označuje za dar, kterého se konečně dočkala i ona.
Zdroj: Libor Novák
Valentýnské napadení na ubytovně v Žamberku v Pardubickém kraji skončilo vraždou. Do konfliktu se dostala dvojice mužů, starší z nich zemřel. Mladšího zadržela policie, v tuto chvíli mu hrozí až 18 let za mřížemi.
