Ministerstvo financí pouze zpracovalo výpočty, co by znamenaly pro státní rozpočet změny jednotlivých položek daně z přidané hodnoty (DPH). Návrh případných změn teprve vzejde z debaty koaličních stran. Novinářům to dnes odpoledne řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce představit balíček opatření pro konsolidaci státního rozpočtu do konce dubna. První čtení příslušného zákona ve Sněmovně by se mělo uskutečnit ještě před prázdninami. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Vláda si je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vědoma nepopulárnosti snížení mimořádné valorizace penzí. Když to ale neučiní, budou náklady každým rokem vyšší kvůli započítání navýšení do dalších valorizací. Už v příštím roce by bez snížení znamenala výdaj dalších 60 miliard korun ze státního rozpočtu. Řekl to na tiskové konferenci před dnešním jednáním pléna Sněmovny, na kterém bude opozice návrh vlády blokovat.
Projednání nižší mimořádné valorizace důchodů ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze je oprávněné, protože státu hrozí velké hospodářské škody. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neobává se, že by kvůli využití stavu legislativní nouze mohl zákon zrušit Ústavní soud. Vláda podle něj nepřipravuje náhradní způsoby, jak by v takovém případě valorizaci snížila.
Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
Případná úprava sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), o níž nyní uvažuje vláda, bude rozpočtově neutrální, řekl dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj by cílem změn bylo zjednodušení daňového systému. Návrh chce mít hotový na jaře.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun.
Zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké podniky je klíčovým opatřením pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu, míra podpory ze strany státu bude přitom stejná jako v jiných státech EU. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Navrhované zrušení elektronické evidence tržeb (EET) je čistě politický krok bez ekonomické logiky, řekla ve Sněmovně předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová při dnešním schvalování vládního návrhu. Naopak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na podporu konce EET mimo jiné uvedl, že podnikatelé už nebudou "sprostými podezřelými". Schillerová neprosadila přerušení finálního projednávání vládního návrhu v dolní komoře do konce roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že stát vybere do rozpočtu v příštím roce na dani z neočekávaných zisků i na odvodech z prodeje elektřiny dohromady předpokládaných 100 miliard korun. S touto částkou počítá návrh státního rozpočtu na příští rok.
Inflace v České republice může ještě v meziročním srovnání v příštích dvou měsících růst. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu.
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, že by zavedení cenového stropu pro výrobu elektřiny společně se zavedením daně z mimořádných zisků (windfall tax) znamenalo dvojí zdanění. Novinářům dnes řekl, že navrhovaný odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku, navíc je možné ho odečíst ze základu daně. Obavy z možného dvojího zdanění vyjádřila Legislativní rada vlády.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by činil 470 miliard korun, řekla po dnešním jednání stínové vlády hnutí ANO místopředsedkyně opozičního hnutí Alena Schillerová. Sněmovnou schválený schodek 295 miliard korun podle Schillerové neodpovídá realitě, rozpočet je tak hazardem s budoucností Česka, občanů i firem.
Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve Sněmovně to dnes při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
e Sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho návrhu vznesli svůj pozměňovací návrh. Piráti chtějí snížit ministrem navrhovanou sazbu daně 60 procent na 40 procent a chtějí, aby platila již za letošní rok.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně.
Výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci září 16,9 miliardy korun. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou náklady za celý rok pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Je naprosto nepřijatelné, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s výnosem asi 100 miliard korun z daně z mimořádných zisků, když návrh této daně zatím neprojednala ani vláda, natož aby ho schválila Sněmovna. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to řekla stínová ministryně financí Alena Schillerová.
Kritika z opozičních lavic provází dnešní debatu Sněmovny o navýšení příjmů, výdajů i schodku letošního schváleného státního rozpočtu. Například předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že drtivá většina nových výdajů rozpočtu nesouvisí s dopady války. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní pouze dorovnává výdaje, které dříve podcenil.
Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to dnes řekla na tiskové konferenci.
1. června 2025 21:49
Poláci si vybrali muže, který na prezidentském postu nahradí po vypršení dvou funkčních období Andrzeje Dudu. V nedělním druhém kole voleb podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zvítězil varšavský starosta Rafał Trzaskowski, jenž na post hlavy státu kandidoval již před pěti lety.
Zdroj: Lucie Podzimková
Českou vládou otřásá v posledních dnech kauza kolem Pavla Blažka (ODS), který rezignoval na post ministra spravedlnosti kvůli podezřelému daru pro úřad od dříve vězněného muže. Nyní se řeší, kdo zaujme uvolněné místo v kabinetu. Spekuluje se o jediné osobě.
