Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně.
Výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci září 16,9 miliardy korun. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou náklady za celý rok pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Je naprosto nepřijatelné, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s výnosem asi 100 miliard korun z daně z mimořádných zisků, když návrh této daně zatím neprojednala ani vláda, natož aby ho schválila Sněmovna. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to řekla stínová ministryně financí Alena Schillerová.
Kritika z opozičních lavic provází dnešní debatu Sněmovny o navýšení příjmů, výdajů i schodku letošního schváleného státního rozpočtu. Například předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že drtivá většina nových výdajů rozpočtu nesouvisí s dopady války. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní pouze dorovnává výdaje, které dříve podcenil.
Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to dnes řekla na tiskové konferenci.
Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu.
Ministři očekávají, že debata o konečné podobě státního rozpočtu na příští rok bude ještě složitá. Rozpočet musí zajistit naplnění všech klíčových priorit země, uvedli dnes při příchodu na jednání vlády, na které naváže porada ekonomických ministrů. Kabinet měl původně rozpočet schvalovat dnes, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale řekl, že hlasování bude až v pondělí. Nevyloučil také možné zvýšení deficitu z plánovaných 270 miliard korun.
Česko by mělo zvýšit podíl elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Bylo by vhodné postavit všechny čtyři nové bloky, a to dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to dnes řekl v Senátu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes nepředloží vládě návrh daně z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax. Důvodem je to, že se u této daně chystá evropské řešení, které je přísnější než to, které připravuje česká vláda. Například počítá se zdaněním zisků už za letošní rok.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se dnes s hejtmany shodl na tom, že by se měl změnit systém rozpočtového určení daní, který určuje, jaký podíl a podle jakých kritérií z vybraných daní regiony získají. Zástupci krajů chtějí současný systém změnit, s čímž ministr souhlasil a požádal je, aby za Asociaci krajů České republiky (AKČR) dokončili návrh kritérií tak, aby jej mohl předložit vládě k projednání.
Vláda na svém dnešním mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Náklady na ukrajinské uprchlíky budou výrazně nižší, než se původně očekávalo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Hospodářským novinám řekl, že možná nepřesáhnou miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Původně přitom předpokládal výdaje až dvojnásobné. Ukrajinci se ale podle něj rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma.
Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi
Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl dnes po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank v Praze ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
Mnozí ministři financí zemí Evropské unie (EU) se dnes v Praze podle šéfa české státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) shodli na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Řekl to na tiskové konferenci po prvním jednacím dni neformálního zasedání evropských ministrů financí a guvernérů centrálních bank v rámci českého předsednictví v Radě EU.
Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stát požádal o licenci na obchodování s elektřinou a plynem pro společnost Prisko, jejímž je vlastníkem. Úkolem firmy bude nakoupit za zvýhodněnou cenu proud pro veřejnou sféru, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) webu Hospodářských novin. Prisko ale nebude finálním státním obchodníkem, pouze vykryje čas potřebný na vytvoření nové firmy, uvedl ministr.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků také v sektoru výroby a distribuce pohonných hmot. Televizi Nova to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Daň by se podle něj týkala hlavně rafinerií, a ne čerpacích stanic. V případě schválení by dopadla na desítky největších firem v oboru, uvedl ministr.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prověří postup Finanční správy v reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo. Novinářům dnes řekl, že bude zkoumat, zda nedošlo k pochybení. Připomněl také, že kauza ještě není uzavřená, protože odložení případu policií a dozorujícím státním zástupcem nyní prověřuje pražské vrchní státní zastupitelství.
Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent.
Prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září, zvažuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dnes zopakoval svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé. Důvodem nejsou vysoké ceny paliva, ale zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců, řekl dnes Stanjura novinářům.
15. ledna 2026 21:46
15. ledna 2026 20:08
15. ledna 2026 18:53
15. ledna 2026 17:47
15. ledna 2026 16:32
15. ledna 2026 15:44
15. ledna 2026 14:59
15. ledna 2026 14:10
15. ledna 2026 13:21
15. ledna 2026 12:35
15. ledna 2026 11:38
15. ledna 2026 10:52
15. ledna 2026 10:06
15. ledna 2026 9:17
15. ledna 2026 8:33
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Zdroj: Dan Šrámek
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
