Stanjura to řekl v dnešním druhém čtení návrhu rozpočtu, když reagoval na kritiku svojí předchůdkyně ve funkci Aleny Schillerové (ANO), která měla k odhadovaným příjmů rozpočtu z obou zmíněných titulů výhrady a rozpočet označila mimo jiné za nereálný.

Poslanci dnes projednávají rozpočet ve druhém čtení a můžou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Opozice tradičně návrh rozpočtu kritizuje.

Schillerová mimo jiné řekla, že v rozpočtu není žádná snaha řešit strukturální deficit. Uvedla také, že jí na rozpočtu vadí ze všeho nejvíc jeho nereálnost. Poukázala na to, že na příjmové straně se vyskytuje zhruba 150 miliard korun, které nemají legislativní podklad. Pozastavila se kromě jiného nad tím, že vláda v návrhu rozpočtu počítá se stovkou miliard z obou zmíněných výnosů. Daň z mimořádných výnosů měla vynést 85 miliard a zhruba 15 miliard odvody z výroby energie. Podle důvodové zprávy k novele, která odvody zavádí, se však počítá s výnosem až 80 miliard a zároveň s možností poklesu výběru daně na 45 miliard korun. To dává dohromady 125 miliard. "Tady si hrajeme s desítkami miliard, jak se komu líbí," prohlásila. Vláda si podle ní mohla dát tu práci a mít na straně příjmů 125 miliard, a ne 100 miliard.

Stanjura se proti tomu ohradil. Projev Schillerové označil za kritiku pro kritiku. Prohlásil, že v prvním čtení musel poslouchat kritiku v tom směru, že nevybere nic, ale nyní musí poslouchat kritiku, že vybere víc. Zdůraznil, že daň z neočekávaných zisků i odvody z výroby elektřiny jsou nástroje, které se doplňují. Řekl, že odhady příjmů vypracovaly odborné útvary ministerstva financí. Ujistil, že jim nedal žádné zadání, k jakému číslu se mají dopracovat. Závazek vybrat 100 miliard trvá, uvedl. "Věřím, že ho dodržíme," dodal. Poznamenal však, že jde o konzervativní, tedy spíše pesimistický odhad. Rozpočtově významnější než takzvaná windfall tax podle něj budou odvody výrobců elektřiny, u nichž podle něj odpadají starosti ohledně údajné optimalizace, tedy účelového snižování základu pro odvod. Je to podle něj účinné, spravedlivé a naplňuje to mimořádnost situace.

S kritikou rozpočtu vystoupil jako první předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. "Tento rozpočet je extrémně špatný,“ prohlásil. Vláda podle něj nehledá úspory tam, kde je to možné, ale vynakládá je zbytečně. Vyčetl vládě mimo jiné, že ekonomickým migrantům podle něho dává zdravotní péči zdarma a zvyšuje výdaje ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů, jako je třeba EU. Vláda rezignovala na zdanění nadnárodních korporací v tuzemsku a zvyšuje výdaje na státní byrokracii, uvedl také.

Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, dolní komora schválila už v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.

Poslanci chtějí v rozpočtu na příští rok přesunout 119 miliard korun

Poslanci navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. V dnešním druhém čtení přednesli na šest desítek úprav. Drtivou většinu z nich podali opoziční zákonodárci. Přesuny peněz žádají ale i koaliční poslanci, navrhli je celkem skoro za dvě miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy má směřovat do školství. Celková suma, kterou chtějí poslanci přesunout, odpovídá asi pěti procentům plánovaných výdajů rozpočtu 2,22 bilionu korun. Poslanci chtějí přidávat peníze například do školství, na sociální dávky nebo sociální služby. Více peněz by podle nich měla dostat i kultura. Plánovaný schodek rozpočtu je 295 miliard.

Rozpravu provázela kritika z opozičních lavic. Opozice vytýkala vládě, že málo šetří a že zadlužuje stát. Sněmovna o všech návrzích rozhodne při schvalování rozpočtu. Mělo by to být za dva týdny, ve středu 30. listopadu.

Při schvalování letošního rozpočtu navrhli poslanci přesuny za 96 miliard, což bylo asi pět procent tehdy plánovaných výdajů rozpočtu. V návrhu rozpočtu na rok 2021 chtěli poslanci přesunout celkem 279 miliard, což bylo asi 15 procent jeho plánovaných výdajů.

Koaliční poslanci předložili osm návrhů na přesuny peněz v celkovém objemu téměř dvou miliard korun. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Jan Berki (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP 09) a ministr Ivan Bartoš (Piráti) chtějí přidat 1,1 miliardy korun do školství, především na asistenty pedagogů.

Mezi dalšími koaličními úpravami je například návrh místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN), která chce spolu s dalšími koaličními poslanci přidat 39 milionů na provoz potravinových bank. V jiném návrhu chce s dalšími koaličními poslanci přidat 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem. Skupina koaličních poslanců v čele s Vojtěchem Munzarem (ODS) žádá odebrat milion korun z vládní rozpočtové rezervy a přidat je několika neziskovým organizacím, jako je například Platforma evropské paměti a svědomí nebo Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Spolek Bez komunistů by měl dostat čtvrt milionu korun.

Jeden z nejvyšších přesunů v rozpočtu na příští rok navrhl bývalý ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (ANO). Navrhuje odebrat přes 30 miliard korun z peněz na obsluhu státního dluhu a přesunout je do rozpočtu ministerstva dopravy pro Státní fond dopravní infrastruktury. Jan Hrnčíř (SPD) chce odebrat 30 miliard z odvodů do rozpočtu EU a chce je přidat do vládní rozpočtové rezervy na boj s inflací a růstem cen energií. Poslanec ANO Karel Rais chce přidat zhruba 1,5 miliardy korun na platy pedagogů na vysokých školách.

Poslanec SPD Jiří Kobza chce přesunout 4,5 milionu korun Českému svazu bojovníků za svobodu, který by jinak už druhým rokem nedostal ze státního rozpočtu nic. Odebrání peněz svazu označil mimo jiné za nemorální, účelově a politicky motivovaný krok, který má poškodit svaz a jeho členy. Poslanci nynější vládní koalice v čele s občanským demokratem Jakubem Jandou se v minulosti naopak snažili peníze svazu z rozpočtu odebrat.

Další přesuny peněz směřují například do zemědělství. Karel Tureček (ANO) chce přidat Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 2,4 miliardy korun.

Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, dolní komora schválila v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.