Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec levné práce? Mzdy rostou, nátlak je zbytečný, tvrdí hospodářská komora

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Českomoravská konfederace odborových svazů dnes na manifestačním mítinku doporučila členům, aby vyjednávali v podnicích pro příští rok o růstu mezd o pět až 5,5 procenta. Podle Hospodářské komory je nátlak zbytečný.

Růst mezd o tři až pět procent je tempo, které by zaměstnavatelé mohli zvládnout, tvrdí komora. "Nerozumím tomu, proč se odboráři vlamují do otevřených dveří. Podnikatelé mzdy zvyšují," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. "Jde o záležitost managementu podniků, jejich vlastníků a odborovou organizací. Nemůžeme akceptovat paušální požadavek bez ohledu na hospodářské výsledky a perspektivy jednotlivých firem a situaci na trhu práce. V řadě firem se mzdy již výrazně zvyšují," doplnil prezident svazu Jaroslav Hanák.

"Řekněme si o růst mezd, řekněme si o něj sebevědomě," vyzval dnes předseda konfederace Josef Středula před stovkami odborářů, které ČMKOS pozvala na mítink pod heslem Konec levné práce.

Před rokem odboráři dramaticky zahajovali kampaň Konec levné práce, a už tehdy Hospodářská komora ČR odbory upozorňovala, že zaměstnavatelé svým zaměstnancům mzdy zvyšují, informuje komora.cz. To potvrdila i anketa mezi členy Hospodářské komory ČR, která se uskutečnila loni v srpnu. Už z této ankety vyplynulo, že velké množství podnikatelů zvýšilo nebo plánuje zvýšit mzdy svým zaměstnancům mezi 3 až 5 procenty, což se stalo, jak potvrzují statistiky ČSÚ.

Průměrná mzda v ČR stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1019 korun, tedy o 3,9 procenta, a to na 27.297 Kč. Za celé pololetí dosáhla průměrná mzda 26.898 korun, což je o 4,2 procenta více než loni. Letošní růst reálné výše mzdy za pololetí i druhé čtvrtletí je dokonce nejvýraznější za posledních 9 let.

Hospodářská komora ČR nijak nezpochybňuje, že v době, kdy se zaměstnavatelům daří, by měli mzdy zvyšovat. Jsme přesvědčeni, že růst mezd o 3 až 5 procent je tempo, které by zaměstnavatelé mohli zvládnout. Je proto podle nás zbytečné dělat nějaké dramatické mítinky a nátlakové akce.

Pokud by si česká ekonomika měla udržet současnou konkurenceschopnost, kdy by vývoj mezd reflektoval růst ekonomiky a zaměstnanosti, bylo by podle ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka vhodné, aby mzdy v příštím roce vzrostly v průměru o čtyři procenta. Jsou firmy, které si mohou dovolit více, ale jsou také firmy, pro které by i čtyři procenta navíc na mzdách mohl být problém, upozornil Marek.

„V čem ale má Hospodářská komora ČR a ČMKOS zásadní filozofický rozpor, je přístup k novele zákoníku práce. Její podoba neprospěje zaměstnavatelům a ani zaměstnancům obzvlášť, pokud dnes odboráři avízují, že ji chtějí ve Sněmovně rozšiřovat dalšími nápady typu – uznat právo odborové organizace na zápis svého sídla do veřejného rejstříku podle sídla zaměstnavatele nebo zvyšovat výši odstupného při ukončení pracovního poměru. Jestli odboráři dnes na svém mítinku avízovali, že Hospodářská komora ČR bude ve sněmovně dělat vše pro to, aby novela nebyla přijata, tak můžeme odboráře ujistit, že to tak bude a že jsme připraveni se s odboráři na půdě Poslanecké sněmovny utkat a přesvědčit poslance o legitimitě našich požadavků," uvedl Dlouhý.

Témata:  ČMKOS hospodářská komora mzdy

Související

Aktuálně se děje

11. března 2026 20:44

Celoživotní trápení Martina Dejdara: Proč nebydlí ve vlastním?

Populární český herec Martin Dejdar dnes slaví své 61. narozeniny. Přestože patří k nejobsazovanějším tvářím domácí scény a proslavil se rolemi jako Bejby v Šakalích létech nebo Ozzák v seriálu Comeback, v soukromí se musel vyrovnat s řadou těžkých životních zkoušek. Za svou dlouhou a úspěšnou kariéru si s sebou nese břemeno v podobě vysokých dluhů a chybějícího vlastního bydlení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.